Tramp Barnabáš a tramp Houžvička
Tramp Barnabáš se líně pohnul ve spacáku. Vystrčil ruku, protřel si rozespalé oči a zahulákal: "Matko Přírodo, kafe!" Z voblak, který líně pluly nad mýtinou, se snesl velikej kafáč a za ním letěly dvě houstičky. Barnabáš obojí lehce zachytil a pak, žvýkaje rohlíky a přihejbajíc si mohutnými loky z hrnku, zabreptal: "No jo, to sem si moh myslet, zase včerejší!" Rohlík, kterej právě přišel na řadu, zakňučel tenkým hláskem: "To víš, Barnabáši, pekaři maj volno. Matka Příroda se vomlouvá, prej sou v místní Jednotě naprosto vykradený!"
Vedle se pohnul druhej spacák a Houžvička vystrčil rozcuchanou palici. "Jů, Barnabáši, co to máš?" "No co mám! Snídani. Tobě ji matka Příroda nenosí?" Houžvička lítostivě zakroutil hlavou a Barnabáš vysvětloval: "Doma mi nos
|
Autor dnešní básně - Juan |
foto: Jaroslava Šálková - Kavče © | í snídani do postele taky máma, co by nemohla tady matka Příroda? Matka jako matka, koneckonců!"
Houžvička si uvařil čaj a začal pomalu balit usku. Barnabáš s povzdechem vysunul tělo z teploučka a šel ukázat vočím, jak vypadá voda zblízka. Podíval se na ni na vzdálenost jednoho metru a zhnuseně se vzdálil. To právě matka Příroda, celá utrmácená, stahovala řemínky usky. Nad ní stál tramp Houžvička a voči měl jak tenisáky. "No co, co," utrousil pohrdavě Barnabáš. "Tobě snad matka nestele?"
Hodili usky na záda, vzali žracáky a šli. "Tak mi nějak vyprahlo," řekl asi za dvě hodiny Barnabáš. "Co bys řekl půllitru krásnýho, vorosenýho, studenýho s velkou pěnou...?" Houžvička jen vzdychl: "Víš, jak je daleko hospoda?" "Hospoda? Matka Příroda se přece musí starat o svý žíznivý děti," řekl Barnabáš a směrem nahoru zařval: "Mami, pivo!" Krásnej velkej džbán plnej zlatýho moku se snesl k zemi. Barnabáš upil a pohrdavě řekl: "Hm, vyškovský, to já nerad." "Neblbni, Barnabáši," zahučel půllitr, "dyť matka Příroda dneska nemá čas, pere mladejm smrkům vršky, aby se leskly na jarním sluníčku!" Houžvička se po něm vrhnul a umlčel ho svou věčně žíznivou pusou. Vyprázdněnej půllitr zase odletěl a Barnabáš s Houžvičkou se flákali dál.
"Ty, Barnabáši," zeptal se ještě jednou Houžvička, "jak to, že ti matka Příroda nenosí taky usku?" "No dovol!" nafoukl se Barnabáš. "Su přeci taky nějakej tramp!"
________________________________________ Alena Kennedy - Mývala Trapsavec 1975
Brána
Brána stála podepřena stoletím, gotickej mundůr plandal po opuce drolila svý sny při zvuku kroků sobotních večerů
I zkamenělej trilobit probouzel se z věčnýho spánku, když noc už měla na kahánku a dvanáct apoštolů v maskáčích promočených zpívalo mše probuzení a rosou spadlou do borůvčí vcházeli mnozí, aby pochopili...
_______________________________________ Jaromír Hlavatý - Juan Trapsavec 1973, 2. místo v poezii pokročilých Sdílet na...
|