Albert Lee v Praze: Blues go country

Reportáže

Pořadatelům cyklu Prague International Blue Night se povedl další husarský kousek. 11. února 2003 vystoupil v pražském Lucerna Music Baru Albert Lee - světová kytarová hvězda první velikosti.

Přestože jeho virtuózní a vzrušující styl zásadním způsobem ovlivnil vývoj zejména moderní country hudby, výraznou stopu po sobě zanechal i v oblasti blues a rocku. Albert Lee byl součástí britské blues-rockové vlny 60. let, která přetavila původně čistě americkou černošskou hudbu, aby ji pak v nové podobě vrátila přes oceán zpátky. Albert Lee spolupracoval s takovými velikány, jakými jsou například Steve Morse (Deep Purple), Jimmy Page (ex Led Zeppelin), Eric Clapton, Joe Cocker, Dave Edmunds atd ?

Žánrové rozpětí a kytarové mistrovství Alberta Lee ovlivnilo i složení publika této Prague International Blue Night ´05. Řady ortodoxních milovníků blues byly tentokráte "naředěny" nejen plejádou špičkových domácích kytaristů, ale i množstvím countrových fanoušků a muzikantů.

S žánrovým rozkročením hvězdy večera harmonoval i výběr hosta. Jazz-bluesový projev kanadského kytaristy a zpěváka Marty Halla vyšperkovával country- a bluegrassový kytarista Pavel Malina (ex Gram Věry Martinové, ex Druhá tráva, Fragment etc ?). Největší peckou jejich vystoupení byla skvělá verze bluesového standardu My Babe.

Po dosti dlouhé pauze nastupuje na pódium Albert Lee (elektrická kytara, klávesy, zpěv) s kapelou Hogan´s Heroes (Gerry Hogan - steelkytara, elektrická kytara; Peter Baron - bicí, zpěv; Brian Hodgson - baskytara, zpěv; Pete Wingfield - klávesy, show). Od prvních tónů je naprosto jasné, o čem to dnes bude - nejen o muzikantském mistrovství, ale i o naprosté pohodě v rytmu rock and rollu a country.

Pánové svůj "hvězdný statut" totiž nijak neprožívají. Místo toho hrají s nefalšovanou radostí, jež by člověk očekával spíš od kapely teenagerů než od "zasloužilých" hvězd kolem šedesátky. Zvláště pianista Pete Wingfield (ověnčený spoluprací s hvězdami velikosti Buddy Guye, Paula McCartneyho, B. B. Kinga a doslova stovek dalších) se zcela nepokrytě baví a vedle famózních rock ´n´ rollových sól předvádí i vysokou školu komunikace s publikem.

Většinu písní zpívá velmi civilně a skromně vystupující Albert Lee. V songu Wild One usedá Albert Lee poprvé ke klávesám, prvnímu nástroji na který se v dětství učil hrát. Kapelník Gary Hogan - do té doby asi nejméně nápadný hráč kapely, přebírá Albertovu kytaru a vystřihne takové sólo, že by se za něj nemusel stydět ani hlavní protagonista.

Rock ´n´ rollové a rockabillyové songy prokládá kapela příjemnými baladami, ale nejpřesvědčivěji působí v rychlých countryových jízdách (One Way Rider) a nejslavnějších skladbách Albertovy kariéry (Tiger Rag, Luxury Liner, Country Boy).

Jedinou vadou na kráse tohoto muzikantského posvícení tak bylo pouze to, že kvůli popůlnočnímu konci koncertu, musela řada diváků, kteří chtěli stihnout poslední metro, odejít ještě před závěrečnou sadou největších pecek.

Sdílet na...

| Více...