| 04.12.2002 Festival KLOF se vydaril (Jarda a Zubřík) |
 |
 |
 |
| Fejetony | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Festival KLOF Na Bodláku patří bezesporu do kategorie takzvaných klubových minifestiválků. Mám tyhle hudební akce společně s obyčejnými večerními koncerty ze všech nejraději, a tak jsem se na akci upřímně těšil. Plakát sliboval devítku kapel, které patří sice zatím do kategorie ještě stále převážně soutěžních, ovšem současně většinou už nějakým tím vavřínem ověnčených kapel. Prostě nastupující mladá generace a snad i příští generace FOLKu. Což mne ovšem vzápětí přivádí na myšlenku, že třeba taková Strašlivá podívaná s třinácti služebními lety existence může leckomu těžko připadat jako mladá generace a kouknete-li se na loňský ročník tohoto festivalu zjistíte, že jména jsou nápadně podobná těm letošním. Přesto přeze všechno jde o kapely které tvoří takříkajíc folkové podhoubí. 
Prostředí divadelního koutku DDM Prahy 8 je pro takovou akci přímo jako stvořené. Hned u vstupu si můžete opatřit časopis KLOF. Ne nejde o tištěnou verzi internetového časopisu s pošťuchovačným folkovým nábojem. Je to spíše takový leták o festivalu s písněmi jednotlivých zúčastněných kapel. Ostatně Lucka Minaříková, tedy jeden z pořadatelů téhle akce, mi říkala, že si nebyli stále jisti, jestli by nebylo lepší název festivalu změnit a od již zmiňovaného časopisu se tak distancovat. Přiznám se bez mučení, ano jako tradičně jsem dorazil pozdě a tak jsem první kapelu, kterou byla Markéta a Lazarové, prostě nestihnul, takže mne při příchodu uvítaly z okna se linoucí tóny panovy flétny a banja v podání Lístku. Proto na tomto místě předávám klávesnici do rukou Jardy ;-) Zato já přišel téměř včas, a protože celý festiválek začínal asi s půlhodinovým zpožděním, stihl jsem je. Tříčlenná kapela s kontrabasistkou Markétou, a dvěma Lazary, z nichž jeden je Markétin bratr. Kytara a housle jsou výborná kombinace, kterou kontrabas skvěle doplňuje a tak jsem těšil, co se bude dít, neboť jsem tuto kapelu zároveň viděl a slyšel poprvé. Musím říci, že jsem nebyl zklamán. Kapela hraje vlastní tvorbu, kterou prokládá lidovými písněmi, a přestože je co vylepšovat, poslouchá se docela příjemně. Jsou slyšet nápady, které chybí i proslavenějším kapelám a leckdo by jim mohl závidět odvahu vystupovat takto ve třech. Velice se těším, že je za čas opět potkám na nějaké akci a věřím, že budou stále lepší a lepší.
Lístku to opravdu šlape a nadělají fůru muziky. Přestože nemám rád škatulky, považuji to, že je Lístek označován za trampskou kapelu vlastně za výhodu. Základem je u něj každopádně dobrá muzika, takže trampové, kteří přichází za ní, nemohou být zklamáni a ti příliš ortodoxní, kterým jde o "trampství" jsou Lístkem, s trochou nadsázky, takto alespoň vychováváni. Trochu vybočující byl v celém dni KAPRDAGR, který dokonce svou trochu tvrdší muzikou vyhnal ven i pár jinak velmi tolerantních posluchačů. Tady jsem si vzal na triko další prohřešek a odvedl nemocnou ženu domů (nevydržela už měsíční absenci živé hudby a rozhodla se, že alespoň na chvilku festival navštíví - ještě že bydlíme jen o pět ulic dál). Na Kaprdagr jsem si udělal plánovanou přestávku. Festiválek je na to, že probíhá na podzim, docela dlouhý. Posluchači jsou nuceni být přes osm hodin uvnitř DDM a to je poměrně dost. Zde by se tedy našlo něco, co by se dalo pořadatelům vytknout. Oproti loňskému roku se jim nepodařilo zajistit improvizovaný bufet ve druhém patře, kde mohli lidé v klidu posedět, popít a popovídat. Tentokráte tedy byli odkázáni k odpočinku a občerstvení jen na chodbičku před sálem a tak ten, kdo toužil na chvíli po klidném posezení či teplém nápoji, musel hledat po okolí akce. Pro příští rok by to jistě stálo zato i za cenu vyššího vstupného, neboť cena 70,- Kč za vystoupení devíti kapel je v současnosti poměrně směšná. Účastníky festivalu se staly také kapely takzvané České trojky a sdružení Folkotoč. Prvním z nich byli zakladatelé těchto projektů, tedy skupina Lidee Noire z Chomutova. Ti mne velmi potěšili, neboť se od doby kdy jsem je slyšel naposled velmi ale velmi zlepšili.
I Jauvajs jsem taktéž plánovaně neslyšel. Loni jsem byl svědkem závěrečného jamovaní, kdy se potvrdilo, jak dobří jsou to muzikanti, přesto irskou a skotskou muziku v poslední době nevyhledávám. Možná proto, že jí hraje kdekdo, možná, proto, že jí považuji spíše za hudbu k tanci. Jedinečně šlapající basa, která vše tlačí kupředu, výborná zpěvačka, zajímavé nástrojové obsazení (housle, el. housle, hoboj, které přes svou početnost zbytečně nepřeplácává celek. Podívaná mnohem více strhující než strašlivá, ve které se objeví i hitovka typu písně Takový konec bych si přál. Kdo jste ještě neviděli Strašlivku, vězte, že vám něco uniká. Tak tak, strhující podívaná to je určitě výstižnější název. Tak strhující, že strhla i zvukře a ten si na jejich vystoupení vybral jediný droboučký prohřešek a já jsem tak chvílemi nerozuměl přes folkbítový nářez některým texům které kapela zpívala. Strašlivka pořádně rozhicovala diváky a festival začal pořádně nabírat na intezitě. Tomu se musela vyrovnat následující kapela. Dvě precizní kytary, baskytara, a dnes hostující saxofon, tak to je Zlomvaz. Když si vzpomenu na všechny muzikantské seskupení a počiny Lucky Minaříkové, která tenhle band dala dohromady a je v něm jedinou zpěvačkou, musím konstatovat, že tohle se jí konečně povedlo. Kapela hraje velmi příjemnou klubovou muziku, trocha folku, trocha jazzu, trocha blues a evidentně se nebrání ani jiným směrům. Jen bych kapelu popostrčil, ten saxofon zaměstnejte víc a nastálo, viď Jardo. Zlomvaz donedávna vystupovali s klarinetistou, který však odjel na rok někam studovat, takže ten saxofonista s nimi mohl zkoušet jen párkrát. Proto ty dvě písně. Já myslím, že velké překvapení, že s nimi vůbec vystupoval. Zdá se, že kapela dořešila personální problémy a sestava Zlomvazu se konečně ustálila, což začíná být velmi znát a je to moc příjemné. Již od vystoupení Strašlivé podívané bylo jasné, že festival začíná spět k nějakému finále, s dramaturgicky docela šťastně vygradovanému. (Říkám úmyslně "šťastně", protože vím, že v tom částečně hrála roli náhoda.) Každopádně Šantré zde, vzhledem ke svému výkonu, bylo na správném místě. Když vystupuje kapela ve třech, s kytarou, basou a dvěma hlasy, neschová se v jejich muzice téměř nic. Právě zde se asi nejvíc ukázalo, jak je důležité mít dobrý zvuk, aby se to, co kapela umí, mohlo projevit naplno. NOI, kteří byli hvězdou loňského ročníku se společně se Šantré stali i vrcholem akce letošní. Jistě se nespletu, když prohlásím, že na současné folkové scéně nemají obdoby, i když mě možná spousta škatulkářů pokárá, že o folk nejde. Nicméně, důležitá je muzika a sdělení. Obojí je u NOI tak silné, že by jim mohla závidět velká spousta známých kapel. Oproti loňskému roku byla sestava užší o violoncellistu, jehož odchod už na minulé akci inzerovali. Výsledný zvuk byl tedy o něco málo hutnější, ale na naléhavosti mu to nic neubralo. Těžko popisovat, to se musí slyšet. Při dobrém zvuku, který na Bodláku rozhodně byl, lze hovořit o jakési společné meditaci či modlitbě, která při vystoupení NOI probíhá. Dá to práci se vytrhnout z toho úžasného rozjímání, abyste mohli pohlédnout do publika a zjistili, že většina diváků se se zavřenýma očima pohupuje a vychutnává si tuhle hudbu okamžik po okamžiku. Závěrem nutno dodat, že absolutní prvenství a nejlepší výkon během celého sobotního dne ze sebe vydal naprosto prvotřídní zvukař Jarda Matucha (Viděl jsem ho přátelé, šel se i jako správnej zvukař vyčůrat do zásoby ;-)))). Lidé odcházeli s úsměvem na tvářích, kapelám se vystoupení vydařila a ještě prodaly dost CéDéček, a tak měli k spokojnosti také blízko. Pořadatelé odešli domů ve svých vlastních kalhotách a nakonec i já jsem odcházel spokojen s tímhle článkem v hlavě, a s tím, že i FOLKtime přispěl svou trochou mediálního partnerství a pomohl tak snad alespoň malinko k úspěchu akce. A vy kdož jste letošní ročník prošvihli, vězte že jste o hodně přišli. Bylo opravdu na co se koukat a hlavně co poslouchat a já věřím že příští rok to napravíte, a že pořadatelé vám k tomu dají další šanci. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ačkoliv se Lístek profiluje jako trampský, myslím, že se v té folkové nadílce nijak neztratil. Ostatně jejich tvorba se s příchodem banja a panovy flétny začala ještě víc posouvat v některých kusech až k takovému trampskému bluegrassu a folku.
Ano ano, Lidee Noire, kteří prošli bouří personálních změn během loňského a začátkem tohoto roku. Když to vypadalo, že skončí jako duo, přibrali dvě posily, Míšu Brichtovou (zpěv, flétny) a Lucku Stříbrskou (piáno, zpěv) a zdá se, že to byla změna zásadní. Za velmi krátkou dobu se jejich výkon zlepšil o 200% a blýská se jim na časy. Najednou vyniklo mnoho nápadů, melodicky silných písní, sem tam si zazpívají i vícehlasy. Samozřejmě, že to má i své mouchy, nicméně, co bychom nechtěli po pár měsících hraní. Zdá se, že pokud se i dále budou zlepšovat tímto tempem a přidá i jejich "rytmická sekce", ještě se od nich dočkáme nejednoho překvapení.
Přihlášení
Diskuze
 |
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...