Rozhovor se Žambochy - vítezi letošní písnickárské Zahrady

16.07.2003 Rozhovor se Žambochy - vítezi letošní písnickárské Zahrady (Šaolín)

Honza Žamboch a Stanislava Brahová, tedy duo Žamboši, jak se jim zvyklo říkat, se do našich myslí a duší vkrádali nenápadně a pomaloučku. Loni se na Zahradě jen nesměle rozkoukávali a pak se během klubové sezóny do svého písničkaření pustili na plno. Žambochy jsem potkal v nedělním podvečeru v náměšťském Amfiteátru a hned jsem jim položil několik otázek:

Měli jste letos pocit, že vás někdo z ostatních písničkářů válcuje?

foto: Vítek Školník Urban ©

Stáňa: My si jezdíme na Zahradu zahrát, popovídat si s kamarády, protože tady mezi písničkáři, jak už prosáklo v médiích, panuje velice dobrá atmosféra. Takže my si nejedeme ani tak zasoutěžit, jako jen tak zahrát.

Honza: A setkat se. No a o tom válcování - když tak vezmu, tak my jsme hráli hodně líbivé věci. Máme i smutný věci, jenže kdybychom hráli smutný věci, tak se to třeba lidem nebude až tak líbit. Já si myslím, že těch prvních pět nebo šest písničkářů je tady prostě na stejný úrovni, a tak nějak to vyšlo.

Vybírali jste takový repertoár, abyste se co nejvíc zavděčili publiku?

Stáňa: Ani ne zavděčili, aby byla prostě odlehčená nota. Lidi takových těch těžkých textů mají dost a občas se potřebujou opravdu zasmát. Takže pro ně jsme dělali ty srandičky.

Po kolikáté jste se letos přihlásili do Konkurzu Zahrady?

Honza: Podruhé. Loni jsme byli šestí, protože jsme hráli právě smutný věci. Přeci jenom tou zkušeností, každým vystoupením se dozvíme něco. Jak s prací s mikrofonama a se zvukařem, tak i s lidma, je to úžasná škola.

Inspirují tě, Honzo, i ostatní písničkáři?

Honza: Určitě. Bez inspirace to nejde, každej je něčím inspirovanej. Já nebudu zapírat to, že prostě miluju Plíhala. To je tam asi cítit, když mi pěkně sednou rýmy. A hudebně? Já mám rád jazz?

A z téhle party písničkářů, kteří jezdí do Kuřimi a na Zahradu tě nikdo neinspiruje?

Honza : Já nevím, já se snažím to dělat jinak, protože zase kdybych až tak nějak nechal zapůsobit na sebe všechny ty výborné písničkáře, tak potom bych to začal mastit jako oni.

Stáňa: Já si taky nemyslím, že bys je kopíroval, že by ses nechával nějak ovlivňovat. My si je prostě rádi poslechneme?

Honza: ?rádi si popláčeme u některých písniček našich kolegů, protože my jsme hrozně měcí?

Stáňa: ?a fandíme jim, jsme zároveň jejich vděčné publikum?

Honza: ?ale mým snem je udělat pár takových písniček, které by se líbily lidem a přitom byly třeba liché. Mám rád takové ty podivné rytmy, u kterých dokud na ně člověk nenarazí když je chce začít rozebírat tak mu to ani nepřijde. A pak si to chce zahrát a sakra - tady cosi neštymuje? (smích)

Stáňa: Jak to je? Raz dva tři pět raz dva tři pět?

Honza: Takže ne, že by to byla schválnost, ale tak nějak bych to chtěl, protože tohle zas nikdo nedělá.

foto: Vítek Školník Urban ©

Jaký to je pocit pro písničkářské duo zahrát si při vyhlašování Krtečků před takovýmhle fórem, když jste asi jinak zvyklí na kluby nebo na malý sálky? Plyne z toho pro vás nějaký poučení?

Stáňa: Každý hraní je pro nás poučení. Myslím si, že za vším stojí asi zvukař, technika.

Honza: To nás strašně ovlivňuje, tohleto. Jak se slyšíme dobře, tak jsme uvolnění a s těma lidma, kteří před námi stojí (a třeba se jim to líbí a třeba ne - to je těžko říct) máme snahu navázat nějakou pohodu, kontakt, aby si s námi třeba zpívali pozpátku a tak?

Co chystáte nebo připravujete?

Stáňa: Přichystali jsme internetové stránky, ty už jsou hotové?

Honza: ?no hotové, jsou v podstatě v takovém stavu, kdy už je budeme jen dokrášlovat Trochu je polidštíme.

Stáňa: Co připravujeme, to jsou Vsetínská sezení - pravidelné pořady. Protože Vsetín je na to chudý, ačkoliv tam funguje Dům kultury.

Honza: My jsme spíš folkloristi a toho folku tam moc není, tak bychom na tom trochu chtěli zapracovat.

A už víte už, jakou to bude mít podobu?

Honza: Mělo by to být jednou měsíčně v takovém malém sále v kulturáku. Vždycky si chceme pozvat nějakého hosta s nějakým zvučnějším jménem, ale zase aby nás to moc nestálo. První bude Pepa Streichl. Ten už na Vsetíně dlouho nehrál.

Stáňa: První večer se uskuteční pravděpodobně už v září. Samozřejmě že nezůstane u těch známých jmen, chceme pozvat i naše kamarády písničkáře.

Honza: Bylo by skvělé, kdyby se tam mohli vystřídat všichni, co tady hrajou, my je máme moc rádi.

Stáňa: Tak doufáme, že se na všechny dostane (smích).

Už jste přemýšleli, kde si doma vystavíte Krtečka?

Honza: Já myslím, že by měl být s náma v posteli (všeobecný smích).

Stáňa: Já myslím, že ho necháme rozhlédnout, ať si vybere sám.

Tak vám děkuju za rozhovor.

Duo Žamboši hraje v této sestavě:

Jan Žamboch - zpěv, kytara

Stáňa Brahová - zpěv, rytmické nástroje

Internetová adresa je: http://www.zambosi.cz

Sdílet na...