Nebudu zapírat, byla jsem zvědavá! U Náčelníka se ve středu 30. září 2010 sešlo dost početné publikum a na moje tázavé:"Tak jakej je?" mi byl odpovědí úsměv stejně široký jako Monty sám:"Uvidíš!" Montyho následné počínání na pódiu ve mně vyvolalo pár otázek a tak se je tu pokusím nastínit s přesvědčením, že tento osobitý hudebník má fakt smysl pro humor. Monty na ilustr. snímku z letošní Zahrady foto: Vít Školník Urban
Tak třeba by mě zajímalo, proč muzikanti přijíždějící z Brna mají tak neodolatelné puzení otírat se o Pražáky? Letos jsem to zažila u třech ze čtyř, co jsem slyšela. Samozřejmě v dobrém a v legraci, ale stejně! Muzikanti z jižních, západních, severních ani východních Čech, dokonce ani z jiných koutů Moravy nic, na vrub matičky Prahy a jejích obyvatel nepadlo ani slovo. Možná na to mají v Brně nějaké školení? "Jedeš do Prahy? Tak tam těm Cajzlům připomeň, odkud jsi!" Nevím…
Pak jsem taky měla pocit, že Monty to má nějak zvláštně nastavené, pokud jde o vděčnost. Jednu chvíli nás pohnul téměř k slzám, když děkoval Honzovi Žambochovi, že mu nabídl hostování na svých koncertech: Zrovna on, muzikant, na kterého lidi chodí, pozval chlápka, který ještě tak moc známý není. A my, dojatí, oběma spontánně zatleskali. Jenže pak si Monty pozval Honzu na pódium a začal:"Nezapomeň, kdo tě veze domů! Tak abys nemusel jít pěšky!" péroval ho čistě jenom kvůli tomu, aby Honza z nás, jako z doprovodného pěveckého sboru, dostal na tom správném místě, v písničce Kontrasty na sněhu, jedno kratičké zasyčení. No, a já zase nevím, možná bychom syčeli ochotněji, kdyby nám nechal větší plochu než ty dvě vteřiny? Jasně, dělali jsme, co se dalo, aby byl Monty nakonec spokojený a Honza nemusel na stopa... Ale stejně, ta pachuť v ústech zůstala. Tomu se říká vděk, Monty?
A poslední úvaha, týkající se pracovních úrazů. I na fotkách je to vidět - Monty hraje na kytaru s vervou, má svůj styl, k němuž patří chvílemi i výrazná práce hlavou. Viděla jsem to jednou v televizi, nějací (zřejmě) rockeři tam téměř zběsile cukali hlavama a jejich dlouhatánské vlasy poletovaly do rytmu… Monty nemá vlasy tak dlouhé, ale stejně - nemůže se stát, že by se zapletly do strun? Jauvajs! Při té představě mě až zamrazí. A co krční páteř? Jak dlouho se takové prostocviky dají provádět beztrestně? Představa bolestivě zablokovaného obratle taky nic moc! Nebudu to dál natahovat - Monty-muzikant mi sedne víc než Monty- bavič. Taky jsem se smála s ostatními, protože s Montym sranda je, akorát asi nejsem sto na stopro ocenit všechny jeho špílce. Prostě i posluchači můžou být někdy poněkud rozladěni (nebo naladěni v jiné tónině), nejen mandolína za stovku, kterou Monty předvedl v úvodu. Nakonec trochu vážnější poznámka - Honza Žamboch komentoval večer U Náčelníka jako "možná ne zcela humorný, ale z mé strany prožitý na plný plyn". A já mu moc děkuju, že připomněl i svého "stříbrovlasého anděla" - třeba i pro památku jiného, kterému vlasy zešedivět nestačily.
Sdílet na...
|
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...