gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

Roztočte sloty na krásnou českou lidovou hudbu s partnerem projektu Bizzocasino. Získejte své první bonusy bez vkladu. Чтобы азартная игра была по-настоящему увлекательной, важно выбрать качественную платформу. Вавада предлагает пользователям обширный выбор слотов, регулярные бонусы и простоту доступа для удобного и безопасного отдыха. Когда стоит вопрос выбора, Вавада – это платформа, где каждый игрок найдет все, что нужно для комфортного и прибыльного времяпрепровождения.
03.03.2006 Víla (Robert Čapek ­ Farář)    PDF Tisk Email
Povídky

Silnice se táhla a já sám ušlej u pangejtu stál. Bylo děsný vedro, nehybnej vzduch mě vomotával lepkavejma pařátama a bágl byl neúnosnej. Asfalt mi roztával pod nohama a vypouštěl s tichým puk - puk - puk malinký černý obláčky. Bylo třicet ve stínu. Kytara mi utrhávala ruce u samejch ramen a nikde nikdo, kdo by mě svezl pryč. Šlapal jsem sám a bylo to špatný.

Dřív než to mohlo bejt totálně nejhorší, zabrzdila vedle mě neskutečně omlácená volha. Sotva jsme se odlepili z fleku, zařvala a vydala sérii výstřelů. Nakonec se ale uklidnila a já si přestal připadat jako kdybych stopl Al Capona. Děda, kterej tuhle archu pilotoval, mohl mít tak sedmdesát a břichem se opíral o volant. Možná mu kdysi dávno dali i řidičák, ale to ještě viděl. Teď mu nos zatěžkávaly brejle, se kterejma bych já dohlídnul na měsíc. Ale u tohohle auta byly nejspíš oči až na druhým místě. Bylo vidět, že tu člověk hlavně potřebuje ocelový nervy. Ale hlavně že jsem jel.

Po půlhodině veselý jízdy jsem se nechal vyhodit u rybníka, obklopenýho borovým lesem. Silnice ho jenom jakoby mimochodem olizovala a ztrácela se vlevo. Šel jsem lesní cestou, vodu, co na mě házela prasátka, po pravé ruce a za chvilku
foto: Milan Plch - Belmondo ©

Autor povídky

foto: Milan Plch - Belmondo ©

jsem dorazil k hezkýmu tichýmu koutku, plnýmu zeleňoučký trávy a stínu stromů. Roztáhl jsem si celtu. Když jsem ze sebe sloupal propocený hadry, bylo mi trošku líp. Otíral se o mě lehkej vánek a mně bylo, jako bych ze sebe shazoval nějakou vlhkou, špinavou deku. Nakonec jsem vlezl do vody a cachtal se v ní asi půl hodiny.

Když jsem byl zas venku, zapálil jsem si a bylo mi moc dobře. Vytáhl jsem z futrálu kytaru, horkem rozladěnou až hanba, a když jsem dotáhl struny, dal jsem se do hraní. Větve borovic se kejvaly do rytmu a od hladiny rybníka se odráželo, že hledám děvče na neděli, kterýmužto jsem o chvilku později říkal, že ji líbám dnes naposledy, neb v Yukonu už táhnou ledy, a tak podobně.

Po nějaké čtvrthodině za mnou zapraskalo pár větviček. A jéje, řekl jsem si, ruka zákona se neúprosně blíží. Sázel jsem šest ku dvoum, že to bude hajnej. Nebo že by to byl policajt? Nebo houbař? Ale to snad ne, v tomhle vedru... Nechal jsem doznít géčko a otočil jsem se. Kdepak hajnej! Ani policajt, ani houbař, v tomhle vedru. Taková pěkná holka. Taková moc pěkná holka. Měla na sobě kraťasy a tričko, v ruce nesla ručník. Asi se šla utopit.

"Ahoj," povídá. "Nebude ti vadit, když si tady sednu a budu chvilku poslouchat?" A k tomu všemu se usmála.
"Jo... totiž ne! posaď se třeba... sem. Ta celta je dost velká," vykoktal jsem a udělal jí vedle sebe místo.
"Pěkně hraješ," řekla.
"No..."
"Je horko, co?" vedla konverzaci.
"No, jo. Horko, to je. To jo," pokejval jsem hlavou jako cvok.
"Já jsem Hanka," řekla, jako když másla ukrajuje.
"Mně říkají Farář," přiznal jsem se.
"Hmm... tak hrej." Tak jsem tedy hrál. Žádná sláva to teda nebyla. Lezlo to ze mně jak z chlupaté deky a první cenu by mi za to nikdo nedal, leda tak po hlavě. Přesto nevypadala ani po druhý písničce nijak pohoršeně.
"No, víš, když vono je takový horko, nebo co," zakončil jsem svou oslňující produkci.
"Tak se jdem vykoupat, co ty na to," prohlásila nadšeně a začala se svlíkat. Zarazila u plavek. Škoda.

Letmo jsem zkontroloval, že má všecko tam, kde to má bejt, a vydal jsem se k vodě.

Na břehu mě doběhla a chvilku jsme stáli po kolena v tekutině a klábosili.

"A co tu vlastně děláš? Kde ses tu vzala?" zeptal jsem se jí.
"Jen tak," pohodila hlavou a odhrnula si vlasy z očí. "Jsem víla. Každej večer tady chodím tancovat v rákosí."
"Hm, no jo. A dneska si chceš nadělat náhradní volno, takže jsi přišla dřív, já vím," pokejval jsem hlavou.
"Taky se chci v noci jednou vyspat," odpověděla. "A vůbec, odkud jsi přijel ty?" dodala.

Hlavou mi bleskla vzpomínka na rozžhavenej asfalt, a tak jsem řekl:

"Přijel jsem z pouště na okovaném oři hledat svou princeznu."
"A našel jsi ji?" zeptala se dychtivě. Hodil jsem na ni smutnej pohled a hlasem truchlivým jsem odvětil:
"Zatím ne, protože tu furt otravujou ňáký polednice."
"Polednice, jo? No teda!" vykřikla a podrazila mi nohy. Aby na tom nebyla tak dobře, strhnul jsem ji s sebou.
"Počkej, až na tebe zavolám svýho kámoše vodníka!" volala s pusou plnou vody, když se zase postavila. Prskala jako křeček a házela po mně žabincema.

Když se mi strefila do ksichtu, vztáhl jsem ruce a začal se na ni poslepu sápat. pod rukou jsem ucítil kus textilu, Hanka sebou škubla a vyjekla. Co se to děje? Otřel jsem žabinec tím hadrem, co mi zůstal v ruce, a s hrůzou jsem zjistil, že je to vršek jejích plavek.

Zvedl jsem oči od červený látky, přes kterou se táhly černozelený žabincový šrámy. "Tak," řekla mrazivě. "A to jsem si je včera zašívala. Tohle se ti teda povedlo."

Nešťastně jsem se na ni kouknul. Natáhl jsem se k větvi, která se skláněla k vodě, utrhl z ní dva listy a snažil se je nějak přilepit na ty inkriminovaný partie. Po chvíli mi došlo, že tam nikdy držet nebudou, za druhé že vypadám jako blbec a za třetí, že se Hanka směje.

"Já to jenom zkoušel," pravil jsem uskřípnutě. "Ňák to nejde."
"To nevadí," řekla. "Já si klidně zajdu vzít jiný."
"Radši jo," polkl jsem. "Ale kam?"
"No, asi dvě stě metrů odsud máme chalupu." Podíval jsem se směrem k lesu, nad kterým se začaly kupit mraky.
"Jářku, nemáte tam verandu?" zeptal jsem se. Chalupa! Joj!!!
"No, veranda tam je. Proč?" opáčila.
"Kdyby pršelo, že bych se tam mohl schovat, pokud by proti tomu nikdo nic neměl," řekl jsem.
"A kdo?" dělala ze sebe nechápavou.
"No, já nevím... táta, máma..." koktal jsem.
"...bába, děda, i ten klouček neposeda," smála se a dodala: "Víš, já jsem na tý chatě sama."
"Sa-ma?" Sakra, vona je tam sama! Hurá!
"Nojo, sama. A jestli mi slíbíš, že v noci nebudeš chrápat, tak si můžeš lehnout i na tátovo kanape v pokoji." To znělo zatraceně slibně. Takový kanape, když se vydaří...
"Tak jo. To bude výborný!" povídám.
"Aspoň mi zahraješ na kytaru, že?" Přikejvnul jsem.
"Takže já si půjdu vzít jiný plavky a za chvilku se vrátím, jo? Nemáš nic proti tomu?" zeptala se.
"Hlavně když se vrátíš," řekl jsem. "Zatím ti uvařím čaj na žízeň."
"Tak jo," usmála se a odešla. Začal jsem sbírat dřevo. Ve chvíli, kdy se na stěnách ešusu začaly dělat první malé bublinky, za mnou zapraskaly větvičky. Už je zpátky. Povídám:
"Mám ti to osladit, nebo piješ bez?"
"Klidně bez. Osladím já tobě, pobudo," ozval se za mnou šaljapinovskej bas. Otočil jsem se, jakoby mě někdo zezadu nakop, a ejhle! Tentokrát to byl opravdickej metrákovej fořt.
"To máme za sto, jestli mě nešálí zrak," povídá pomstychtivě.
"Ale..." snažil jsem se ovládnout situaci.
"Nebo se snad pletu?" a v hlase se mu ozvala potlačovaná touha po tom, aby mohl nabít dvojku a udělat ze mě něco na odkapávání špaget.
"No, když..." a dál jsem se nedostal.
"Tak hele, mladej, mě platí za to, že tu udržuju pořádek. Asi bys měl vědět, že v tomhle vedru chytne les i od blbýho pohozenýho vajglu. A ty si tady klidně vaříš kafe!"
"Čaj," hlesnul jsem, ale to ho nemohlo vyvést z rovnováhy. "Uhasit!" vynesl rozsudek. Zalil jsem uhlíky a než jsem si stačil utřít ruce, měl vypsanej bloček. Holt to byl muž činu.Vytáhl jsem zelenku a lesů pán řekl:
"A teď se mnou sedneš do auta a odvezu tě na sousední polesí. Tam tě ani nenapadne škrtnout sirokou, poněvadž by tě tamější fořt zastřelil. On je na takový lauzry zatáženej," dodal.
"Ale já..." snažil jsem se odvrátit katastrofu. Marně.
"Něco jsem řek, tak nediskutuj," zavrčel a jen tak zkusmo si nadhodil flintu na rameni. Byl neoblomnej. Sbalil jsem celtu do ruky, na rameno hodil bágl, popad kytaru a šel.
Když mě vyhodil z ára o pět kilasů dál, ještě jednou se ušklíb a povídá: "Měj se, mladej!" Hodil tam jedničku a odsvištěl k Neumětelům.

Kecnul jsem si na zadek a bylo mně smutno. Někde v dálce pěti kilometrů mě hledala u rybníka víla Hanka a fousatej hajnej se bude chechtat ještě v zimě, jak na mě vyzrál.

Truchlivě jsem koukal na kus žabince, co jsem si vyrejpnul z ucha. Začínalo pršet.

 

 

Trapsavec 1991, 2. místo v próze do 23 let


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Hombre  - Re: Víla   |88.100.112.xxx |03.03.2006 06:26:00
Víš, Kavce, není to špatný, má to styl a je to celkem dobre napsaný, ale s "Vatákem a hrebenem" se to, obávám se, srovnávat nedá. Neco tomu chybí.
Takže to tvé nedávno zmínené hodnocení mi moc nesedí.
Konkrétne treba nekteré popisné pasáže, zejména v úvodu, by v príbehu vubec nemusely být aniž by to na povídku, jako takovou, melo nejaký vliv. Což mi pripadá jako chyba.
Také zakoncení je pomerne nereálné. Vandrák, který se za takových okolností nechá pokorne odvézt nejakým hajným do "sousedního polesí" je figurka šustící papírem a ne reálná postava. ;o)
A bez toho odvozu to zase postrádá pointu...

Proste nesedí mi to. Lituji. ;o
BBD  - Re: Víla   |84.42.161.xxx |03.03.2006 08:58:00
...a co víc, dobehnout pet kiláku a najít v okruhu 200 metru chalupu, trebas i v dešti, prece nemuže být až tak nadlouho. ;-) A víla neutece, kam by chodila když prší, žejo. ;-
Jaroos  - Re: Víla   |62.245.91.xxx |03.03.2006 10:34:00
Jo tak to máš pravdu. Když jsem cetl povídku kdysi poprvé, tejden jsem rešil, proc že se nevrátil...)) Ale tahle moje "nasranost" jen zvýšila celkovej dojem. Je to napsaný krásne jednoduchým stylem, zduraznujícím atmosféru.
A že je "odvoz" nereálnej? No tak to muže ríct jen nekdo, v jehož okolí se to nikdy nestalo.. ;-
Ford  - Re: Víla   |194.228.69.xxx |03.03.2006 10:34:00
Tak to ber jako povídku s otevreným koncem - a dopiš pokracování. Klidne nahodím zacátek. Tááákže kde jsme to prestali? Aha, jo.

Zacínalo pršet. Co, pršet. Lilo jako z konve. Co byste taky chteli po tak parným dnu. Chcalo že by psa nevyhnal a já stojím na silnici úplne sám. Z celty tecou pramínky vody a snažím se zachránit pred živlem aspon kytaru, když ne sebe. "Jó holka, komu budem spolu dneska hrát do tmavý noci?" Vtom poryv vetru zvedl celtu, my dostali studenou sprchu a kytara odpovedela "Hance.. Hance.. Hance.."
Teda možná to tak úplne nebylo, clovek má ve vypjatý chvíli našponovaný smysly, déšt tleská o asfalt, vítr ficí, zavadíte o struny a hned máte slyšiny. Ale to me vzmohlo. "Zatracene, pet kiláku prece nejni taková štreka, abysme jí spolu nedali. Zvlášt, když tam ceká sucho, kanape a.. Hanka. Hanicka! Co ríkáš, kámoško?". Mlcela. Tentokrát byla zticha jako nikdy, asi mela neco za lubem. Koneckoncu kytara má VŽDYCKY neco za lubem. A tak jsme šli. Déšt nedéšt, hnala nás predstava pozitiv a sociálních jistot. Hnala nás tak, že jsme ani nevnímali, že zacalo hrmet a blesky kolem nás létaly na všechny strany. Nakonec jeden blesk osvetlil daleký obzor a na nem se objevila silueta chalupy. Úplne jako z pohádky. Dobehli jsme až k ní a svalili se na verandu. "Jsme doma!", povídám kytare, když jsem uvidel na šnure cervené plavky.

Tak. A presun zpátky dokoncen. Máš Faráre na verande, dvere chalupy nejpíš dokorán a Hanka nikde. Asi ho hledá, chudera.. Ted se ukaž :)
Jaroos  - Re: Víla   |62.245.91.xxx |03.03.2006 10:39:00
)) Kdo ví, jestli ta slibovaná chalupa nebyla ve skutecnosti hájovna a táta hajnej ji práve neodvážel pet kilometru na druhou stranu od Faráre... )
Kavče  - Re: Víla   |194.228.235.xxx |03.03.2006 10:49:00
Hombre, neprovokuj. "Vílu" oznacil jako nejlepší povídku všech dob Jaroos. Já trvám na "Praseti" od Míry Valiny (krome Vatáku a hrebenu, jenž je mimo veškeré porovnání). Ale protože jsme kamarádi, on si nechá vílu, já si nechám prase a jsme spokojeni všichni (krome pavouku, samozrejme). Ale duverne jen mezi námi - bez vyzvání kritizovat nebo dokonce vymýšlet vlastní závery povídek na verejnosti je vuci autorovi krajne nezdvorilé. Když nechceš pochválit, tak svoje pripomínky sdel autorovi soukrome. Bude mít radost i tak
čtenářka  - Re: Víla   |80.188.224.xxx |03.03.2006 15:55:00
Úplný Pecírkuv kalendár, jímavé a zajímavé
Hombre  - Re: Víla   |88.100.112.xxx |03.03.2006 17:06:00
Kavce: promin, omluva. Halt skleróza.
Tak to se budu tešit alespon na to Prase. ;o))))

Co se týce odvozu, sice jsem to také zažil, ale to byli esenbáci. Muži zákona, takže jsme se podrídili. Hajného bych na takovou žádost poslal nekam kdysi i dnes. ;o)
Jinak jsem ale zažil, v jižních cechách, jak do vandráckého lágru jak noha vcetne planoucího kuchynáku, vlezl nasranej hajnej, a dožadoval se jakéhosi povolení k táborení. Poté, co zjistil, že je obklopen asi dvacítkou zarostlých ramenatých vandráku, tvárících se výsmešne ci neprívetive, zkrotl, a vycouval. ;o))
Takže asi je to opravdu o zkušenostech a náture
Hombre  - Re: Víla   |88.100.112.xxx |03.03.2006 17:26:00
Ford: pak už snad jen vášnivá romance ve stylu harlenkýnek, ne? ;o))

Ona ta povídka vlastne nemá celkem žádný dej. Celý popis setkání s Hankou by se vešel exaktne vzato do cca 10ti vet. Ona každá holka, která se cloveku líbí, a kterou chce, je "víla".
Extempore s hajným, použité jako zakoncení a pointa je alogické a nepravdepodobné. A jak uvedl BBD, pet kiláku je otázka cca 40 minut rychlejší chuze, tedy pro trampa žádný problém. Což také dost snižuje hodnotu príbehu.

Co se mi na povídce celkem líbí, je literární styl. Jinak to pusobí dojmem, jako by autor nevedel o cem psát. Všiml jsem si, že je to pomerne castý problém moderních "trampských" autoru..
Ford  - Re: Víla   |194.228.69.xxx |03.03.2006 19:22:00
Ono Hombre, tlapu na srdce, totez se da rict i o nekterych Tvych pribezich. Ne ze by se to hezky necetlo, to neee. Ale! (jak by rekla s intonaci sobe vlastni Jitka Molavcova), nekdy se to podoba 390-tidilnym rodinnym sagam. Nerikej, ze to neznas. Proste cloveka chytne strasliva chut psat, ale nema napad. Tak sedne a zacne si hrat s naladama a s citem. Pribeh je vedlejsi. Jiny si sedne - a vyprodukuje perfektne promysleny pribeh povidky mechanickym stylem robota. A ted co z toho je "lepsi". Stejne se nezavdecis, hehe
Black Bart the P08  - Re: Víla   |85.70.201.xxx |03.03.2006 21:06:00
Taky mám pocit, že tomu konci neco chybí.
A prímo fyzicky cítím co. Zvuk motoru staré volhy, která se skrz deštovou oponu blíží, aby (jako náš oblíbený Buh ze stroje) zachránila situaci a odvezla hlavní postavu zpátky tam, kde to všechno zacalo.
Prece by bylo škoda deduly nevyužít, když si ho tam Farár na zacátku tak krásne rozehrál, ne
Hombre  - Re: Víla   |88.100.112.xxx |03.03.2006 23:07:00
To je presný, Forde. Každej máme svou hranici. Ale mý povídky jsou tam, kam patrej. Na mým webu. A nikoho, ani me, nenapadne tvrdit, že jsou to nejlepší trampský povídky všech dob.
Zde je tato povídka prezentována coby jeden ze zárných vrcholu trampské literární tvorby. Ehm... ;o)))))
Je to opravdu s tou tvorbou tak špatný
Žídek  - Re: Víla   |217.197.156.xxx |03.03.2006 23:15:00
Tleskám diskuzi (i když se do ní VUBEC NEZAPOJUJI !!
farář  - Re: Víla   |62.240.165.xxx |03.03.2006 23:36:00
Tý povídce je letos šestnáct let a je na ní nejspíš videt, že byla moje první. Dodnes se slzou ve voku vzpomínám na to nedelní ráno po Trapsavci ve ctyriadevadesátým, kdy me za klopu chytil Sancho a povídal, že jak Vílu takhle cetl na ruznejch slovenskejch vohních, tak se ho furt lidi ptali: A preco sa tam nevrátil, somár jeden? A já mu rekl: Ty vole, Sancho, jak víš, že nevrátil? Tolik k pointe/nepointe.

A rozhodne si nemyslím, že by to byla ta ze všech nejvíc enono a nejlepší trempská povídka... ani sám nevím, který povídce bych tenhle potížistickej titul dal, ale vzpomínám si na jednu krátkou vec od Míry Valinu, už ani nevím, jak se jmenovala, která koncila zoufalým zvoláním: "No my snad tem hajnejm budeme muset platit za to, aby nás vyháneli z lesa", nebo tak nejak podobne. Pár mesícu nato jsem napsal první Kukaccí kemp. Nejlepší bude nejspíš povídka, která cloveka k necemu inspirovala, ne? I když je hanba, že už si nepamatuju, jak se jmenovala... vyšla v tom Tapininým Vandru, už je to spousta let
Tony  - Re: Víla   |88.100.183.xxx |04.03.2006 20:45:00
Farári - ejvíc enono a nej trampská povídka to opravdu není, už jenom proto, že máš i lepší povídky. Je to pouze Jaroošova nejoblíbenejší...
Každopádne Víla ve me zanechala (když jsem jí cetl poprvé)presne ten typ smutku, který pocítí chlap (chlapec, dorostenec, senior), když z jeho života necekane zmizí nejaká "víla", kterou nestihl lépe poznat. Pánové, každej z nás to zažil.
Jsem proto presvedcen, že práve díky tomu zustala tahle povídka zakotvena v mnoha hlavách. Kdyby totiž mela tradicní konec - jak slušný tramp k milostnému dobrodružství prišel, prípadne dobehl urícený PET kilometru - patrila by stále k tomu dobrému ctení, ale nic víc..
Tony  - Mám Prase!   |88.100.183.xxx |05.03.2006 09:52:00
Mirek Valina mi sám od sebe poslal svojí povídku Prase - tu, o které se minule rovnež diskutovalo.
Hlavne jí prosazovala Kavce. Je k dispozici, tak se ptám, jestli si jí ted v pátek chcete precíst
farář  - Re: Mám Prase!   |62.240.165.xxx |05.03.2006 11:14:00
Osobne bych rekl, že Míru mužu kdykoli..
Hombre  - Re: Víla   |88.100.112.xxx |05.03.2006 12:30:00
S tím lze sice souhlasit, Jaroš je mladší generace, dá více na pocit, než na obsah a formu, ale prece jen - hodnotit povídku jako nejlepší trampskou z duvodu postavené na jediném (a navíc individuálním) pocitu...?

Jinak samo, že si to Prase chceme precíst. ;o)))
BB the P08  - Re: Mám Prase!   |85.70.201.xxx |05.03.2006 14:34:00
Veprové kdykoliv
Ford  - Re: Víla   |194.228.69.xxx |06.03.2006 08:52:00
Tak prestan remcat, jak je to s tou tvorbou dneska zatracene špatný a že tohle za císarpána nebylo, aby léta nevznik dovopravdickej šlágr - a zachran situaci! Vem ostruhy píle, oblec zbroj vytrvalosti, vyskoc na kone Fantazie, popadni kopí švárobijce a vzhuru k mlýnum, done Hombre de la Praga :-
čtenářka  - Re: Víla   |80.188.224.xxx |06.03.2006 09:23:00
Ta vaše diskuse mi obcas pripomíná vetu z Cimrmana: Osolte se navzájem
Ford  - Re: Víla   |194.228.69.xxx |06.03.2006 13:00:00
Ctenárko, jaká "vaše diskuse"?
Jednou ses do ní zapojila, tak je to snad i Tvoje diskuse, ne? :-
čtenářka  - Re: Víla   |80.188.224.xxx |06.03.2006 16:48:00
Já se nesolím, ale pripadáte mi jako malý kluci. Já mela pratetku a ta taky prepisovala konce románu. Dožila se 95 let
BB the P08  - Re: Víla   |85.70.201.xxx |06.03.2006 16:59:00
Teta Katerina
Ford  - Re: Víla   |194.228.69.xxx |06.03.2006 17:38:00
Hele a co dybysme udelali hromadnou povídku? Takové "Jak se máte, Vondrovi?". Jeden zacne, druhý pokracuje, atakdál. Bude tam od každého neco, schválne co to udelá s kritikama.
A víte co? Já zacnu.

Byl horký letní den a Betule se práve vydala na jeden z nejpodivnejších vandru, jaké cloveka kdy potkají. Ale nepredbíhejme, ona to zatím ješte neví. Jenom tuší.
Zvadlo, které jí vcera prišlo, bylo totiž ponekud neobvyklé. Nikoliv provedením - okousaných a uslintaných jich už pár dostala - ale zpusobem dorucení.

Tak co, chytne se toho nekdo?
Kavče  - Re: Víla   |194.228.235.xxx |06.03.2006 18:32:00
Vcera otevrela dvere bytu, aniž zaznel zvonek. Intuice nebo co. Ta veverka zpusobne sedela na rohožce a v tlapkách držela zvadlo. Jakmile ho Betule váhave prevzala, veverka švihem sjela po zábradlí do prízemí. V dome bylo ticho, krome revu detí a trískání nádobí u sousedu.
Betule se potrebovala s nekým poradit. S nekým, kdo má s takovými zvadly zkušenosti. Ten den vecer, na slezine osady v jedné hospudce blízko Vyšehradu, mlcky položila zvadlo pred šerifa. Ten zbledl a durazne rekl:
"Hele, kamarádko, to je tvuj problém! Je to jasný? Osadu do toho netahej."
A odvrátil se. Betule si dobre všimla, že se zachvel strachy. Šerif osady.
"Já nechci jet sama, já tam vubec nechci jet," pokusila se trampka vyškemrat z kamarádu trochu statecnosti. "Tak pomozte mi nekdo!"
Rum sice tekl proudem, ale nedokázal mladé muže dovést ke zkoušce odvahy. Zbabelci, odvraceli se od Betule s odporem jako od talíre strouhané mrkve.
Za temným oknem zakourené putyky se lehce mihl zlovestný obrys veverky
Tony  - Bětule - díl III   |88.100.183.xxx |06.03.2006 20:10:00
Rum tekl proudem i do Betule, která díky nemu získala odvahu vyjít do temné a dusné nocní ulice. Sotva se však za ní zavrely dvere, celá osada si vzájemne pohlédla do ocí, ve kterých bylo krome potlacované hruzy i poznání jistoty.
"Škoda jí," povzdechl si šerif. "Byla to prima holka." Vzápetí vyndal osadní kroniku a na stránce, pod fotografií plné rozesmátých obliceju, udelal za Betuliným jménem malý krížek. A za nej pripsal úhledným písmem datum...Tím datumem byla sobota následujícího víkendu
BB the P08  - Re: Bětule - díl III   |85.70.201.xxx |06.03.2006 21:51:00
"Treba?treba se to podarí zrovna Betuli," ozval se se slabou nadejí v hlase Morgan.
Šerif na nej pohlédl s rezignovaným výrazem v ocích. "Nepovedlo se to tem osmi pred ní, nepovede se to ani jí. Nemá ani tu nejmenší šanci."
"A proc tam musí jet?" otázal se nesmele benjamínek osady José.
"Proste musí. Taková je kletba spocívající na všech clenech zaniklé a ztracené osady Veverí dráp. Každým rokem touhle dobou vždy jeden z jejich bývalých clenu dostane zvadlo na poslední potlach. Na potlach, ze kterého se už nevrátí. Osm lidí už tohle zvadlo dostalo a nikdo je už nikdy nespatril. Betule je devátá?"
Hombre  - Re: Bětule - díl III   |88.100.112.xxx |07.03.2006 01:32:00
"A vy jste jí to nerekli?" sjel je pohrdavým pohledem José. "To ste teda kamarádi za všecky drobný."
"Hele, chceš-li si hrát na hrdinu, mužeš tam jít s ní..." venoval mu šerif hadí pohled. "Udelám ten krížek i u tvýho jména, geroji."
"Že se nestydíte." nedal se José. "Co jste to proboha za padavky? Kámoška je v problémech a vy máte v kalhotách už tejden predem?"
Pak vypjal kurecí hrudnícek a vypálil salvu: "Kde jsou vaše silácký kecy z posledního vandru? Jakže to tehdá bylo? Že vám všichni hajní mohou co? A ted vidím jen bandu hospodskejch vochmelku, co se klepou pred nejakou podelanou veverkou."
Rozpálenému Josému došel na chvíli dech.
"Tak to ne! Toho bohdá nebude, aby se ceskej vandrák kamarádku nejakejm mystickejm veverkám na pospas nechal. Kletba sem, kletba tam, kdo nebude v pátek s Betou na nádraží není tramp ani kamarád, a já se postarám, aby se to porádne rozkriklo."
"Teda José, fakt me prekvapuješ." zamumlal rozpacite zkrotlý šerif "A co zodpovednost? To nás chceš všechny jen tak vobetovat?"
"Neco na tom je, šerife." ozval se tlumene z opacné strany stolu Hruza Johnson. "Lepší konec s hruzou, než hruza bez konce." doplnil své oblíbené úsloví.
"Tak jedem?" naléhal José. "kdo je pro, at zvedne packu."
Nad stolem se váhave zvedlo nekolik rukou
Tony  - Re: Bětule - díl III   |88.100.183.xxx |07.03.2006 10:21:00
Betule mezitím došla v porádku do své pronajaté garsonky. Ze sten se na ní povzbudive dívalo nekolik významných trampských a folkových muzikantu. Mezi nimi visela ruzná camrátka a placky z potlachu, jako pripomínka kamarádství a slibu. Pri pohledu na ne jí z hlavy zmizela rumová bezstarostnost, sedla si na postel a rozplakala se...
...otresy podlahy byly stále silnejší. Váza na nocním stolku se zacala otrásat a jeden z bratrí Nedvedu spadl ze zdi. Na okne, ozáreném lampou nocního osvetlení, se objevil stín. O patro níž se ozvalo volání o pomoc, které bylo ukonceno výkrikem cisté hruzy.
Betule se po špickách a s bušícím srdcem presunula k oknu a ..., proboha!
Parkem pricházel Tyranosaurus, mávající obrovským zrzavým ohonem a držící ve spárech kokosový orech.
Zastavil se a pomalu pohlédl k jejímu oknu. Betule i ve své hruze videla, jak se vevercí príšere v ocích usadilo pevné rozhodnutí...
"Néé," zajecela zoufale a odskocila od okna. Strašlivý úder do hlavy jí porazil na zem..
"Co..co..se de..je?"
"Ach, bože.. to byl jenom sen."
Venku zatím temnou oblohu zacaly prosvecovat první paprsky nesmelého slunce

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Únor 2025 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
      1 2
 3 4 5 6 7 8 9
10
1723
242526  

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2025 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc