gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

10.03.2006 Prase (Mirek Valina)    PDF Tisk Email
Povídky

Nenapadlo by mě to ani náhodou, kdyby Fišárková nekoupila Starý pověsti český. V Praze, když jsme přestupovali na Hlavním nádraží. Nabízel je tam nějakej bezdomovec, za stovku, a v pohodě by slevil na padesát, ale Fišta mu dala dvě stě. Sluníčko, znáš ji. Černovlasý. Chtěla, aby měl radost, hele. Tak jsme cestou z Prahy do Žďáru listovali těma Starejma pověstma. A nalistovali jsme Bivoje. Obraz. Přes celou stranu. A mě napadlo: "Jak to udělal? Jak dostal na záda to prase?"

Fišta chvilku běhala ukazováčkem po protější stránce a pak začala číst: "S úžasem hleděly kněžny? bla bla bla? tady je to? divokého, živého kance, kterého drže za hrotité boltce nesl na zádech břichem vzhůru."

Mně to připadalo dost krkolomný. "Za uši, jo? Proč ho chytal za uši?"

"No? byl v lese a z křoví proti němu vyběhnul kanec, tady píšou," řekla Fišta.

"Jako zepředu? To by musel? Přece? Když na mě půjde zepředu a já ho chytím za uši, takhle?" Dal jsem ruce před sebe, jako kdybych lez po žebříku. "Tak budu ten jeho rypák mít někde tady, u stehna. Víš, co to je? Ty zuby, ty klektáky, s těma není žádná sranda. Musel bych nějak uskočit stranou nebo co a přitom ho pořád držet za uši? a zvednout ho, za ty uši? a
Ilustrace: Eva Obůrková - Šklíba ©

Ilustrace: Eva Obůrková - Šklíba ©

přehodit si ho přes ramena, nějak. Ale jak?"

Fišta pokrčila ramenama. "To nevím. To?"

"No je to zajímavý, hele," řek jsem. "Fakt zajímavý. Fakt."

Ve Žďáru jsme vystoupili a šli jsme dál pěšky. Procházeli jsme kolem takovýho baráku, v takový jedný vesnici. A vedle toho baráku, na dvoře, byly tři chlívky. To mě zastavilo. Protože mi to prase pořád nechtělo ven z hlavy. "Jo," řek jsem Fiště. "Tady by to měli vědět."

"Co by měli vědět?"

"No to s tím prasetem."

Fišta se na mě koukla. Znáš to, hele, ten rozzářenej pohled, když si o tobě lidi myslí, že jseš blázen.

"Ty se tam chceš jít zeptat?"

"Proč ne? V pohodě."

Šel jsem ke dveřím a zazvonil jsem.

Když se otevřely, jo, stál v nich - zemědělec. Bačkory, montérky, fialová mikina a hlava s takovou tou masitou bradou. V koutku pusy mu dohořívalo něco jako vajgl. Bez filtru. Já jsem hned spustil: "Dobrý den. My jsme studenti ze střední zemědělský školy. Já se jmenuju Bárta a tohle je má spolužačka Eliška Junková." Ty jseš blbej, hihňala se na mě Fišta očima. Já jsem na chvilku zatnul zuby, abych se nesmál, jo, a pak jsem řek: "My jsme vás chtěli poprosit o radu. Vidíte?" Vzal jsem si od Fišty Starý pověsti český, nalistoval jsem Bivoje, rychle, dal jsem otevřenou knihu zemědělcovi do ruky a povídám: "Tady v pověstech je napsáno, že Bivoj chytil za uši prase a hodil si ho na záda. Ale už se tam nepíše, jak to udělal. Když proti němu vyběhlo z křoví a ten Bivoj ho zepředu chytil za uši, jak si ho potom dokázal takhle přehodit přes ramena? Vidíte? Kdyby ho chytil takhle?" Dal jsem ruce před sebe. "?tak by to prase bylo tak blízko, že by na něj dosáhlo rypákem, takhle na stehno a na břicho, a raflo by ho nebo tak něco. Ten Bivoj na to musel mít nějakej fígl, aby ho neraflo. A my jsme ve škole nevěděli jakej. Tak nám to náš profesor dal za domácí úkol. No a my jsme si řekli, že se radši zeptáme někoho, kdo tomu rozumí, kdo se v prasatech vyzná, protože?"

Zemědělec překulil vajgl z pravýho koutku do levýho. "A to bylo už velký prase?"

Fišta řekla: "No. Podle pověsti to bylo největší prase v kraji."

Tak to nevim. To nevim, elsi?"

Přesně v tom momentě, jo, zastavilo před barákem policejní auto. Fakt. Normální zákon schválnosti. Nebo co. Z auta vylez ven tlouštík, až na tu uniformu dost podobnej zemědělcovi, a řek: "Nazdár, Vencó! Tak já si jedu pro ten burgán."

Zemědělec koukal na obrázek Bivoje, hele, úplně stejně, jako jsem na něj koukal já ve vlaku. Polda se zamračil: "Co je? Co tady takhle stojíte? Co jsou tydlecty zač? Venco!" Strčil Vencu do ramene. Venca sebou škubnul, jako kdyby ho probudili, a povídá: "Jó, poďte dál." Zaved nás do obýváku a kejvnul, ať si sedneme. Policajt se rozvalil doprostřed gauče. My jsme zůstali stát. Venca jedním koutkem potáhnul z vajglu a druhým vyfouknul kouř: "Pfff? Bedřichu, co myslíš? Dyby takle zepředu chytnul za uši divoký prase, jak by ho dostal takle semdle? Přes ramena. To mi řekni." Položil Starý pověsti český na stolek před gaučem.

"Co je to za kravinu? Máš ten burgán?" řek policajt.

"Jó." Venca se poškrábal na krku. "Ale todle nevim. Tady ty? dali jim to za domácí úkol a voni se mě přišli zeptat. Že jako rozumim prasatum. Ale todle nevim. Podivej. To je? Dyby ho chytnul takle, jó, měl by ho moc blízko a vono by mu šlo po noze, mrcha. Von ho musel ňák tó? ňák?"

Policajt Bedřich koukal chvíli na obrázek, chvíli na Vencu, hele, a nakonec řek: "Nooo? leda že by ho nejdřív zapíchnul. A pak ho chytil za uši, chcíplý, a vytáhnul si ho na záda."

"Jenomže vono právě bylo živý," řek jsem. "Ten Bivoj ho přines živý do nějakýho toho starýho hradu, protože se tam s ním chtěl předvádět před nějakou tou čarodějnicí, která si ho potom vzala za muže."

"Bivoje si vzala Kazi," řekla Fišárková. "To nebyla žádná obyčejná čarodějka, víš. Kazi byla sestra kněžny Libuše."

"No jo," řek jsem. "Ale teď jde vo to prase. Když vyběhlo z křoví a běželo rovnou proti němu a ten Bivoj ho chytil za uši, jo, tak musel stát nějak takhle, ne?"

Zkoušeli jsme všechny možný postoje a pohyby, kterejma by se dalo divoký prase chytit zepředu za uši a pak přehodit přes ramena, břichem vzhůru, ale pořád nám to nevycházelo. Pořád jsme na to nemohli přijít, hele, jak to ten Bivoj udělal, aby ho neraflo, nebo nevykuchalo. Nebo co. Už jsme fakt nevěděli kudy kam. Ani já, ani Venca, ani Bedřich. Tomu už se po tvářích všude plazily kapky potu. Povídal: "Krucifixfagotnahomol. Jinak se chytit nedá. Takhle a hotovo."

Střelil rukama před sebe jako při rozcvičce.

Já jsem zakroutil hlavou. "Ale dá. Musí to nějak jít. Nějakej fígl na to bejt musí. Přece? Jak by ho potom zvednul? Přece takhle, s předpaženejma rukama, nezvednu za uši divoký prase. To je blbost. Musím je pokrčit. Ale jak? Jak je pokrčit, jo, šikovně, abych ho zvednul, a přitom si ho udržel dost daleko? Protože prase, když ho držím za uši, tak hlavou stejně může cukat, ne? Aspoň trochu."

"Jó, dyby trochu," přidal se ke mně Venca. "Uši jsou měkký. Uši nejsou rohy. Cukne držkou a ty máš střeva na zemi, čoveče."

Bedřich si sundal čepici. "To je? zatracená práce? já bych? já myslím?" Bylo na něm vidět, že myslí fakt usilovně. Myslel a myslel a myslel. A když policajt myslí, tak je to pro něj vždycky nebezpečný. To si neumíš představit, hele. Bedřichovi se z toho přemejšlení úplně rozpadla osobnost. Fakt. Místo policajta - kde se vzaly, tu se vzaly - najednou seděly na gauči dvě dvouhlavý holčičky, Méďa Béďa a malej, metr a půl vysokej tyrannosaurus rex. Ty vado. My jsme vytřeštili oči, zemědělec vytřeštil oči, jo, a vybafnul: "Béďo! Šmarjá, Béďo! Co se to s tebou stalo?"

Holčičky a tyrannosaurus a Méďa Béďa se po sobě koukali a klepali se hrůzou: "Já nevím. Já? jak? jak jsem přemejšlel? vo tom praseti? já nevím? to se mi? já jsem? úplně to?"

Venca jezdil vytřeštěnejma očima z jedný kreatury na druhou a povídal: "To nic. To bude dobrý. To bude dobrý, že jo?" Otočil se ke mně. Já jsem kejvnul. Nebo co. Zíral jsem na gauč jako blázen. A Fišárková taky. Rozpadlá osobnost policajta Bedřicha tam seděla jak vopařená. Tyrannosaurus vypadal, že začíná mít hlad, Méďa Béďa byl dočista mimo a dvouhlavý holčičky se rozbrečely: "Já nechci! Takhle nebudu! Nechci! Už mi to řekněte! Krucinál! Jak to je, krucinál, s tím prasetem? Když na to nepřijdete, já?"

"Čoveče, to nebude tak jednoduchý," řek Venca.

Z Bedřicha promluvil tyrannosaurus rex: "Koukejte něco dělat, když jste mě navezli do takovýho? do takovýho? vy? vy? vy savci."

"No," řek jsem, "a co kdybysme to vyzkoušeli, prostě?"

Venca to chvilku zvažoval. "Jó? jó, to by šlo. To uděláme. To jó." Poplácal mě po zádech. "Tys na to kápnul, mladej! Prostě to vyzkoušíme a bude to. Bude to rozlousknutý. Konečně."

"Máte prase, ne?" řek jsem.

Venca hlaholil: "A jaký prase! Čoveče! To uvidíš! Půldruhýho metráku! Esli to pude s nim, tak to pude s každym prasetem na světě!"

"Takže?" Sehnuli jsme se nad stolkem, já a Venca a rozpadlá osobnost policajta Bedřicha, a znova jsme si prohlíželi ten obrázek ve Starejch pověstech českejch. "Až prase vyběhne ven z chlívku, jo," povídal jsem Vencovi, "chytím ho za uši a zkusím ho takhle ňák jako v džudu-"

"Vy byste se na ten obrázek neměli pořád koukat," řekla Fišta.

"Cože?"

Všichni tři jsme se ohlídli.

Vlastně ne tři - všech šest, protože Bedřich byl rozloženej do čtyř bytostí. Byl Méďa Béďa, dvě dvouhlavý holčičky a tyrannosaurus rex.

Fišta kejvla bradou směrem ke gauči. "Podívejte se na něj. A podívejte se na sebe. Vy dva si myslíte, že máte sílu jako Bivoj a že to prostě vyzkoušíte, a pan Bedřich? Panu Bedřichovi musíme zavolat psychiatra, protože tady už nic?"

Tyrannosaurus zahřímal: "Žádnýho psychiatra!! To by mě postavili mimo službu!"

Méďa Béďa mlčel jak zařezanej a dvouhlavý holčičky pořád fňukaly.

Fišta přešlápla z nohy na nohu, jako kdyby stála na konci slepý ulice a nechtělo se jí vracet zpátky. "Půjdeme radši pryč. Pojď," řekla mně. "Copak ty uneseš sto padesát kilo? Nikdo z vás tolik neunese. Jenom se budete hádat a nakonec se pobijete. Protože on?" Mrkla po dinosaurovi. Koutkem oka.

Bedřich vypadal fakt divně. Dost divně.

"Já nevím, hele," řek jsem. "Já?"

Z Bedřicha zase mluvil tyrannosaurus rex: "Nezkoušej to, mladej. Nezdrhneš mi."

Venca Bedřicha uklidňoval: "Kdo tu chce zdrhnout, čoveče? Vyzkoušíme to a bude to rozlousknutý."

Já jsem pokrčil ramenama. "?chápeš," řek jsem Fiště, "vrtá mi to hlavou, no? to prase."

Fišárková si povzdechla a udělala citrónovej obličej: "Ty chceš nosit prase? Ty že uneseš prase? Ty neuneseš ani mě."

To přehnala. Fakt.

"No teda. Ty jseš drzá. Tebe unesu jednou rukou." Chtěl jsem ji chytit a přitáhnout k sobě, ale Fišta se mně vysmekla a zapištěla: "Až naprší!" Vyběhla na dvůr. Jak ta Viktorka, bláznivá. Nebo kdo. Já mazal za ní, honem. Na dvoře jsem si ji nadehnal do takovýho kouta vedle traktoru, jo, popadnul jsem ji a přehodil jsem si ji přes rameno. "A mám tě, prasátko," řek jsem. "Chceš chytit za uši? Nebo za co?"

Fišta sebou mlela, kňourala, střihala nohama, žďuchala do mě rukama, ale nic jí nepomohlo. Držel jsem ji přehozenou přes rameno jako pytel brambor. V pohodě. Váží o deset kilo míň než ten pytel a je o hlavu menší než já, tak co.

Méďa Béďa a Venca a dvouhlavý holčičky a malej tyrannosaurus rex na nás koukali oknem z předsíně.

Koukali, jo, všelijak.

Pytel brambor se přestal vrtět. Škemral: "Tak už mě pustíš? Chci tě zachránit, jestli sis toho nevšimnul. Vzpamatuj se!"

Drcla mě do zad.

"Nech toho," řek jsem. "Nebo tě plácnu."

"To ti strach nedovolí."

"Ne?"

Plácnul jsem ji tam, kde končej záda, víš kam. Levou rukou. Protože pravou jsem ji držel. Fišárková se zahihňala: "Pořád koukají?"

Usmál jsem se do okna v předsíni. "Jo."

"Zavoláme jim psychiatra, až odsud utečeme," řekla Fišta.

Já jsem ji postavil zpátky na nohy. "Ty vado, mně se nechce," povídal jsem.

Fišárková si prstama česala vlasy. Dozadu. Pryč z obličeje. "A co chceš dělat? Chceš čekat, až ten? ten Bedřich, až něco vyvede?"

"Ale nechci," řek jsem. "Ale je to škoda, no. Teď abych se na to prase ptal zas někoho jinýho."

"Radši už ne. Už se nikoho neptej. Víš, jak dopadnul Bedřich. Zas budem někomu volat psychiatra."

Já jsem zavrčel: "Hhhm? To by se vidělo. Třeba?"

"Takže na tři?" zeptala se Fišta.

"Jak na tři?" povídám. "Jo, na tři. Tak jo. Tak na tři."

Fišta se připravila - jako ta atletka, hele, ta Kašpárková. "Tak raz? Dva? Tři!"

Ty vado, to byl hukot.

Ještě dneska se někdy ohlídnu, jestli za náma ten dinosaurus neběží.

Fakt.

Jo - abych nezapomněl.

Proč ti to všechno povídám.

Ty náhodou nevíš, jak to ten Bivoj moh udělat s tím prasetem?

 

Ilustrace: Eva Obůrková - Šklíba


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |10.03.2006 09:43:00
A ted se ukažte, kamarádi kritici
čtenářka  - Re: Prase   |80.188.224.xxx |10.03.2006 11:39:00
Celkem humorn
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |10.03.2006 14:02:00
Docela dobrý. Je to typickej Mirek Valina.
Musím priznat, že v popisech vztahu a príhod Fišárkové a nejmenovaného hrdiny je skvelej. ;o)

Jinak z technologického hlediska (jsem nakonec puvodním povoláním technolog) me zaujal onen Bivojuv problém. Uvažuji, že ono zminované divoké prase nemuselo být nutne v prubehu operace nakládání na záda pri vedomí. A omrácit útocícího divocáka, treba i holou rukou je sice pomerne riskantní (nutno míti porádnou "páru" a velmi presne si to nacasovat), ale zase nikoli nereálné.
Takže Bivoj, i když se o tom historické kroniky nezminují, nejspíše postupoval práve takto. Útocícího divocáka omrácil dobre míreným úderem pesti ci kopancem (vzpomente si laskave na filmy o špickových výkonech karatistu) a poté si k nemu pridrepl, chytnul ho za uši, otocil se v podrepu a hodil si ho na záda, címž ho zpola nadzvedl, nicméne vetšina váhy stále spocívala na zemi, prešlápnutím vyrovnal rovnováhu, a pak ho zvedl stejným zpusobem, jako pri vzperacském trojboji zvedají borci z podrepu cinku.
Plyne z toho, že Bivoj musel být fakticky nadprumerne fyzicky disponovaný - postava približne Conana Barbara, a odpovídající fyzicka.
Hádám, že Kazi musela být z té koncentrované dávky mužství asi dost na vetvi, a nejspíš príliš neprotestovala, když se zacalo uvažovat, že ji s tím svalovce dají dohromady. ;o)
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |10.03.2006 14:08:00
Výborne, Hombre
farář  - Re: Prase   |195.39.106.xxx |10.03.2006 16:33:00
Kdyby si Bivoje (stejne jako drtivou vetšinu SPC) Jirásek nevymyslel/neokopíroval z Hájka, tak bych si to predstavoval tak, že by Bivoj to prase proste vomrácil a pak vodnes. S tema ušimaa je to blbost - nemužeš nosit stopadesátinebokolikakilovýho knoura jen tak za uši po lese...

... ale dyž von ten Jirásek je taková vobrozenecká sci-fí, no...

Jinak je to dejove stejne vo nicem jako treba Víla ;-) Festovní nápad, kterej dialogama taknák sám vyhrezne na pár normostran. Ale když umí nekdo vyprávet tak jako Míra, tak se to rádo prežije :-
Žídek  - Re: Prase   |217.197.156.xxx |10.03.2006 16:54:00
Inu, docela veselá historka, takovou si vždy prectu s chutí. I když zas na tu reklamu, co ji predcházela .... Ale s úsudkem radeji pockám, až co "porota"
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |10.03.2006 17:03:00
Zdravím, Žídku! Konecne jsi zpátky. Co zas máš? Jaká reklama? Je to moje trampská povídka nejmilejší. Jaroosova je nejmilejší Víla. Obe Tony obetave sehnal a uvedl na monitory. Obe zabodovaly. Víla dodala ctenárstvu chuti tvorit, Prase donutilo premýšlet, jak to ten Bivoj udelal. Chceš to poprít? Tak si diskutuj
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |10.03.2006 17:21:00
Zajímavé je, že soucasní mužové by rádi kance co nejdrív uvedli címkoli do bezvedomí, aby se nemohl bránit a provádet to s tema strevama, jak se píše v povídce. Žádné bohatýrské "já mám sílu, ty máš sílu, popasujme se".

Trnka v loutkovém filmu Staré povesti ceské to vyrešil mnohem mužneji. Stáli proti sobe, strašlivej kanec a Bivoj. Nacež Bivoj provedl perfektní kotrmelec na kancí záda. V tom švihu chytil kance za krk a nepustil, a když kotrmelec dokoncil, mel kancí záda položená na svých zádech.

Potom ho na "velice širokých plecích" odnesl ke Kazi, kde si teprve vyžádal oštep a kance dorazil. Vtip je v tom, že cestou si ho za uši jen pridržoval. Vzhledem k tem širokým plecím mel kanec dost pohodlí a nijak nepadal do stran, takže pro udržování balance stacily.

Trnka ješte nenápadne ve filmu naznacil, že Bivoj to mel s Kazi domluvený, jelikož spolu tajne chodili a potrebovali nejak udelat dojem na Libuši
Ford  - Re: Prase   |194.228.69.xxx |10.03.2006 18:12:00
Víte, jak to bylo s Bivojem a kancem doopravdy? Zbynek Zeman o tom zpiva pisnicku, kterou ma volne ke stazeni na svem webu:
http://www.volny.cz/zeman.zbynek/Epos_o_Bivo jovi.mp3
Vsimnete si zvlaste popisu uchopeni kance.
Tapi  - Re: Prase   |213.168.161.xxx |11.03.2006 00:47:00
To je krásná povídka!
Pokud jde o techniku, já koncím u skoby. Presto mi behem ctení vrtalo hlavou, jak to ten Bivoj s tím prasetem... Hombre to popisuje celkem reálne, lec neubráním se pocitu, že na národní hrdinství je to dost krotký. Písnicku se mi nepodarilo rozjet. Trnkuv elegantní kotrmelec me nadchl, ale presto pricházím s vlastním návrhem:
Kanec se rítí proti Bivojovi. Ten mírne ukrocí stranou a chytí pravou rukou prase letící kolem nej za pravé ucho. Tím kance vyhodí z dráhy (aikido využívá síly protivníka!) a ten provede vývrtku, v níž si ho Bivoj švihem zvedá na záda. Križmo pres levé rameno, kde je pravá ruka silnejší (zkuste si to). Než se prase vzpamatuje, Bivoj si levou rukou sáhne mezi nohy, bleskurychle provlékne ocas dopredu a už nepustí. A knour mu leží na zádech jak pribitej. Pánové, co vy na to
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |11.03.2006 01:41:00
Víš, Tapi, ono s tím "hrdinstvím", i národním, to vetšinou bývá jinak, než se to prezentuje.
Casto to je, pokud se to vubec dá za hrdninství považovat, spíše takové všední, normálne civilní chování, nic vyjímecného.
Nemám pocit, že by Bivoj, behem té chvilky útoku nekolikametrákového rozzureného divocáka mel cas a chut, aby zvažoval dosah svého chování ze spolecenských hledisek. Predpokládám, že ho v té chvíli zajímala jiná vec - jak prežít.
On totiž ten, kdo neprežije, nemá následne ani nárok na titul hrdiny, a notabene národního. ;o))
Maximálne tak na cestný pohreb a tichou vzpomínku. Rozhodne ne na záznam do kronik.

Pokud jde o tvou predstavu, má to technicky jistý hácek: znamenalo by to, že by Bivoj musel nekolikametrákového kance držet na zádech, presneji na ramenou, pokud jsem porozumel jednou rukou za ouško, zatímco druhou ho .
Obávám se, že neco takového je dlouhodobe nad síly i velmi fyzicky disponovaného mužského.
Špickový vzperac zvedne nad hlavu i nekolik set kilo. Ovšem obema rukama, a spoluprací svalstva celého tela. Jednou rukou nezvedne a neunese ani polovinu. A co více, zmítajícího se živého kance by za to ouško jednou rukou neudržel ani Herkules. Bud by mu vyklouzl, nebo by se to ouško proste urvalo (viz Ford). A navíc zdroje mluví o tom, že ho nesl za uši, nikoli za ouško a ocásek.
I když podélné uložení kance na ramena (napríc) by lépe rozkládalo váhu a tedy se kanec asi lépe nesl - ovcáci tak treba nosí nemocné ovce, s ohledem na popsanou situaci musím tvou verzi odmítnout jako nereálnou. ;o
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |11.03.2006 01:55:00
Co já vím Forde, nejsme první ani poslední, kdo se pokouší vysvetlit ciste literární popis v rámci striktne fádní reality.
Z klasiku to byl napríklad Zdenek Jirotka v Saturninovi (viz "Kancelár pro uvádení románových príbehu na pravou míru"). ;o))))))
Forde, literatura jsou prevážne sny, které nekdo hodil na papír. Palacký nebo i Hájek mohli lhát, až se hory zelenaly, aniž by to melo na kvalitu jejich príbehu a následné ovlivnení jejich ctenáru nejaký vliv
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |11.03.2006 01:56:00
Ehm, vomluva. To patrilo farárovi. ;o)))
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |11.03.2006 02:19:00
To o "dohode" mezi kazi a Bivojem je samo o sobe docela zajímavej nápad.
Dal by se rozvést treba tak, že ten kanec byl proste Bivojuv domácí mazel, od selátka trénovaný v nošení za ouška na zádech.
Když zacal v starovekých hvozdech u Vyšehradu radit nejaký divoký kanec, Bivoj ho s kamarády proste ulovil, treba ho tradicne zapíchli oštepem.
Jenže bylo pak záhodnou ovlivnit verejné mínení správným zpusobem, aby podporilo vznikající vztah mezi ségrou knežny a nejakým lesním svalovcem, spolecensky zatím bezvýznamným.
A tak obetoval Bivoj na oltár svých emocí svého domácího mazla, divoce vyhlížejícího, lec jinak zcela krotkého a na lidi zvyklého kance, u vedomí, že sotva kdo bude schopen zjistit, že došlo k zámene. Kanec jako kanec, ne?
Jediný problém byl pak asi v té námaze s nesením tech pár metráku na Vyšehrad, ale to už Bivoj celkem rád podstoupil, pohánen emocemi a vedomím faktu, že pokud se ten drobný podvudek povede, jeho spolecenské postavení v komunite slovanské znacne posílí. Jednak snatkem a jednak povestí chrabrého svalouše
Mirek Valina  - Re: Prase   |212.65.193.xxx |11.03.2006 16:59:00
Milá Kavce! Gratuluju! Tvuj dábelsky zákerný plán se vydaril a obec literárních kritiku už vskutku debatuje o tom, jak to bylo s tím Bivojem. To je geniální. Dábelské, ale geniální
Kavče  - Re: Prase   |212.80.95.xxx |11.03.2006 18:11:00
Dekuji za uznání, Míro
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |11.03.2006 18:50:00
Proc ne? Debatovat lze o cemkoli, Bivoj blahé pameti není výjimkou. ;o)))))
Tapi  - Re: Prase   |213.168.161.xxx |13.03.2006 15:02:00
Víš, Hombre, já už ve svém požehnaném veku vím i bez napovídání, že s národním hrdinstvím se to má zpravidla jako v onom totalitním vtipu o zasraným náledí... Ale jako verný strážce odkazu Kanceláre pro uvádení románových príbehu na pravou míru prece nemohu nechat ležet ladem takovou príležitost.
Navrhuji zapojit do debaty odborníky. A to:
1/ Vzperace, horské nosice, zápasníky a znalce bojových umení, zejména aikida.
2/ Zoologa, aby urcil, kolik váží divoký kanec, byt nezvykle velký. (Vykrmené prase muže mít i 220 kg, to se ovšem nepohybuje.)
3/ Veterináre, aby posoudil, zda je možno nést kance delší dobu za uši, aniž by se utrhly.
4/ Literární historiky, aby se vyjádrili, zda to Jirásek celé neopsal z neceho, kde jsou dány reálnejší predpoklady (podobne jako obšlehl dívcí válku od Kosmase, který si ji vymyslel).

Pro toho veterináre bych mela ješte takovej melouch: již dlouho me zajímá, jak to bylo na tom Pernštejne - mám na mysli erb a povest se zubrem zkroceným houžví provlecenou nozdrami. Nevím, jestli je to anatomicky možné, a neverím, že je to možné u rozlíceného divokého zubra. Holt pujde asi o další podobné národní hrdinství
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |13.03.2006 16:00:00
S temi odborníky to je OK. Bohužel neznám žádné takové, kterí by chteli risknout svou odbornou povest po vzoru Saturnina. ;o))))

Chtel jsem jen reagovat na tvoje a Kavciny pripomínky, že muži se v takových situacích nechovají dostatecne "hrdinsky". Poukazem na rozdíl mezi literárne zveliceným hrdinstvím oslavných kronik a realitou.
Mohu vám v tom ohledu citovat treba Patricka Ryana ("jak jsem vyhrál válku"): "Medajle nedostávají ti, kdo bojují, ale ti, kterí mají lepší a zajímavejší hlášení."
Nebo Ladislava Mnacka ("Nocní rozhovor"): "Fanatici toužící se zapsat do dejin koncí v hromadných hrobech."

Takového Bivoje, Horymíra, Žižku, nebo svatého Václava zná každý. Ale kdo zná jména hrdinu kterí se opásaní svazkem granátu vrhali pod pásy útocících tanku?
A kdo ví treba o tom, že národní hrdina Jan Žižka prožil vetšinu života jako námezní žoldák, "voják štesteny", cást prý i oddílech saského kurfirta, proslulého vraždením polských sedláku. Že bojoval následne proti rádu nemeckých rytíru bylo údajne zpusobeno tím, že kurfirt odmítl ceským žoldákum vydat podíl na jimi nakradené koristi, a ti v rámci dobových mravu svorne prešli na druhou stranu, k nepríteli. ;o)))
Nebo že se náš národní bandita Václav, zvaný "svatý" se úcastnil v cele svých oddílu s mecem v jedné a krížem v druhé ruce na masivním vyvraždování pobaltských slovanu? ;o))))))

Takže, at žije literární hrdinství. ;o)
Jen se kojím nadejí, že nebudete s Kavcetem trvat na tom, abychom se chovali stejne bezzásadove.... ;o))))
Jaroos  - Re: Prase   |62.245.91.xxx |13.03.2006 16:45:00
No, když jsme u tech anatomicky komplikovaných úkonu... Prosim, te, jak to deláš, když se kojíš? :-
Tony  - Re: Prase   |88.100.183.xxx |13.03.2006 17:31:00
Tapi - Kosmas si Dívcí válku nevymyslel.V jeho provedení to byla ješte selanka, teprve Dalimil pritvrdil a Hájek z Libocan z toho udelal pohlavní genocidu.
Prazáklad je v ve staroslovanském zvyku na oslavu plodnosti.
Dívky se opevnili na nejakém kopci, pripravili medovinu a hromadu kancu. Muži potom "hrad" obsadili a vypukla oslava. Je snad jasné, jakým zpusobem skoncila...
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |13.03.2006 17:35:00
Ty si, Hombre, nedáš pokoj. Zase mlžíš. Moc dobre víš, o jakém hrdinství byla rec. Bivoj mel fyzické predpoklady, aby zkrotil maxikance, tudíž se stal hrdinou, jehož sláva prekonala staletí. Dnešní mužové mají fyzické predpoklady pro drobnejší hrdinské úkony (napr. pustit me v tramvaji sednout)a presto to neudelají. Netouží stát se hrdinou, jehož sláva by se doživotne uchovala v mysli oné starenky. A to po nich ani nikdo nechce, aby pozdvihli i malého pašíka! Ale nešt. Co ríci o generaci mužu, která se chopí pomluv svého knížete. To už se ani v tech tramvajích nezachrání.
Tapi  - Re: Prase   |213.168.161.xxx |13.03.2006 18:04:00
Kavce, že te mladí muži nepustí sednout, není nic divného. Vyrustají pod dohledem matek, babicek, ucitelek, vychovatelek, lékarek, mnohdy bez otcu a dedu. Není divu, že se jim podvedome ženy jeví jako nadrízené, tj. silnejší pohlaví, které nepotrebuje pomáhat.
Nebo se na to mužeš dívat ješte jinak. Jela jsem kdysi v pražské tramvaji s težkým báglem na klíne. (Upozornuji, že jsem nebyla v trampském a bylo mi pres ctyricet.) Nastoupil starík a s vyzývavým pohledem se postavil nade me, takže jsem vstala. Vzápetí jsem zjistila, že jsem ze všech kolemsedících jednoznacne nejstarší, navíc dva z nich byli muži. Napred me to pobourilo a chtela jsem to staríkovi ríct. Ale pak jsem se okrikla: "Mlc vole, vypadáš mlade!" a hrde jsem prostála zbytek cesty..
Tapi  - Re: Prase   |213.168.161.xxx |13.03.2006 18:11:00
Tak dívky na nejakém kopci bez pomoci mužu pripravily hromadu kancu, jo? Ajta, jak jinak se nám nyní jeví povest o Bivojovi! Jestlipak to nebyl první chlap v dejinách, kterýmu se vubec podarilo vyvlíct na vršek nejaký prase?
Tony  - Re: Prase   |88.100.183.xxx |13.03.2006 21:55:00
Jasne Tapi. A taky to mohl být VOJvoda, který byl trochu BI. A tím pádem mohl jako jedinej mužskej pomáhat ženám tahat kance do kopce.
Za uši.
A nejak se na to nezapomelo...
Jen se vše vypráví drobet jinak...
Jako vždycky..
farář  - Re: Prase   |62.240.165.xxx |13.03.2006 22:02:00
"Nebo že se náš národní bandita Václav, zvaný "svatý" se úcastnil v cele svých oddílu s mecem v jedné a krížem v druhé ruce na masivním vyvraždování pobaltských slovanu?"

Kdyby jenom pobaltských... ale tím se samozrejme nelišil od zbytku krestanu - pro ty bylo "ohnem i mecem" (který se nám ostatne prokopírovalo do okrídlenýho "získat srdce a mysli Irácanu" a neméne proslulýho "Shock and Awe", ale to už je úplne jiná báje) jediným sportem, zábavou a kratochvílí... Doba si to holt žádala. Jen škoda, že ho starej dobrej pohan Boleslav nevzal pres kokos drív, no
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |14.03.2006 07:22:00
to jaroš: Od té doby, co byly vynalezeny kojné, je to jen technický problém. ;o)))))
Hombre  - Re: Prase   |88.100.112.xxx |14.03.2006 07:29:00
Milé Kavce, máš to asi nejak lehce "pomíchaný".
Pustit dámu v tramvaji sednout není v žádném prípade hrdinství, ale zcela normální sociální chování eticky vyzrálého obcana.
Ze takových není nadmerne moc? No a?
Hrdinu z kronik taky nejsou miliony. ;o)))))))
Kavče  - Re: Prase   |194.228.235.xxx |14.03.2006 10:43:00
Tak dobre. Všichni máme pravdu. Vy si nechte Václava zlotrilce, já si nechám Václava knížete.

Ale zpátky k našemu problému:
Míra v povídce poukázal na podivný kancí problém, kolem kterého Ceši chodili staletí a niceho si nevšimli.

Hombre záhadu vyrešil - jestliže Bivoj neváhal pritáhnout živého kance mezi dvoranstvo na Vyšehrad, muselo se jednat o falešného domácího mazlícka v pokrocilém veku, který se nevzpíral prenosu na Bivojových plecích (na což taky doplatil). Vyrešeno po cesku roztomilým podvodem, a všichni byli spokojeni (nejspíš tím hlavním chodem na svatební hostine).
Jenomže jsme narazili na další záhady. Ale to asi jindy a jinde, což
Tapi  - Re: Prase   |213.168.161.xxx |14.03.2006 11:29:00
Vyvraždování se v té dobe nosilo a dle zásad církve se nikterak nerozcházelo se svatostí, stejne jako bratrovražedný boj o trun. Jenže dejiny píší vítezové. Nakonec prevládlo krestanství pod vlivem Nemecka a církev potrebovala národního svatýho. Václav se jim šiknul. Není to jedinej prípad z tý doby, treba se svatým Olafem je to hodne podobný.
Václavovi to nelze príliš zazlívat, kníže mekejš by se na trune neudržel. Ostatne Boleslav ho nezavraždil kvuli náboženství, ale aby získal moc. Ekonomicky to mel zduvodnený tím, že dane smerující do Nemecka byly už neúnosný. Však se taky moc ceského království pod ukrutníkem pozvedla, vzdor církevnímu a nemeckému bojkotu.
Jen je škoda, že tím padla smlouva zavazující Cesko posílat tuším tisíc volu rocne do Nemecka. To by se nám dneska hodilo! Už vidím ten pruvan v parlamentu a na úradech...
Ale vážne: neobhajuju vraždy, ani nepopírám Václavovu svatost. Jen chci ríct, že splet souvislostí je sice složitá až neprehledná, ale nakonec vždycky zajímavejší než naivní legenda. Jenže nemá tu údernost. Legendu si lidi zapamatují a tak se dochová. Budme rádi

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Prosinec 2025 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
16
232425262728
293031    

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2025 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc