| 04.04.2008 Vandrákuv duben (Marko Čermák) |
 |
 |
 |
| Povídky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Les nás obkličoval, obrovská tlama tmy rozevřela jícen a spolykala nás i s hvězdným prachem, kterej se nám v slunečním kuželu ještě včera sypal do rozpálenejch tváří. Bylo to takový falešný léto, kterýmu jsem v sobotu nalít a nechal doma zimák, jako bych se už mockrát v tenhle čas nepoučil a nezapřisáh', že až do "Devátýho" budu jezdit v plný zimní. Dnes to byla škaredá dubnová neděle a macešky v mžiku zmizely v mokrým sněhu. Daleko mezi stromy se zavěšovaly bludičky chaloupek a mráz, kterej se zřejmě ještě pozved' na marách už dávno prozábl naše svetříčky.
Mám takovou fotku pubertálních nohou v Malši a taky ve Střele. Tenkrát mi právě prokázala rada služebně starších Hejkalů laskavost přijetím za osadníka, tak jsem si to musel odsloužit a baletit po kamenech na dně řeky pro mlíko k dojnici pana mlynáře. Kteréhosi jara při invazi na Starou řeku spláchla za to voda Vyčítala a z celýho nákladu mu zbyl jen chleba nabobtnalej jak puchejř v sedmimílový botě. Jeden brod si ale udržuje svoji tradici dodnes. Když povolí ledy, řeka vygruntuje břehy a rozvěsí po olšinách ukradený pramice a psí boudy na důkaz svý vlády, kterou si je dnes jista právě už jen naše stará horní Berounka, kodrcáme si to právě na stopnutým hnojníku. Musím tam bejt první a tak už v ranní sychravině mávám do mlhovek dálkařů. Nesmím se připravit o ten velkej pocit, kdy od Kozodoj zamířím k bílýmu hřbitovu první, zatímco jsou kamarádi ještě někde na štrece, stahujou se tam na camp Baskerwill vždycky na devátýho května. Je to tradice už osm let. Vykračuju tím směrem, v nohách třasavku ze stojedenáctky a v očích obzor se skálama nad pustou řekou. Zatoulaný husy připomenou v příkrý stráni ještě českou vesnici a pak pronikám krok za krokem do říše snů, pomalu, abych to setkání neodbyl. Řeka - ukázala se dole v rokli - vzpomínky, panorama a ticho, na který čekám a ke kterýmu se vracím. Všechno je tu tak obrovský a řeka ubíhá, čas se tu zastavil už před osmi lety. Jestli tady někdy dokážu stát klidnej, tak to bude naposled. Pamatuju si tyhle balvany, tady zouvám boty, všechno na záda a klacek do ruky, krok za krokem, voda zrychluje a tříští se mi o kolena - dívej se na břeh, voda letí, točí hlavou a bere nohy - krok, dva, stojím tu sám uprostřed jeviště a publikum nedýchá, uprostřed řeky, která mě zkouší, jestli ještě umím svoji roli, voda mi sahá po pás, hučí ledová a kalná, křivě šlápnout, tak se vezeš. Břeh - dejchám jako štvanec, kotníky pálí a nohy maj' zas tu barvičku syrovýho masa a trenýrky zebou na těle, protože jsem si je nechal, kdyby mě voda vzala, abych byl pohřbenej jako křesťan. Zuby mi drkotají ve vítězoslavným úsměvu, teď bych moh' skály lámat! Drahlovická hospoda je dnes vysvobození. Vítr mě cestou dokonale prošacoval a kalhoty zmrzly. Nacpal jsem se ke kamnům, abych roztál, vysvlík' se a šéf za pípou rozpačitě sledoval mý partyzánský počínání. Když za chvíli dorazila Ronka, kterou blizzard přece jen tak nepopoháněl, našla mě už docela v gala.
(příběh je přebrán ze sbírky Vandrákův rok, Avalon 2002) Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
)Přihlášení
Diskuze
Copyright © 2024 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
 |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...