Křídla nočních motýlů vířila mrazivý vzduch. Vorter počkal, až jezdci zklidní zmatená zvířata a rozevřel zkřehlé prsty k pozdravu. Věděl jistě, že mu někdo tam nahoře odpovídá a věří v opětovné setkání…
Byly doby, kdy slunce tam dole zářilo žhavými plameny, časy, v nichž jasné světlo pronikalo do příbytků, skrytých pod kůrou jejich stromu. Kmen byl plný života a slovo hojnost synonymem samozřejmosti.
Jistě, i dříve se často plameny ztenčily, sklonily k zemi a lidé z korun se vraceli blíž ke kořenům. Ale Bůh vždy poklekl a vdechnul slunci nový život. Tehdy zas přišlo období štěstí, smíchu a radosti. Přinášelo ovšem i bezstarostnost, chvíle, kdy lidé na Boha zapomínali. Protože víra v něco, čeho se můžete téměř dotknout, v časech blahobytu umírá. Tak se ztratila i myšlenka Věčného návratu, v níž Bůh odchází, jen aby se znova zjevil a obětoval slunci trosky zaniklých civilizací pro život těch nových. Proto je nakonec opustil tiše, nepozorován a zapomenut. Je to tak dávno, že ho Vorter ani nikdy nespatřil…
Pravda, lidé znovu myšlenku našli, jak to tak ve zlých časech bývá. Ale nebyla to už víra jejich otců. Změnila se v pouhou naději, nevyslyšenou omluvu a bláhovou prosbu. Žádná modlitba Boha zpět nezlákala. Vorter se svými věrnými se tedy vydal na odvrácenou stranu kmene, aby přivedl noční motýly, zkrotil jejich divokost a připravil je k cestě do neznáma. Desítky mužů zahynuly, když se snažili zlomit ducha těchto zvířat. Mnozí se ztratili v temnotách, další našli krutou smrt ve zbytcích slabě žhnoucího slunce, které motýly neodolatelně přitahovalo. Museli je oslepit a ještě pevněji spoutat, aby zahladili veškeré stopy jejich vlastní svobodné vůle.
Bylo třeba vyhnout se osudu národů okolních stromů, kde život vyprchal už před drahnou dobou. Opustili své domy, majetek i minulost. Nasedali po stovkách na hřbety létajících gigantů a vydávali se na cestu k vybájeným zemím…
Poslední z motýlů čekal na svého jezdce. Vorter se naposledy rozhlédl po opuštěných příbytcích a vyšplhal na své místo. Pevně uchopil otěže a pobídl zvíře k letu. Letu tam, kde podle pověstí planou obrovská slunce a Bohové u nich zpívají…
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...