Funny Fellows - U veselého chlapíka

29.11.2001 Funny Fellows - U veselého chlapíka (Jirka-mo)

vydal: Ji-Ho music, 2001
produkce: Roman Féder, Pavel Kordoš
hudební režie: Funny Fellows
zvuk: Richard Fičor

U veselého chlapíka - King Kong Kitchie, Kitchie - Home on the Range - Soldiers Joy - Close Fit Blues - La vie en Rose - Milá moja premilená moja - Len choď drahá - Keby ryby - Cushion Foot Stomp - Kúpim si bicykel - The Champions - Irish Rain - Clarinet Marmelade - Sweet Emelin - Shady Barlow a Knife

Z internetových stránek Funny Fellows:
"V novembri 1994 sa po prvýkrát stretli hudobníci, ktorých oslovil hudobný štýl prichádzajúci z USA a na Slovensku ešte nenašiel interpretov. Na jar 1995, presnejšie 21. marca, sa uskutočnil prvý koncert skupiny, teda old time bandu, Funny Fellows alebo Veselí chlapíci. Začala sa cesta úspešných koncertov, príjemne prekvapených divákov, priaznivých kritík. Repertoár je zostavený zo skladieb vysťahovalcov, ktorí prichádzali do nového domova za prácou a po práci nachádzali zábavu na tancovačkách, a tiež z ranných období Hot dance music, kedy začína hudobný priemysel ovplyvňovať hudobný život Ameriky i celého sveta. Protagonisti old time bandu si z tohto obdobia vybrali charakteristické prvky, ktoré im najviac vyhovujú (minstrelský kabaret, dobové nástroje, kostýmy, ozvučenie atď.) Hudobný záber je široký a pestrý, letopočtami ohraničený približne rokmi 1860-1925. Poslucháč tak nikdy nemá pocit monotónnosti ani nudy, pretože hudba je pestrá - veď ju vytvorili všetky národy a hudobné kultúry spoločne. Funny Fellows postupne i na Slovensku nachádzat svojich priaznivcov. Úspechy na festivaloch, divadelné či televízne programy i zatiaľ posledné CD "Spievanie vo vani" mali priaznivý ohlas. Veselá nálada, príjemná atmosféra, ľúbivé melódie a humor overený desaťročiami. Takto môžeme charakterizovať hudobnú skupinu Funny Fellows."

Hrají:
Roman Féder (kapelník): housle, kornet, trubka, zpěv
Róbert Neuser: banjo, drumle, dulcimer, zpěv
Richard Fičor: rezofonická kytara
Pavol Hoďa: klarinet, píšťalky, zpěv
Juraj Blaha: tuba, heligon
jako host: Patrik Fičor: bicí, valcha

Jsou skupiny, které je dobré slyšet na živo, aby člověk pochopil, uslyšel, ucítil a hlavně se nechal strhnout náladou, která z hudby i vystupování vyzařuje. Funny Fellows mezi takové skupiny bezesporu patří a přiznám se, že po poslechu jejich CD na ně půjdu kdykoli a rád, protože teprve na živo to musí být opravdu paráda.

Ovšem deska je přece jen něco jiného?

Přistupuji trochu skepticky k přímočarým, zjevným věcem, které jsou prvoplánovitě vysloveny. Jmenuje-li se album "U veselého chlapíka", napadne mě hned, že je to tak trochu póza nebo kalkul. Proto jsem s lehkým despektem zasunul CD do přehrávače, pustil play a měl trochu strach, že uslyším slovenskou obdobu Ivana Mládka kříženého se Šlapetem. Hned na první poslech jsem byl příjemně překvapen.

Samozřejmě, že nahrávce chybí nálada živého hraní, to prostředí uvolněnosti a autentičnosti, ale to se do studia přenáší nejhůř. Ani Funny Fellows se to tak docela nepodařilo. Ovšem deska má i mnoho kladů?

Od prvého tónu je cítit, že pánové Féder & spol. jsou "pohodáři", kteří svou hudbu dělají s láskou a lehce, navíc se sebeironizujícím nadhledem. Jakoby na mě dýchla nostalgie sklonku 19. století? s tou zvláštní barevností a náladou neuspěchanosti. Jednotlivé písně navazují na sebe, jejich rytmus i harmonie jsou odlišné a přesto něčím stejné. Snad poctivostí výborných instrumentálních výkonů všech muzikantů, famózních ve své zdánlivé jednoduchosti. Je znát, jak dobře jsou sehraní a jak moc je to baví, posluchač jim potom snadno odpustí, že ani jeden ze zpěváků vlastně není výjimečným zpěvákem, či že dvojhlasy v některých chvílích roztomile neladí. O tom totiž tato hudba není. Ani o textech, kde to občas skřípne formální nedokonalostí - ale zvlášť po přečtení velice vtipně napsaného bookletu, kde každá píseň má svůj "komentář", jsem jim takové drobnosti nejen odpustil, ale hlavně je přestal sledovat, protože se staly nepodstatnými.

Rozepisovat se o jednotlivých písních je téměř zbytečné, protože jsou nepopsatelné. Funny Fellows střídají nálady, nástroje, tempa? od cowboyského tardicionálu (Homme on the Range) přes vlastní autorské skladby (hudba převážně R. Féder a R. Fičor, text R. Féder), ovšem přesně v duchu ostatních převzatých skladeb (U veselého chlapíka, Keby ryby, Kúpim si bicykel), až po keltsko-irský Irish Rain, aby album zakončili "kytaristickým bonbónkem" - kratičkou skladbou Shady Barlow a Knife, kde exceluje Róbert Neuser na dulcimer?

Na nahrávce mi připadá roztomilé i to, že je nahrána (zase naprosto v duchu tradice) "?naživo na dvě stopy bez dodatečné mixáže a playbacků?"

Připadá mi, že je to jako s dobrým vínem. Musíte najít tu správnou náladu i chuť na to vhodné víno a pak je to opravdový zážitek. Ovšem nic nemůže nahradit náladu dobrého vinného sklípku - nebo živého koncertu.
Chcete-li si přesto užít Funny Fellows alespoň z CD, pak doporučuji postupovat jako při vychutnávání vína: otevřete, nalijte, podívejte se proti světlu na barvu, polkněte pomalu první doušek a nechte doznít na jazyku? Zachutná-li Vám hudba Funny Fellows, snadno ji potom rozeznáte od jiné. Má totiž výraznou chuť, zajímavou vůni i krásnou barvu. A s lety bude pravděpodobně ještě zrát.

Tož, na zdraví!

Sdílet na...

| Více...