FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Následující recenze nechť není nazývána kritikou, ale zcela jednoznačně a otevřeně pochvalou. Prvotině kapely Kaluže s názvem Vločky se s ničím netajou totiž kromě délky nemůže nic vytknout ani ten největší rýpal (zdravím Miloše Kellera :-).

Kapela Kaluže pochází z Pilníkova u Trutnova a vládnou v ní tak složité příbuzenské a milostné vztahy, že by to vydalo na samostatný článek. V jejich tvorbě jsou patrné vlivy podhorského prostředí, ve kterém žijí. Kapelu v současné době tvoří zpěvačky Jana Paděrová a Jana Bažantová, baskytarista Ondra Paděra, klarinetista a saxofonista Jan Bažant a konečně kytarista a kapelník Martin Pachl.

Začnu bookletem. Úvodní obrázek vytvořil Martin Paděra, v obsáhlé části obsahující texty jednotlivých písniček si oko diváka smlsne na dílech Ondry Paděry. Booklet obsahuje většinu důležitých informací o albu i kapele. Vysoká úroveň grafického zpracování způsobila, že jsem si CD vsunul do přehrávače až půl hodiny po tom, co jsem otevřel obal. Vážně pěkná práce.

No, dost bylo obalu, hodilo by se napsat pár slov o písních. Až do této chvíle pro mne byla vrcholem ukázky aranžérské originality deska Kluziště písničkáře Karla Plíhala. Zůstává i nadále, ale po jejím boku bude stát album Kaluží. Aranžmá a bohatý zvuk kapely jsou těmi prvky, pro které si Kaluže zapamatujete po prvním poslechu. Nejen, že počet použitých nástrojů je několikanásobkem počtu členů kapely. Ono to navíc perfektně zní. Ale Kaluže nepracují jen s barvami jednotlivých nástrojů a svých hlasů. Na albu najdete také množství ruchů, což nesporně dodává každé z písní její jasně odlišitelnou atmosféru. Nutno říct, že pod jednotlivými aranžmá jsou podepsány Kaluže kolektivně. A dramaturgicky drží album pohromadě jako silně kompaktní celek, ani chvíli jsem se při jeho poslechu nenudil.

Hudbu v kapele převážně skládají Martin Pachl a Ondra Paděra. Hýří svými nápady velkoryse, doufám, že se nevyčerpávají a zbývá jim něco i do budoucna. Po hudební stránce se mi velmi líbila píseň Na neduhy, typicky krkonošská Hej sude páprde a milostná Podzimní, na konci jejíž předehry jsem cítil za zády padat listí. Také vypořádání se s milostnou tématikou v jejím textu je originální. A tím jsem se pěkně přehrál do roviny textařské...

Autorem většiny textů na albu je Ondra Paděra, dva jsou z pera Jany Paděrové a u písně Bál je autorství připsáno neznámému básníkovi. Všechny se vyznačují svěžím vtipem, jsou silně lyrické a obsahují zajímavé slovní hříčky, kupř. píseň Žáby začíná takto:

Tam kde Ladův vodník ve tři ráno z mlhoviny na vrbě šije hábit žijou pulci, tříčtvrťulci a pak celci, a to už jsou vlastně žáby...

Já jsem si nejvíce oblíbil písně Nevěřím a Někomu. Také mne nadchl způsob, jakým se Ondra vyrovnává s papučovou kulturou v písni Modrá světla. Problematika veřejnoprávní i komerčních televizí se v poslední době stala mladým textařům oblíbeným tématem pro psaní protestsongů, ale nesklouznout do prvoplánových klišé se povedlo jen málokomu.

Než napíšu poslední slovo (mimochodem, bude to slovo "kupujte"), rád bych ještě pochválil interpretační schopnosti jednotlivých muzikantů, jejich vynikající zpěv a vokály. Milé Kaluže, smekám před vámi a přeji vám mnoho štěstí v boji s komerční kulturou. Nastoupili jste k tomu tu nejlepší cestu! A vám, milí čtenáři, radím: Kupujte, kupujte, kupujte.