Lístek - Skály kvetou

01.11.1999 Lístek - Skály kvetou (Šaolín)

Přiznám se bez mučení. Lidičky z Lístku jsou mí kamarádi. Potkáváme se už léta po klubech a festivalech, v poslední době se střídáváme i na stejných pódiích, kde, jak si myslím, je pořád ještě pro všechny místa dost. Nicméně, protože už jsem takový, nezabránilo mi toto všechno v tom, abych si nesedl a nepokusil se o nerecenzi jejich už druhého nosiče.

Lístek ho natáčel v "přelomové době", kdy ze skupiny odcházel po delším a velmi úspěšném působení Martin Slim Mlázovský a do základního kádru se naopak vracel foukačkář Vašek Spurný. Kapelník Lístku Zbyněk Zatloukal však tohoto zmatku využil, jak jinak, ve prospěch celého projektu a nechal na desce zahrát jak odcházející, tak přicházející muzikanty. Na albu se dále podílelo i několik hostů, mezi kterými byli např. Magda Škardová (violoncello), Miroslav Pátek (mandolína) a dva muzikanti ze spřátelené skupiny Auris - Pavel Švestka (housle) a Daniel Bednář (banjo).

Ale teď už k písničkám. Vlastně k celému albu. Zapůsobilo na mě velmi klidně, to především. Až mi to ze začátku trochu vadilo - tolik melancholie najednou? Po druhém třetím poslechu jsem poznal, že to není melancholie. Je to prostě Lístek, starý dobrý Lístek. Melodie i harmonie, které drží posluchače neustále ve střehu. Texty, které jsou řádně prožité. Tedy alespoň ty Zbyňkovy. Jak on to jenom dělá - ptám se doslova v duchu nad některými verši.

Skály kvetou je titulní píseň, která se na nás zároveň vyhrne z přehrávače jako první. Vyrovnaný a "opravdový" zpěv Slima Mlázovského je to, co dělá z této písně jedinečný zážitek. Za povšimnutí stojí i Píseň k západu slunce, kterou Slim pro Lístek upravil podle E.T. Setona. A jak o tom tak přemýšlím dál, tak za povšimnutí i pár řádek zde vlastně stojí každá píseň. Třeba zrovna krásné vyznání Tvůj hlas, jarní Když duben přichází, hobousárna Hou Hou, nebo smutné Utíkáš. Mně osobně se moc líbí příjemně bluesové Pampelišky.

A muzikantsky a technicky? Skály kvetou hýří muzikantskými i aranžérskými nápady a musím ocenit, že žádný z nich není - alespoň podle mého - na úkor estetického dojmu alba. Myslím, že výborný nápad je sólový foukačkový duet v Ránu z pavučin, od začátku do konce je tady skvělá sólová kytara Honzy Andělína Frühwirta a nápaditý je také nezvykle zaranžovaný konec u písně Vzorek, který působí dojmem právě přerušené dodávky elektrické energie. Velmi rád proto pouštím Vzorek všem mým návštěvám, které nahrávku neznají a vždycky se znovu dobře bavím, když na konci pokaždé strnou a kontrolují světlem v předsíni, zda skutečně nevypnuli proud. Tedy znovu opakuji - deska je pro mě zážitek. K tomuto závěru mě přivádí také kritérium, které považuji za jedno z nejdůležitějších - suverénní vokální projev. A to nejen sólové zpěvačky Martiny Spurné, ale celého souboru.

Obal bych prohlásil za strohý, leč praktický. Všechny potřebné informace kromě jedné se zde dočteme, dokonce i podobenky všech zúčastněných nechybí, sleve-note připojil trampský legend Tony Antony. Zbývá pochválit samotnou titulní stranu přebalu, s citem a stylově ho ztvárnila Helena Asako Pěkná. Jen mi vrtá hlavou, proč pod názvem Lístek je na obalu jakoby doražen přídomek "trampská". Myslím, že se Lístek zbytečně podceňuje, po tolika letech existence souboru už samotný název skupiny řekne posluchačům této muziky, s kým mají tu čest. To jest - posluchač trampské muziky určitě Lístek zná a neposluchač si desku stejně nekoupí. A která je ta informace, kterou se na obalu nedočteme? Inu, je to kontakt na kapelu. Nemyslíte, Lístci, že je to škoda? Deska je totiž výborné médium. I pro pořadatele.

Závěrem mi dovolte, abych použil citátu ze sleve-note Tonyho Antonyho. Zcela se s ním totiž ztotožňuji...

...krátké defilé se pomalu chýlí ke konci, který si vždy náležitě vychutnávám - pojezme proto společně a nasaďme si boty se zatraceně drsným vzorkem a pojďme po kolejích směrem k západu slunce až k těm jediným skalám, o kterých je bezpečně zjištěno, že kvetou.

Sdílet na...

| Více...