FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Před asi pěti lety, kdy jsem slyšel skupinu Messalina poprvé, už ani nevím na jakém festivalu, uchvátil mne na první poslech především hlas zpěvačky Pavlíny Paškové. Jak šel čas připadla k uchvácení hlasem i nezměrná autorská mnohostrannost kapelníka Milana Šebelíka a též muzikantská zručnost basisty Romana Gerlicha a kytaristy Martina Blažka. Měli a mají v sobě všechno, co by měla nastupující oblíbená hvězdná kapela mít. Dva výborné autory, skvělé muzikanty, jeden z nejlepších současných ženských folkových hlasů, jejich koncertní vystoupení jsou profesionální a mají šťávu, která vás dokáže přitáhnout a plně zaujmout. Divácká oblíbenost stoupala, ale odborná veřejnost, především pak ta účastna různých porot, jako by je nechtěla vzít na milost. Člověku se notně v porovnání vybavuje osud Devítky, která nebýt nabídky Žalmana dnes už asi profesionálně nehraje. Messalina žel zřejmě kráčí stejnou cestou. Vyhrává divácké ceny, probojovává se každoročně do celostátních folkových přehlídek a teď vydala u vydavatelství Aplaus i svou první desku - Procitnutí.

Kvalita desky je velmi dobrá a tak třebas zvrátí podobnou, špatně vyšlapanou cestu. Nelze se hned na počátku udržet a neříci, že nejvíce jim na desce sluší bubny. Ač je basa Romana Gerlicha výtečná, posílení rytmiky v podobě hostujících bicích Michala Bartoše jsou pro celkový dojem a pocit z desky výborné a některé skladby si bez nich teď už umím jen těžko představit - jistě by jim slušely i při koncertech. Na první poslech lze těžko při neznalosti konkrétních písní rozeznat, že skladby na desce jsou od dvou různých muzikantů, a nijak tedy nekazí sevřenou náladu desky. Autorem většiny písniček je Milan Šebelík, kterému nutno říci zvláště u některých prvních písniček trochu ujíždí text, zvláště pak u Snu, Holčičky a Výkřiku do tmy. Druhému z autorů Romanu Gerlichovi pak na začátku desky v písni Mon amore nesedí moc dohromady text s hudbou. Texty a hudba jakoby však s odbývajícím časem na desce čím dál tím více kvalitněly a písně Milana Šebelíka Claire, Podchody či Noční motýl a titulní píseň Romana Gerlicha Procitnutí pak patří na desce vůbec  k tomu nejlepšímu. Celkový nádech desky je ponejvíce folkrockový s muzikálovými prvky, jak jej ostatně známe i z koncertních vystoupení, ale celkovému dojmu z desky nevadí ani lidovější Holčička či popovější Výkřik do tmy. Zatímco je jistě odpustitelný občasný rozdíl v písňových textech a jejich přepisu uvedeném na obálce, neodpustitelné by bylo nahradit zpěvačku Pavlínu Paškovou. Její hlasový projev je ozdobou celé desky a skupině Messalina tzv. dodává její jedinečnou tvář. Tradiční slabinou Messaliny jsou pak mužské hlasy, která však ku prospěchu Procitnutí nebyly na desce tolik znát. Nutno tedy popřát Messalině nadále tak dobrou plodnost její autorské dvojice a Vám tolik chtěný hudební zážitek.