gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

24.01.2007 Poutníci z roku 2006 (Džexna)    PDF Tisk Email
Recenze

V 80. letech (minulého století) brněnská skupina Poutníci přiblížila svým novátorským přístupem bluegrass široké obci našeho folkového publika. Oslovovala poněkud nebluegrassoými písněmi, v brilantní interpretaci charakteristické zdvojenými banji, mandolínami, kytarami, s údernou dvanáctistrunkou i nezapomenutelnými dvěma saxy, se střídáním tří barevně i výrazově odlišných mužských hlasů a charismatickým sólovým zpěvákem v čele. V roce 1987 vydali první velkou desku s názvem Poutníci.

Úspěchy i v zámoří ověnčená "zlatá sestava" se v roce 1990 do historie zapsala ještě albem Chromí koně, pro mnohé pamětníky doposud nepřekonaným. Po odchodu Roberta Křesťana, Luboše Maliny a Jiřího Plocka Poutníci pod stejnou značkou v obměňovaných sestavách natáčeli dál. Každá z dalších čtyř řadovek, poměřována prvními dvěma, potvrzovala potvrzené, neboť nic neztratili ze zpěvnosti písní a nástrojové interpretační brilantnosti. Ale chybění výrazné osobnosti Křesťanova formátu časem odsunulo zájem o tvorbu Poutníků zpět do užší bluegrassové posluchačské obce. Mimo ni jsem často slýchávala: "Poutníci? Jsou dobří, ale už to není ono, už se nevyvíjejí?". V roce 2003, po šestileté přestávce, během níž se sestava výrazně omladila, nahráli CD Smích a pláč a pochybovačům ukázali, že to s těmi stojatými vodami tak docela pravda není. Své aktuální album pojmenovali téměř shodně jako to první, jednoduše Poutníci 2006. Copak asi chtěli tímto názvem v 36. roce své existence posluchačům naznačit?

Album se natáčelo v září a říjnu 2006 ve Vyšším Brodě ve studiu AV Servis za zvukové režie Honzy Friedla, pod aranžemi jednotlivých písní a hudební režií jsou podepsáni Poutníci sami. Nahrávala sestava v obsazení: Jan Máca - sólová šestistrunná kytara, doprovodná dvanáctistrunná kytara, kytarový syntezátor, mandolína, zpěv, Zdeněk Kalina - sólový zpěv (a na koncertech dvanáctistrunná kytara), Jiří Mach - sólový zpěv, mandolína, Peter Mečiar - banjo, elektrické banjo, dobro, pedálová steel kytara a Jiří Karas Pola - sólový zpěv, kontrabas. Již výčet použitých instrumentů v rukou mladíčků Honzy Máci a nejnovějšího člena Petera Mečiara napovídá, že se poutnická interpretace poněkud proměnila, ovšem na první poslech je neomylně rozpoznatelná, i volba repertoáru si zachovává charakteristické kvalitativní rysy.

Základním stavebním prvkem vždy byly, a na CD také jsou, napadnuté melodie. Z celkového počtu třinácti skladeb jich jedenáct napsal Jiří Karas Pola, dvě jsou převzaté od žijícího klasika americké country Krise Kristoffersona. Texty pocitové, příběhové a přemýšlivé  dodali renomovaní mistři slov - věrný textař a někdejší poutnický spíkr Josef Prudil, hudební publicista a muž renesančních vlastností Milan Jablonský, pozadu nezůstali ani Karel Plotěný a Tomáš Choura. Jednou básní "přispěl" bard poezie 2. poloviny 19. století mistr Jan Neruda (jestlipak kdy tušil, že je v Americe tráva modrá), upravenou Jiřím Polou, který si také napsal jeden text přímo na tělo.

V pěveckých partech se střídají či doplňují tři barevně rozličné mužské hlasy: "Rodinné stříbro" - sonorní znělý bas Zdeňka Kaliny, v kontrastu k němu lyrický tenor hlavního zpěváka Jiřího Macha a zastřený chraplák Jiřího Poly s citem pro obsah a náladu písně, nejvíce se blížící autorskému zpívání. Aranže jsou i v detailech promyšlené a z koncertů víme, že pocházejí z vynalézavé kuchyně všestranného instrumentalisty Honzy Máci, všechny skladby jsou jako celek interpretačně precizní. Nepřeslechneme zvonivou i úsečnou mandolínu a výtečné dynamické zurčivé banjo Petera Mečiara, velkého objevu CD. Ovšem v polovině skladeb Peter obohacuje skladby o houpavé tóny dobra a v countryovkách se přidává i tajemný zvuk steel kytary. Hravá a vtipná sóla kytary Honzy Máci a jeho kytarový syntezátor, který nenápadně probleskoval již na minulém albu, s invencí podtrhují zásadní posun ve výrazových prostředcích kapely směrem k newgrassovým a countryovým vodám.

Dramaturgie zařadila na úvod čerstvou bluegrassovou odpichovku I železo se musí kout s Kalinou a Machem. Reminiscenci do ranného období Poutníků, Máš jen svůj plán, už kdysi Pola nazpíval s Fragmentem. Instrumentálka Waltz For Debbie se v ní objevuje jako vložená mezihra a působí tanečním rytmem kontrastně k textu o partnerském neporozumění. Hluboký hlas Zdeňka Kaliny jen podtrhuje temnost a zlověstnost Krásné barakudy (Killer Baraccuda) Krise Kristoffersona, tato píseň se objevila na LP Poutníci live z roku 1991. V novinkové Tak jsem se ptal si Poutníci odpovídají, proč ani po šestatřiceti letech nepřestávají pokoušet múzy. Kupodivu ji nezpívají dlouholeté opory Kalina nebo Pola, ale nepamětník Jiří Mach. Jiří byl matkou přírodou obdarován lahodně čistým jasným tenorem a především písně plné mladického elánu jsou pro něj jak stvořené (Má dívko, Velký vůz). Ale nejvíc mě přesvědčil prožitkem v citlivě zhudebněné Nerudově milostně obdivné básni Fata Morgana, v archaickém jazyce předminulého století. Pocitová Vlna za vlnou v Machově podání je básnickým secesním obrazem, možná více napětí by si zasloužila Šifra mistra Leonarda. Jiří Pola umí vystihnout sdělení písně, je uvěřitelný v autobiografickém úsměvném reggae stárnu či v posmutnělých Šatech na ramínkách o bolestném rozchodu s ženou. Zásahem do černého je druhá Kristoffersonova Poslední jízda (Casey's Last Ride) s lahůdkovou Mečiarovou steel kytarou a v Kalinovi našla ideálního interpreta. Ve svěží bluegrassovce Vítr vál, která CD optimisticky uzavírá, se sejdou všichni tři zpěváci a rozsvítí své hlasy i ve společném vokálu.

Booklet v základní bílé barvě nabízí všechny potřebné informace, autorství skladeb, texty písní a fota skupiny uprostřed trávy, kupodivu zelené. Poutníci děkují i řadě sponzorů, za jejichž přispění si mohli CD sami vydat. I to něco napovídá o Poutnících v roce 2006. Jakoby znovu stáli na startovní čáře. Na modré cédéčko typickou červenou stopou otiskli svou současnou podobu muziky bluegrassových nástrojů, dokázali skloubit své nejlepších tradice, interpretační um a zkušenost s nápady a svěžím projevem. CD Poutníci 2006 považuji za zprávu o současnosti skupiny, za zlomové vykročení vpřed a věřím, že kromě příznivců moderní podoby bluegrassu může album opět oslovit širší obec posluchačů folku a country.

Poutníci 2006, vlastním nákladem, 2006, celkový čas 42:57
I železo se musí kout, Máš jen svůj plán, Krásná barakuda, Tak jsem se ptal, Vlna za vlnou, Já stárnu, Fata Morgana, Má dívko, Šaty na ramínkách, Velký vůz, Šifra mistra Leonarda, Poslední jízda, Vítr vál

http://www.poutnici.cz/


Sdílet na...
Kam dál?

» Folkové Chvojení 2013 – velké chvíle se známými i neznámými jmény (Jana Štěpánková)

» Soutěž o album Poutníků Stíny na střechách ()

» Obnovený Mohelnický dostavník ve dvanácti obrazech (Tomáš Hrubý)

» Karas slaví 60 aneb Je to jen číslo (Vladimír Béďa Halm)

» Slatiňanský vrabčák (Belmondo)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Renata =o)  - Re: Poutníci z roku 2006   |213.220.242.xxx |24.01.2007 21:03:00
Škoda jen, že na krestu CD v Praze, bylo tak zoufale málo lidí. To si opravdu nezasloužilo (i).
Renata =o
Honza Gregora  - Re: Poutníci z roku 2006   |213.168.178.xxx |26.01.2007 09:19:00
Nevím, školy nemám, ale slovo "krest" má 6. pád "krtu", ne "krestu". Nechci prudit, ale tenhle patvar se v cláncích o muzice objevuje dost casto. Možná se v našich kuchyních zacal ve vetší míre používat chrest a mate nás ve sklonování. Ale to, že Pražáci zanevreli na Poutníky, je opravdu škoda..
Tapi  - Re: Poutníci z roku 2006   |213.168.161.xxx |26.01.2007 11:21:00
To je sice pravda, ale slovo krest je prevzaté a jeho spisovné sklonování je dnešnímu jazyku ponekud cizí. Není proto divu, že se zacíná používat nespisovná forma. Primlouvala bych se, aby byla pravidly prijata, aspon pokud jde o krest umeleckých del. Jde prece jen o neco jiného než o duchovní zasvecení lidské bytosti
Džexna  - Re: Poutníci z roku 2006   |83.208.9.xxx |26.01.2007 11:24:00
Krestem - chrestem to nebude. Mluví se tak v bežné reci a diskusní príspevky jsou casto psané bežnou ceštinou. Ale v cláncích aspon tady u nás si to hlídáme. ))
No, Pražáci zanevreli... Poutníci tu již mnoho let koncertují tak jednou do roka a to je pro vychovávání nového obecenstva málo. A pro krest CD si zvolili pro mnohé Pražáky neznámý kulturák ve Kbelích, který je navíc dost z ruky. Dobré návštevy tu snad mají rockové koncerty, z folku jen mediálne známé tváre nebo kapely se stálým okruhem fanoušku. Na minuém krtu Poutníku v roce 2003 na Novodvorské bylo skoro plno..
Ama  - Re: Poutníci z roku 2006   |62.177.80.xxx |26.01.2007 11:48:00
Teda je to možná off topic, nicméne slovo krest je sice prevzaté, ale v 10.století. A že by za tu dobu nezdomácnelo se mi nejak nezdá :-
Renata =o  - Re: Poutníci z roku 2006   |82.142.88.xxx |26.01.2007 14:31:00
Porád ríkám, že ráno moudrejší vecera: dávám prednost krtu (ts, ts, to je des!!!)
Pražáci nezanevreli, pro Pražáky daleko stejne jako jiná podobná kulturní zarízení, která nejsou v dosahu do 20 min z centra. Si tedy myslím já =o)
Renat
Vozataj Josef Bong  - Re: Poutníci z roku 2006   |85.70.37.xxx |26.01.2007 22:07:00
Jo, dyž si svetil prápor našeho Mariánskýho spolku, tak rikal náš panácek než se vožral jak zákon káže : Kluci pitomý, takovejch krestuch víc. Tak nevim, že by nám poradil ten ucenej pán, co tady do všeho povídá a co se menuje jako kámoš Bufalobila, co sme to cetli vecír v kasárnách na kavalci
Tapi  - Re: Poutníci z roku 2006   |213.168.161.xxx |27.01.2007 21:47:00
Nejde o to, že by nezdomácnelo. (Ostatne údaj o 10. století mi prijde príliš mladý, Konstantin a Metodej tady byli prece drív, ne?) Jde o to, že se v jazyce mnohdy uzákoní neco, co potom "vyjde z módy" a je tendence to menit. Problém je, že jazykovedci (zejména ceští) na tom lpí, pomíjejíce skutecnost, že jazyk je živý a neustále se vyvíjí.
Myslím, že se na tom podepisuje skutecnost, že od dob obrození jsme na svou rec dost hákliví. Pritom si mnohdy neuvedomujeme, že spisovnou rec tvorili vedci, kterí jsou taky jenom lidi. Casto do ní promítli svuj rodný dialekt, prosadili formu, která je treba složitejší než bežne užívaný jazyk apod.
Názorným príkladem zacházení s jazykem je napr. Bible Kralická. Prekladatelé mnohdy použili obraty, které se ani tehdy v mluvené reci bežne nevyskytovaly, natož dnes. Nepochybne je k tomu vedla úcta jak k originálu, tak k rodné reci, už tehdy potlacované. Což byla medvedí služba - kralický preklad je tím pádem sice nádherne poetický, ale na úkor srozumitelnosti
Ama  - Re: Poutníci z roku 2006   |62.177.80.xxx |27.01.2007 23:33:00
Jasne, že ti dva borci prišli už 863. Ale vzhledem k tomu, že se tady pak ješte hodnou chvíli kockovali s latiníkama, tak predpokládám, že to ješte chvíli trvalo, než se zacal používat krest místo baptisma Ale konec srandy, musím bránit filology - jazyk se sice vyvíjí, ale primerená regulace je nutná. Jinak tady dávno mluvíme dojc, pa rusky, prípadne engliš Ale to už je vážne trochu mimo téma.
A pokud jde o kralický preklad, tak samozrejme vybírali archaictejší formy - ale kvuli tomu, že se už vyskytovaly v literature a tudíž byly prokazatelne ceský, bez cizích vlivu, jinak by v tom byl bordel. Že to obcas prehnali (treba používání duálu) je vec jiná. Ale že dneska není srozumitelná, no to snad ne.
Tapi  - Re: Poutníci z roku 2006   |213.168.161.xxx |28.01.2007 00:31:00
Zajímalo by me, jestli se k tématu krest ozve nejaký odborník. Já to nejsem, ale výraz krest bych cekala spíš od K+M, vzhledem ke slovanské liturgii, než od pozdejší svatováclavské vlny, kde bylo vše pod nemeckým vlivem a vycházelo z latiny.
Zato pokud jde o kralický preklad, trvám na svém. Tak trochu to studuji. Ponekud neskromne si o sobe myslím, že mám znacný jazykový cit a zrejme i jisté etymologické nadání. Presto mi v nekterých pasážích delá potíže dobrat se smyslu, zatímco v ekumenickém prekladu je vec jasná. Samozrejme by bylo nejlepší srovnání s originálem, ale latinou nevládnu. (Recky a aramejsky taky ne, ale kralictí stejne vycházeli z Vulgáty.
Ama  - Re: Poutníci z roku 2006   |62.177.80.xxx |28.01.2007 01:35:00
To jsme si nerozumely, chtela jsem tím ríct, že jestli prešlo do ceštiny na zacátku 10.st. nebo na konci devátýho asi zas není takovej rozdíl, navíc beztak se vzdelanost rozšírila až díky Sázave Jinak samozrejme bylo prejatý prostrednictvím staroslovenštiny, potažmo C+M - zajímavý je, že se jim to vubec povedlo, když se tu latinsky mluvící knežstvo ochomejtalo pred i po CM misi (kterou ve finále strejda Wiching zatrhnul úplne)

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Duben 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
1516171821
22
29     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib