FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Je už takovou tradicí folkloristů, že se jim jednoho krásného dne sejdou jejich oblíbené koledy a vánoční písně na jediné desce. Na slezského písničkáře Tomáše Kočka došlo právě na podzim roku 2009 s nahrávkou prostě a velmi výstižně pojmenovanou Koleda.

Čím více se nad tvorbou Tomáše Kočka zamýšlím, tím více si uvědomuji, že se stává sofistikovanější. Autor zabíhá do předkřesťanských slovanských tradic a spojuje je s folklórem. Bez čtenářského úsilí nad odbornými, či dokonce akademickými, texty historiků se může zdát, že autor pracuje jen s lidovou písní, kterou ohýbá dle svých vlastních měřítek. Je třeba si však uvědomit, že náš folklór do jisté míry zakonzervoval pohanské zvyklosti, ačkoliv často již jen jako hru bez původní duchovní myšlenky. To vše Tomáš Kočko navazuje jako barevné stuhy na provázek, který na každé jeho desce funguje jako centrální myšlenka, kolem níž se témata písní jednotlivých nahrávek ovíjí. Tak natočil jednu o zbojníkovi Ondráškovi, pohanskou Hodovnici, nebo hned dva odkazy ke svým rodným Beskydům skrze slova básníka Ladislava Nezdařila. I přes mou osobní skepsi, že nebude jeho nápad v širší společnosti pochopen, dokáže Tomáš Kočko využít své osobní charisma a nábojem, který jeho živá vystoupení nepostrádají, oslovit. A právě tohle dilema přináší Koleda víc než desky předchozí.

Bez onoho výše popsaného pátrání se totiž může zdát jako sbírka devíti různě známých koled z Moravy a Slezska, mezi kterými podivně vystrkují růžky dvě autorské písně. Úvodní Kračun skrze rolničky evokuje reklamu na americký kofeinový nápoj, kterým se každý rok na Vánoce zahltí televizní reklamy. Zároveň svým prostinkým textem, ale silným vokálem, desku hudebně otevírá. Stejně jako "rapovaná" píseň Hej, koleda o narození Božice nabízí přinejmenším příjemný hudební zážitek. Co jim chybí do kontextu, je napsáno v bookletu. A je nutné to na tomto místě zmínit.

Zvyk koledování, tedy zábavných pochůzek průvodů a skupin masek doprovázených zpěvem, vznikl již v antickém Římě. Později se rozšířil do celé Evropy a u Slovanů se uchytil již v předkřesťanských dobách. Ti věřili, že v den zimního slunovratu (21.12.) umírá slunce a nové se rodí. Končí tak solární rok. Slunce a j

Tomáš Kočko a Orchestr

V kontextu předchozích desek se Tomáš Kočko vrací do dob Hodovnice (2001) a Do tanca (2003). Opouští pompézní zvukovou velkolepost Poplóru (2006) a komornost, kterou tím získává, mu sluší. Ubylo hostí a tak se vedle základní pětice hudebníků z Orchestru (Tomáš Kočko, Helena Macháčková, Libuše Černá, Petr Hladík a Kamil Tománek) objevuje jen pár osvědčených jmen (na cimbál Michaela Lipárová, kontrabasista Petr Surý, Dětský folklórní sbor Ostravica, CM Valašský Vojvoda, bubeník Ctibor Bártek, flétnista Michal Žáček, Presúzní sbor z Velkých Pavlovic a jazzový kontrabasista Jan Dvořák).

Známým koledám dává nové aranže, upravuje melodie, takže bez vícečetného poslechu si je nezazpíváte. Vznikají tak trochu "kočkoledy", ve kterých autor již opakuje instrumentální postupy z předchozích nahrávek. Celkově nechává ustoupit kytaru do pozadí a tím ubírá i folkovému rozměru své tvorby. Naopak přibývá dojem, že se snaží více přiblížit cimbálové muzice. V beskydské zbojnické písni Ondrášku s Juráškem ji nechává hrát za sebe a spíše se stává hostem ve své vlastní úpravě. Jazzově rozvinutá skoro 8 minut dlouhá koleda Rozjímejte (Nesem Vám noviny) i přes nástrojový minimalismus překvapivě funguje a je více než důstojným závěrem.

Tím největším plusem i novinkou nahrávek Tomáše Kočka, s níž na folklór nahlíží, se stává humor. Na Koledě jej nenaleznete v textech, ale v intonaci, změnách rytmů a náboji. Tak náhlé ironické zrychlení v závěru Pásli ovce valaši prostě musí notně vykouzlit úsměv, stejně jako to dokáže autorská Hej, koleda erotickým podtextem. Zvláštní kapitolou je jako bonus zařazená živá nahrávka Co nám ty dáš, v níž je vidět, s jakou odvahou se Tomáš Kočko pouští mezi publikum a nechává jej improvizovat vlastní texty do lidové melodie.

Deska vychází ve dvou provedeních. V lacinějším jen s názvy písní a v dražší doplněném o rozkládací betlém, v němž je vyobrazena pětice hudebníků Orchestru. Úvodní strana bookletu obou verzí vyobrazuje slovanskou svargu - symbol slunce. Díky tomu booklet sběratelské verze spojuje pohanství s křesťanstvím. A myšlenka je završena!

Desku lze tedy chápat jako sbírku koled, nebo jako zamyšlení nad původem vánoční tradice. V obou případech se stává účelovou nahrávkou pro jedno konkrétní období v roce. Stejně tak ve vzduchu visí otázka, komu je tato deska vlastně určena? Vymyká se běžným vánočním výběrům crossoverem pohanství a křesťanství i skrze pokus o tradiční zvuk mezi ně vlastně zapadá. Tak si nahrávku může užít Vánoc chtivé ouško, kterému nevadí nezvyklá melodie, stejně jako skalní fanoušek, který tak získá další lesklou placku do sbírky.

Tomáš Kočko & Orchestr: Koleda

Vydavatel: Indies Scope

Vydáno: 2009

Hodnocení desky: 6,00/10

Seznam písní: Kračún • Tak sem sobě • Byla cesta • Co nam ty daš • Den přeslavný • Ondrašku s Juraškem • Hej, koleda! • Co zpíval Josef • Teče vodička • Kristus pán se narodil • Rozjímejte • Bonus-Co nam ty daš (live, Opava 2008)

Co o albu napsal Tomáš Doug Machalík: "Jak přistoupit ke zpracování vánoční tematiky? S pokorou a tradicí, či s vlastní představou? Tomáš Kočko spojil obojí, a jakkoli například inovace v oblasti rytmu či tempa působí poněkud samoúčelně, výsledkem je sympatická deska, která dokáže navodit vánoční atmosféru i jindy než koncem prosince." (7 bodů)

Více komentářů v hodnocení desek

Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat

 

| Více...

Komentáře pro tento článek

Přidat Nový Hledat RSS

Přidat komentář

Jméno: Email:  nezasílat reakcezasílat reakce Název: Naše hlavní město  antispamová kontrola UBBKód:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

David Maroš   |Registered |21.12.2009 11:21:05 Souhlasím, tak nějak by se měl chápat "folklór". Odpovědět

párek  - Svarog   |89.103.128.xxx |21.12.2009 14:18:17 Je fakt, že bych tam ty pohanské souvislosti tolik nehledal...Bral jsem Koledu jako povedenou vánoční desku, ale díky téhle recenzi mi docházejí další věci. Du googlit... Odpovědět

MK   |212.71.128.xxx |21.12.2009 17:52:29 Tak jsi mi, kolego Vořechu sdělil, že autorova tvorba je pro horních intelektuálních 500, poučils mě o tradicích koled a o pohanských zvycích, no a nakonec v menšině článku o hudbě samotné jsi nakonec konstatoval totéž co já, jen holt jemněji asi tak podle našich váhových poměrů. Neboť hodnocení :"V kontextu předchozích desek se Tomáš Kočko vrací do dob Hodovnice (2001) a Do tanca (2003). Opouští pompézní zvukovou velkolepost Poplóru (2006) a komornost, kterou tím získává, mu sluší.Známým koledám dává nové aranže, upravuje melodie, takže bez vícečetného poslechu si je nezazpíváte. Vznikají tak trochu "kočkoledy", ve kterých autor již opakuje instrumentální postupy z předchozích nahrávek. Celkově nechává ustoupit kytaru do pozadí a tím ubírá i folkovému rozměru své tvorby. Naopak přibývá dojem, že se snaží více přiblížit cimbálové muzice. " odpovídá nokonec mému:"Muzika osciluje mezi uměle zdrsnělou lidovou hudbou (s cílem „modernizovat“ ji) a desítky let známými poprockovými hudebními postupy stylu Turbo, které využil na všech svých předchozích albech. Fakt je, že pokud někdo bude hledat hodně netradiční provedení koled, tak ho to uspokojí, v každé najde něco, co ho nadzvedne. Neuvěřitelné je ale natažení titulu Rozjímejte zpomalením na 10 (!) minut." Hvězdiček jsi taky neudělil o moc víc. Odpovědět

Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |22.12.2009 11:20:36 Vážený kolego, mým cílem bylo "dát desku do kontextu". Zamyslet se nad ní a věnovat jí kus svého času. To, že ji nakonec dávám pouhých 60% (desky.ifolk.cz), což ji staví jen do lepšího průměru, přece neříká, že se autor nesnažil přijít s něčím zajímavým? Oceňuji nápad a říkám to svým článkem. Točit monotématické desky mi na FC scéně přijde jako vcelku originální a žel i takřka ojedinělý způsob vyjádření. Předpokládám, že Vás, drahý kolego, asi nenapadlo otevřít booklet a přečíst si anotaci, kde je to napsáno? Tento rozměr Vaší recenzi zcela chybí. Vrrr Haf! Odpovědět

Prouza   |62.24.91.xxx |22.12.2009 02:07:00 Na Koledu se těším, zatím jsem jí slyšel pouze naživo a to mě dostatečně nažhavilo. Tomáš Kočko je pro mě jedním z nejtalentovanějších aranžérů na domácí scéně - dokáže z písně vytáhnout to podstatné a silné a ozvláštnit ji precizní a originální instrumentací. (A přiznám se, že ty nejdelší úpravy, jinými haněné, mám často nejradši - třeba Srbská nebo Pohanská z Poplóru jsou skvělé - takže jsem zvědav na Rozjímejte Odpovědět

pára   |89.103.128.xxx |23.12.2009 11:28:04 Rozjímejte je hodně speciální věc. Vůbec tam není kytara, celé to drží jen na kontrabasu, který hraje jen dva tóny...To už asi fakt není folk, jak píše p. Vořech. Ale ani folklór to není. Minimalismus? Jazz? Blues? Otázka, jestli je to důležité. Je to jen "sakra" dobré! I ten nápad akcentovat rozjímaní před nesením novin. A to se teda nepokládám za inťouše... Odpovědět

Endy   |217.112.161.xxx |26.12.2009 21:02:07 Škoda, že na koncert, který se uskutečnil v prosinci ve Vsetíně přišlo celkem 26 lidí... Odpovědět

svaťa  - chumelenica na vsetine   |88.83.179.xxx |04.01.2010 21:10:32 Ani se nedivim, ze prislo tak malo lidi. V takem mraze, v take chumulenici. Spis se divim kockovcum, ze vubec hrali na venku...Snezilo jim do nastroju, do aparatu, do vlasu...Takze klobuk dolu pred nimi a temi, kteri mrzli pod podiem... Odpovědět

Powered by !JoomlaComment 3.26

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."