FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Když se sejdou dvě kapely, které k sobě povahově sedí, je to dvojnásobná pohoda, dvojnásobná radost. To se stalo v pátek 17. 6. 2022 v Soběslavi, kde se na terase městské knihovny potkal částečně domácí Jen tak tak a pražské uskupení Ve čtvrtek v pět.

O Jen tak taku už něco v minulosti bylo napsáno, je však třeba zmínit, že toto bylo jejich první vystoupení opět v pětičlenné sestavě. Posila se objevila v podobě flétnistky Kateřiny Maříkové, která dříve působila v již zaniklé soběslavské kapele The Fingers. Což je vlastně již třetí "fingrsák" převlečený do jentaktačích barev.

Dřív než se budu dále věnovat Jihočechům, začnu kapelou Ve čtvrtek v pět, která zahajovala (i když prý se zpožděním den + dvě hodiny). Jako první mne upoutal jejich nový basák Saša Jurman s netradiční basou uchycenou na stojanu. Jeho tóny byly přesné a tvrdící celkový projev. Ať šlo o rokenroll, šanson, folk či latinu. Prostě žádnej Divnej pták. To v dechové sekci na flétny a dechový syntezátor září Romana Davidová. V té pěvecké kraluje Lucka Slámová (např. Koloběh či Řeka), která se v noci nebojí a je krásná. Ve dne je to prý naopak. Lucka je vlastně takový přírodní živel, který by se měl používat na zahánění přírodních živlů. Uklidňujícím až lyrickým prvkem (viz Merlin či Cesty mraků) je Jarda Haratický, povětšinou autor písní a taky člověk, který bezpečně převáží kapelu. Abych neopomněl, pátým členem kapely je Ondřej Berka, autor většiny aranží.

Tahle muzika se prostě dá poslouchat a říkat si - Ještě jedn(o)u. A nejen Ve čtvrtek v pět. Ne(Chce se mi spát), protože pak už nastupuje Jen tak tak. V písních Modlitba, Z nadhledu a O šálku na kávu se poprvé představuje výše zmíněná Katka Maříková. A to prosím pěkně po týdnu v kapele. 

A co jinak říci k této partičce fajn lidiček? Tady je jiným typem živlu Lenka Semrádová Martinů a její majstrštychy Nocí padal déšť, Ztracenej čas a Neprobíjej, pardon Nepromíjej, coby pocta mistrovi zvuku Jiřímu Kolářovi. K tomu občas se pletoucí (stále pořád kapelník) Pavel Jarčevský, klidný hráč na bicí Karel Metelec a skromný basák Luboš Kalvas poprvé s ještě skromnějším vícehlasem v Přejem vám život.
Teď už Může(m)š klidně spát. 
A čáp se vrátil na hnízdo blízkého komína.

Vše zdokumentoval mistr obrázků Standa Tošner.