Letní díl Folku mezi řekami ve Veselí nad Lužnicí už má zažitou venkovní tradici. Protože bývá příznivé počasí, hudební scéna je za kulturním domem. Stalo se tak i ve čtvrtek 16. července, kdy si domácí Jen tak tak pozval Mošny z Brna.

O Jen tak taku tu byla řeč nedávno, tudíž je vhodné věnovat se více hostům. Jejich historie sahá do roku 1992, kdy jí její vedoucí Jiří Kačer Mrázek sestavil z členů pionýrského oddílu. Od té doby s Kačerem působí Kateřina Svobodová, Alena Milichovská a Kamila Šebestová. Posléze se k nim přidali další současní členové - Bořek Řezanina, David Gregor a Petra Kališová Václavíková. Jejich projev je postaven na dokonale sehraných vokálech s doprovodem různých hudebních nástrojů. Dle kapelních informací jich je 10. Asi tím nejkurióznějším byl mezi veselskými řekami kravský roh. S kapelou dorazili i jejich nejvěrnější fanoušci.

Už od začátku vystoupení se Mošny na pódiu cítili jak v Africe a toužili po závanu větru. Čehož se tento den jaksi nedostávalo. Možná i proto zařadili do repertoáru několik písniček s "vodní" tématikou". Koncert započal už dlouho tradiční písní Petrov, na nějž navázali dalšími, které už jejich nejvěrnější jádro zná - Válka s mloky, Eva ta má velký pyrit, Křídla, Dvě (čtyři) báby či po delší době obnovená Vřídlo, voda, mráz. O tomhle špacíru do spirituálně folkového nebe s energickou a skvěle naladěnou partou noc co noc bude se mi zdát.

A aby jentaktaci neřekli - i oni předvedli skvělý výkon s možností zahrát širší repertoár. I za nimi dorazilo několik stálých fanoušků z okolí. No, jen tak dál.

Foto - Standa Tošner

Kozí roh před akcí	Kačer v dobrém rozmaru
Kateřina Čapková	Luboš Martinů - táta Lenky Martinů
Publikum před KD	Mošny krásně vybarvené