FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Začátkem roku na některých serverech a diskusních fórech trošku rozčeřila stojaté vody zpráva o změnách v Žalmanově kapele. Po opadnutí první vlny překvapení a emocí už zbývalo jen čekat, co nové obsazení přinese. Premiéru si noví členové Míša Hálková (Krmíčková) a Pavel Malina odbyli v Pelhřimově 23. 2. 2012.
Téměř do posledního místečka zaplněné pelhřimovské divadlo možná tušilo jen částečně, že se něco děje, jelikož na místních i vzdálenějších kulturních webech propagovali zhusta koncert ještě s fotkami a složením starého Spolu. Ale jistě se našli i takoví, co byli v obraze a vypravili se právě za novým zážitkem.
Žalman otevřel večer osobně a sám, své kolegy pozval na pódium až v další písničce. Nováčci samozřejmě ve skutečnosti žádnými nováčky nebyli, Pavel Malina hrál už ve spoustě známých kapel (včetně uskupení s Pavlínou Jíšovou, Lenkou Filipovou, Věrou Martinovou a Pavlem Bobkem) a Míša u Žalmana dokonce účinkovala v té sestavě před Brožovými, čili žádný zásah naslepo, k obavám nebyl důvod.
Přesto se, pochopitelně, počáteční nervozita trošku projevila, ale diváci si premiérové vystoupení dostatečně užili a ocenili bouřlivým potleskem. Zněly písně z dob dávných i nedávných, některé v nových úpravách. Čekej, malá Gréto v rockovějším kabátku, Do jedné řeky s nově upraveným Žalmanovým textem, stará lidovka zděděná od Minnesengrů Padly vody s „nelidovým“ uměleckým knopflerovským úvodem, opět obživl můj oblíbený Sen o Berenice i Píseň pro čaroděje.
Nová kapela se neobejde bez repertoárových novinek. U sta hromů zaznělo z pódia nikoliv proto, že by se nám kapela snažila lát, je to jen název nové písničky. V průběhu večera se také představili v nových rolích i členové kapely. Petr Novotný kromě již předtím občas předváděné vlastní sólové písničky propůjčil svůj hlas tentokrát i starému hitu Nikdo se nesmál. Pavel Malina si také zasóloval - v roli osamělého písničkáře zazpíval písničku Mirka „Skunka“Jaroše Jsem volnej jak pták. Míša zas pilně střídala hudební nástroje, doprovodila svůj zpěv na flétny, bodhrán i kytaru.
Ubylo trochu průvodního slova a zejména vtípků, kterými byla proslavená Brožovic dvojice, koncert trochu zvážněl, ale rozhodně se nestal nudným. Nechyběly publikem očekávané klasiky a úspěšnost premiéry potvrdily mohutné ovace i tři vytleskané přídavky. Až při odchodu jsme si uvědomili, že více než dvě hodiny proletěly nesmírně rychle a nezbývá než se těšit na další vystoupení vynoveného Spolu.