FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Dvě hudebně nejvýznamnější akce se konaly o víkendu 24. - 26. června 2016. V ostravském regionu to byl 25. června třetí díl Fontány Countryradia a ve středočeských Řevnicích pokračovaly oslavy padesáti let Porty třídenním maratonem. Měl jsem tu čest se zúčastnit sobotního programu, a ani ten jeden člověk nestíhal. Hrálo a soutěžilo se na dvou scénách, a i kdybych si vybral jen soutěžící, tak se soutěže překrývaly. Naštěstí soutěžící měli i svoje recitály a tak při dobré koordinaci se dalo průběžným přesunováním ze scény na hřišti do Lesního divadla a zpět slyšet mnohé. A kromě toho byli na programu samozřejmě i hosté, ti kteří za těch padesát let nějakou tu Portu doma mají.

Vítěz Porty 2016 - Rendez-fou
Foto: Renata Králová

Nahy & Bagr – příjemný odlehčený funky-folk se saxofonem, místy i poetičtí v textech, nakonec krotší, než se zdáli na začátku.
Pivo zdarma – příjemně swingující sestava, trochu připomínající Pacifik.
Trocha klidu – pocházejí ze Šumperka, zejména jejich rytmická část byla hodně dobrá, naopak zpěvák měl trochu příliš otevřené samohlásky. Ale při zdravě drzém folk-punkovém projevu se to nakonec ztratilo.
Anatoli – skupina věnující se uchovávání tradic řecké muziky. Dostali nakonec od poroty za cosi podobného ocenění, a protože soutěžili v interpretační části, je vcelku pochopitelné, že z oblastního kola postoupili do finále. Ale jinak působili spíš jako originální perlička na zpestření. Ale doporučuji, pokud máte rádi Marthu a Tenu. Jako jedni z mála měli kostým.
Straw Hat – nabídli melodický tramp-folk, s invencí v melodiích i textech. Pamatoval jsem si je z oblastního kola a to je dobré znamení. Podobně, jen s tím rozdílem, že jsem je předtím neznal, na mě působili i muzikanti ze sestavy Větrno.

2. místo - Michal Willie Sedláček
Foto: Renata Králová

Radim Flender a spol. a spol a také Zdenek Barták a Michal Kramarovič předvedli ve svých vystoupeních to, co v oblastním kole – jistotu projevu i autorské tvorby, schopnost vystihnout náladu písničky i posluchače a znalost stavby hitu, i když to jako hit neoznačíte. Oba těží spíše z klidnějších melodií, nesklouzávají však k popu.
Jan Vytásek – nezadržitelně spěje k charakteristice „Jakub Smolík před dvaceti lety“. Není to špatná nálepka, jen je třeba vědět, jaké hranice vymezuje. Příště se s ním setkáme na popovém festivalu a bude mít úspěch.
Dominika z Ostravy a Rendez-fou zahráli pro mě takřka nerozlišitelný komorní až židličkový folk, hudebně bezchybný, textově dostatečně abstraktní, ale tak trochu uspávající. Druzí jmenovaní ale porotu neuspali, a zvítězili. (Podrobné výsledky na jiném místě FOLKtime.cz)
Melda a spol. – předvedli až skoro mišíkovské pojetí folku a projevu, vystoupení mělo atmosféru díky textům a zpěvu.
Bleugrass Comeback – slyšel jsem je při přesunu z jedné stage na druhou a okamžitě jsem zrychlil – to musím nejen slyšet, ale i vidět a z blízka. Hráli v semifinále a z něj postoupili i na finálovou scénu a nakonec dostali Cenu Country radia. Také měli kostýmy a hráli klasický bluegrass a velmi jim to šlo. Podobně bych charakterizoval i soubor Výměna 73.

Nesoutěžní hosté:

3. místo - Disneyband
Foto: Renata Králová

Lístek - bylo milé slyšet staré dobré folkově trampské jistoty. Pokud Lístek pamatujete dlouho, tak vás ty písničky vrátí zpět a omladí vás. Totéž platí i o Přístavu z Brna.
AG Flek – hrál klasiku, ale nějak mi připadlo, že už to není taková síla jako bývávala – ale možná, že je to omlazením tváří i zvuku a že si zvyknu.
Blanket - zahrál jak ve svých nejlepších letech, pro mě osobně to byla příjemná vzpomínka na dobu, kdy jsem bluegrass začal poznávat. Strážci čistoty žánru, řekl bych.
Strašlivá podívaná, Pacifik i Vojta Kiďák Tomáško nabídli to nejlepší ze svého repertoáru a vrátili tak publikum zpět do dob, kdy s těmito písničkami na Portě soutěžili a vyhrávali. Uvidíme, kdo z dnešních soutěžících přijde na Portu za 20 - 30 let se stejnou písní a zvedne publikum z lavic. Pár tipů na ty, kteří jsou aktuálně tak říkajíc v poločase (tzn. již řekněme 10 - 15 let nesoutěží) a byli už taky jako hosté, bych měl.

Ve spojení s Mezinárodní Portou v Ústí lze konstatovat, že se oslavy padesáti let Porty vydařily a že kdo si nechal tuto mimořádnou akci ujít, může už jen dalších padesát let litovat. A to k tomu patřila ještě padesátka samostatných koncertů po nejrůznějších koncertních sálech. Dík patří i všem týmům organizátorů na jakékoliv úrovni.

Ponechávám záměrně dost prostoru pro doplnění dojmů, poznatků a zážitků z Řevnic z pátku a neděle jak kolegům, tak i klidně pod článek do diskuse.