Folkový kvítek dlouhodobě otevírá nejenom (folkovou) festivalovou sezónu, ale i dveře nejmladším umělcům. Areál pod zámkem Konopiště spolu s pučící přírodou je ideálním prostředím pro rozkvět nových hudebních talentů i probuzení těch s hlubšími kořeny.

Dva soutěžní bloky měly dát prostor sedmi novým hudebním tělesům a jednotlivcům, ale nakonec se jich sešlo o jednoho méně. Po prvním bloku to sice vypadalo, že letošnímu ročníku se buď nepovedl výběr, či velmi zapracovala tréma, ale v druhém už se našel alespoň jeden kvalitní zástupce z kategorie skupin i z kategorie jednotlivců. Vodníci z Mohelnice a Daniela Ulrichová z Liberce výrazně převyšovali ostatní soutěžící a zaslouženě si odnesli prvenství ve svých kategoriích i u diváků. Vít Štaigl ze skupiny Vodníci navíc obdržel zvláštní cenu za instrumentální výkon na svou elektrickou kytaru a banjo.

Skupinu Marod, která festival otevírala, jste si tak trochu mohli poplést se soutěžícími z prvního bloku a nebylo to věkem aktérů. Plnější probuzení přinesli až Brontosauři revival, kteří, jak název napovídá, interpretujíTHE BLENDJOBpornmobile písně slavné české hudební legendy. Pominete-li chybějící drive, či níže posazené zpěvácké party, dalo se u známých skladeb zavzpomínat na doby pominulé, probouzející se dnes už jen u táborových ohňů. Mezi bloky soutěžících vystoupila dámská hudební uskupení Přelet M.S. a Berušky, která jednotlivě zahrála svůj běžný repertoár a nakonec společně několik světoznámých evergreenů jako Hit the road Jack! apod. Unylejší Kamelot i Ivan Hlas Trio, vymezující se jen sólovými kytarami, vystřídal Žlutý pes, který jako první toho dne dokázal ve větším zvednout, rozpohybovat a rozezpívat diváky. Přestože s sebou Ondřej Hejma přivezl ve svých ústech spousty volů, dokázal diváky probudit svým nadšením a přístupem i u méně známých skladeb a přes jejich rockovější háv. O to více jako studená sprcha působilo vystoupení Poutníků, kteří stále hledají svůj nový hlas. Výsostný instrumentální zážitek chybějícího zpěváka zkrátka nepřehluší.

Typickou folkovou atmosféru s sebou přinesli v podstatě jediní zástupci toho žánru na letošním 26. ročníku - skupina Nezmaři a bylo to opětovně vystoupení vtahující i zasněné. Ohlášený comeback po faktické 15leté přestávce přišla představit hudební skupina Klíč. K třicátýmpátým narozeninám si přichystala natočení nového CD i sérii koncertů, které ve zkráceném programu předvedla i na Folkovém kvítku. Za ta léta, možná i díky mladé krvi, neztratili nic ze svého uměleckého přednesu i invence a na svých nových i starších, méně či více známých, ala středověkých skladbách prokázali svou výjimečnost i hudební ekvilibristiku. Následující Jiří Schmitzer opětovně nezklamal svým sebeironickým showmanstvím v nikdy nedokončených písních.

Po vyhlášení vítězů mládežnické soutěže představila další comeback skupina Forehand, která začala opětovně loni koncertovat po šestnácti letech. Nic jí to neubralo na kvalitách i projevu a snad se brzy dočkáme i nových skladeb. Vrchol festivalu, který měli představovat liberečtí Jarreti, měl přes svou nespornou kvalitu pachuť hořkosti. Skupina si v letošním vystoupení udělala z diváků trochu pokusné králíky a celý koncert zaplnila skladbami méně známými, či těmi úplně novými a hlediště tak v průběhu jejich vystoupení znatelně prořídlo. Většina se tak připravila i o opětovně výbušné a strhující vystoupení skupiny Semtex.

Folkový kvítek je výborný festival nesoucí s sebou navíc jako vzácný šperk svou dobročinnost v podobě pomoci dětem z dětských domovů. Má v sobě ale i jedinečný náboj, který ta pozitivní energie z lidí a prostředí sálá na všechny strany. Díky všem přítomným za tu energii a vy ostatní ji přijeďte podpořit alespoň napřesrok. Je o co stát, čím být.

http://www.folkovykvitek.cz/