22.05.2019 Malý velký muž s námi v sokolovně pěkně zacvičil: Charlie McCoy, Robert Křesťan a Druhá tráva v Českém Brodě (Tomáš Hrubý) |
Reportáže | ||||||||||
Berte, prosím, tento pozdní text jenom jako doplnění dobře napsaného obsáhlého článku René a night of humiliation joipornmobilekolegy Bédi Halma. Jako potvrzení, že polovina krátkého turné, které tam bylo zmíněno, se odehrála v Čechách, dokonce ve městech názvy se k Čechám odkazujících. Jistě jenom tato podmínka pro výběr míst ke koncertům byla důvodem, proč se turné vyhnulo hlavnímu městu… Protože ale - i jako celoživotní Pražák tělem i duší - bydlím v současnosti na místě, odkud je blíž do Českého Brodu než na Václavák, přijel za mnou bez mých zásluh vlastně až skoro domů. Kdo? „Jeden z nejvýznamnějších nashvillských – nejen studiových – hráčů druhé poloviny 20. století… a možná všech dob.“ To řekl Robert Křesťan, když zval svého hosta na českobrodské pódium. Řekl to nesmírně přesně a dobře – až mě zamrazilo.
Přicházel malý muž v černém klobouku a vestě, nesmírně zachovalý a pohyblivý na svých 78 let. Muzikant, který hrál na deskách stovek nejlepších amerických muzikantů v čele s Dylanem, Cashem a Presleyem a během svého průměrného pracovního dne vyzdobil party svých četných nástrojů dvě alba. A přesto jsme si nikdo nepřišel poslechnout mulitiinstrumentalistu, který ještě v minulém desetiletí občas hrával v nashvillských studiích na basu či vibrafon. Přišli jsme na Charlieho McCoye, famózního hráče na foukací harmoniku. „Taky už jsou dneska lepší hráči, ale on byl první, to je přece zážitek ho slyšet,“ zaslechl jsem po koncertě ze vzrušených hloučků posluchačů, kteří naráželi na skutečnost, o které mi kdysi Charlie řekl, že bluesovou harmoniku se musel naučit, ale countryovou musel vymyslet. Moc nemám přehled, jak je to se soudobými lepšími hráči na foukačku; zdálo se mi třeba, že poslední čtyři takty svého famózního sóla v Orange Blossom Special McCoy už dost zjednodušil (ale rozhodně nezpomalil).
A je pravda, že když porovnáte aktuální českobrodský playlist s obsahem alba Live In Brno, které s Robertem Křesťanem a Druhou trávou nahrál v roce 2003, vidíte, že už se do nových výzev rozhodně nehrne. Přesto návštěva koncertu v Polabí – a jinde tomu jistě nebylo jinak – nebyla pouze povinnou úklonou slavnému jménu. Ne, byl to úžasný a šťavnatý zážitek, ať už jsme vychutnávali barvu jeho harmoniky v dlouhých tónech pomalých skladeb jako I’m So Lonesome I Could Cry nebo Rose Of Killarney nebo ohromný nářez vypalovaček jako John Henry nebo Scotland. Charlie McCoy také poměrně dost zpíval; samozřejmě se význam jeho zpěvu ani zdálky neblíží významu jeho foukací harmoniky, ale takové věci jako Texas When I Die nebo Take The New River zpíval velice pěkně a na svůj věk vlastně nesmírně krásně.
Kromě toho, že Druhou trávu setrvale miluji a českobrodský koncert patřil k jejím lepším, si hlavně už neumím představit, že by v Česku Charlieho doprovázel někdo jiný. Jak to dosud bylo při společných koncertech s McCoyem vždycky zvykem, s Druhou trávou hostoval na housle Pepa Malina, pozorný, technicky zdatný a důležitý spoluhráč. V Českém Brodě se hrálo v sokolovně, ale nepředstavujte si nic malého venkovského: krásný sál s vysokánským vykládaným stropem, dobrým zvukem (Chris Schut) a parádní atmosférou, která ve mně nějak zůstala a fungovala i přes úsměvná sokolská specifika (např. - z pódia se nedalo přímo odejít a kapela včetně Charlieho přicházela na pódium přes půl sálu).
Poslední zpráva, kterou pustím, je rozhodně smutná. Možná, že jsem se svou nevalnou angličtinou jenom špatně rozuměl, ale neschovával bych se za to, nechal jsem si to potvrdit od některých spoluposluchačů. Přesto, že si přejeme opak, loučil se Charlie McCoy před přídavky se slovy, že v Evropě je tentokrát naposledy. Ale naděje vždy umírá poslední…
Playlist:
1)Ossian (včetně instr. části) 2) Víla 3) Každé zrnko písku 4) Ukolébavka pro mne 5) Pendl do Betléma 6) Tažní koně 7) Až si jednou 8) May Morning Dew 9) Ještě není tma další skladby byly provedené s Charliem McCoyem 10) Scotland 11) Texas When I Die 12) I’m So Lonesome I Could Cry 13) Take The New River 14) Cripple Creek 15) Chatanooga Choo Choo 16) Rose Of Killarney 17) John Henry 18) Wayfaring Stranger 19) Rollin‘ My Sweet Baby’s Arms 20) Choo Choo Boogie 21) Water Is Wide 22) Midnight Flyer 23) Orange Blossom Special Přídavky 1) Kdo to obchází můj dům 2) In The Pines 3) Amazing Grace Robert Křesťan & Druhá tráva a Charlie McCoy, 27. 4. 2019, Sokolovna Český Brod
Sdílet na... Kam dál? » King Kong v Trávě, aneb Dva skvělé večery prázdnin (Vladimír Béďa Halm)» Muž, který nikdy nebyl in víc nehledá (Džexna)» Křest CD Marcipán z Toleda ve Švandově divadle (Renata =o))» Dvojkoncert skupin Robert Křesťan & Druhá tráva a Bratři Ebenové (Šimon Kotek)» Pivovar plný hudby (Vladimír Béďa Halm)
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2024 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...