Původně vůbec nebyl záměr pořizovat z dále zmíněných koncertů písemný záznam. Současná doba, „všakvyvítejaká“, mi ale nedala, abych nezaznamenal, co se dělo na jihočeské folkové scéně před zákazem „všakvyvítečeho“.

Ve čtvrtek 1. října do sezimovoústeckého kina Spektrum zavítali Nezmaři. Měli zde být již na jaře, jenže z „virových důvodů“ se to zdařilo až nyní. A protože kino instalovalo nové sedačky, uvaděčky musely přesazovat diváky, neboť počty neseděly dle jarního stavu prodaných vstupenek.

Nezmaři
archiv kapely

Nezmaři - 42. rok na scéně - se rozhodli, že budou hrát jako by to bylo naposled. Což se projevilo i přes prohlášení, že 1. - 5. písní levé křídlo kapely přispívá tomu pravému na důchod, a tak prý hraje s nechutí. Od ledna příštího roku nastane změna - jediným přispěvatelem kapelním důchodcům bude Šárka Benetková. K Pavlům Drengubákovi a Zajícovi přibude Tonda Hlaváč.
Zazněla tvorba od počátků nezmarského vystupování až po současnost.
Ráno bylo stejný - jejich první, s kterou začínali.
Velmi povzbudivá pro dnešní dobu - Co tě nezabije.
Svatební - Bodláky ve vlasech.
Písek - kterou zpívali i orouškovaní diváci - a nejen tu.
A nebo přídavkovou - Kvete růže.
To vše provázel typický nezmarovský humor. Bylo vzpomenuto na Spirituál kvintet i bratry Ryvoly. Miki, před časem vystupující s Nezmary, už prý nechce hrát a věnuje se keramice a čtení.
Ten večer byl parádní a proběhl, dle jednoho diváka, ještě v Zemi krále Miroslava.

Druhou takovou akcí bylo vystoupení Cihelny a spol. v neděli 4. října u nově zřízeného SoStánku na soběslavském náměstí. Kdo by náhodou zaznamenal, že tu během krátké doby na stránkách Folktimu je Cihelna už potřetí, má pravdu. Je akční a hravá a není jednoduché napsat něco originálního, nového.
Tato kapela zraje rychleji než víno. V mládí většiny členů se skrývá obrovský potenciál a chuť hrát. A tu svou nekonečnou energií podporuje „vůdce smečky“ (který do zmíněné většiny nepatří) Marek „Máca“ Cihlář. Z původní sestavy, kromě Mácy, zůstala jen jeho dcera Magdaléna. K nim přibyly housličky (tento nástroj dříve Cihelna neměla) Aničky Hájíčkové, pěvecký tahoun Matěj „Jáňa“ Janouch a ještě pár let - věkem - nedospělý Matěj Novák.
V písni Smíření se zpívá - „dej mi kámo, dej mi sílu“. Příhodná afirmace pro tuto dobu se slučuje s vírou, že zase bude líp. Že si řekneme, Člověče vstávej „tak to zase začíná“. V Soběslavi vůbec nebyl Vítr, nýbrž hodně lidí, protože Slunce bylo krásný. Dorazil i fanklub Cihelny a mezi muzikanty Lady Gaga v mužském podání. Volným pádem Tanečnice dotančila na konec společně se zapadajícím sluncem a my všichni se těšíme zase na krásný a nový východ té zlatavé koule, která znamená život.
Na závěr musím zmínit jednu situaci, kterou jsem ještě na žádném koncertu neviděl. Kapelník Cihelny poděkoval osobně každému z muzikantských kolegů. Velkou úctu tomuto počinu. Můj dík patří jim za to, že jsou a vám všem, kteří věnují čas čtení těchto řádků. Mějte se rádi jak nejlépe umíte.