FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Javory a Hradišťan
Foto: Prázdniny v Telči

Pondělí  2. srpna
„Dlouhá je cesta kamenná“, tvrdí Javory společně s Hradišťanem a dlooouhá byla fronta před jejich vystoupením od telčského zámku směrem na náměstí. Přesto - i přes údiv hlavního hybatele Prázdnin v Telči Milana Medvěda Koláře - se na nádvoří zámku všichni vešli. I přesto, že zámek je v rekonstrukci a prostory mírně omezené.
Výše zmíněné kapely spojuje něco, co se nedá změřit, zvážit ani spočítat a přesto je to potřeba. Vzájemné prolínání tónů Hradišťanu a Javorů a moudrých slov Petra Ulrycha a Jury Pavlici jest skutečným pohlazením po duši a jedním z vrcholů telčských Prázdnin.
A když to skončilo, přišla bouřka s krátkým a vydatným deštěm.

Úterý 3. srpna
Velké a příjemné překvapení na odpolední Kocouří scéně v podobě Marie Tilšarové a jejího PSM. Pohodová, odpočinková muzika se zajímavými a ne úplně tradičními texty. Roztančili pár lidiček a zahráli víc přídavků, než je obvyklé. Můj osobní objev a určitě i pro pořadatele.
Nezmaři (kterým velmi zdatně „předskočili“ Marien, jež jsou pořád O krok dál a podle nichž Nezmaři pamatují telčský zámek jako novostavbu a zároveň jejichž téměř nová zpěvačka Karolína Bohmová si určitě nevykojila všechny texty) po 62. v Telči. Na 39. ročníku PVT jsou po 38. Že ta čísla nesedí? Inu, Vánoce.
Klasika a stálice hudební scény: Svatební menuet, Písek, Jít dál, Co tě nezabije, Kdo si zpívá - to zpívá celé nádvoří. Nádherná atmosféra. Jo a Jim Drengubák má na sobě kalhoty kapelního ajťáka Pavla Plívy, protože svoje sváteční džíny nechal doma.
Tentokrát padala voda už pří Marienech a po nezmaří Bouři.

Středa 4. srpna
Dnes pro jistotu drobně pršelo už od Kocourů.
I proto se brány zámku otevřely déle, aby pořadatelé stihli otřít lavičky (jenže tomu mokru shora padajícímu neporučili) a vystoupení Terezy Balonové začalo jen s malým zpožděním. Ta ihned upoutala pozornost svojí vlastní tvorbou. Stálo zato se zaposlouchat do jejích textů. Na pódiu to vypadalo jako by za sebou měla kapelu. Ale byla tam sama. Inu "lůpr" dělá divy. Někdy i víc, než by bylo zdrávo.
A pak vprostřed večera přišlo Vprostřed noci, zatím nevydaný projekt zhudebněných básnických textů v podání Katky García a Luboše Maliny. S nimi dorazilo mystično. Kdo se zcela ponořil do poslechu, našel ho tam. Tóny, co nutí poslouchat víc a víc, ani se nehnout a očekávat, co přijde. Hluboký umělecký zážitek. "Ó hvězdo nezhasni" ani při téměř závěrečné písni Mé září spolu s Robertem Křesťanem.

Čtvrtek 5. srpna
Kocouří scéna byla z důvodu mokrého nebezpečí přesunuta na Panský dvůr. A rázem jsme se ocitli v Irsku (potažmo Skotsku). Kapela Jauvajs totiž produkuje hudbu v irském (a trochu i skotském) stylu. Má vlastní i převzatou tvorbu a zpívá česky a anglicky. Zároveň doprovází taneční skupinu Coiscéim, která tančí irské tance - step, reel nebo i polku. Tu zde tančily čtyři rusovlásky, což ani v Irsku se prý tak nepovede. Děvčata měla krásné kostýmy a jednu tanečnici s kamennou tváří. Ani jednou se neusmála, zato jediný tanečník, Kristián, měl stále široký úsměv.
"Je mi fajn a je mi skvěle" - to jsou pocity, které určitě zažívá spousta lidiček, co zavítá do Telče na Prázdniny. A to byla i první slova první písně Písní Zuzany Navarové v podání Martiny Trchové a kytaristy Adama Kubáta. Procítěný projev páru protagonistů přinesl příjemný prožitek. Písní Do nebes poděkovali za to, že v tu chvíli bylo nebe téměř bez mráčků a tudíž bez deště. Během toho všeho jedna z pořadatelek stihla své kamarádce uplést z vlasů cop.
"Bože, podej mi ještě ten kalich" klidu a pohody...
Martina Trchová má úplně nejradši Szidi Tobias. A tak se tu tato nezaměnitelná zpěvačka objevila se svým Bandem. Její šansony hřály víc než teplota vzduchu. Až mi zamrzla slova.
A vyšly hvězdy…

Prázdniny v Telči jsou způsob života. Kdo tam nebyl, nemůže pochopit. Vstřícnost a láska na každém kroku.
Přeji Prázdninám život věčný
a jsem jim velmi vděčný,
že jsou tady s námi.
Děkuji Vám dámy, páni.