FOLKtime - Vaše brána do světa folku

    Ve čtvrtek 19. června se již po jedenácté Country radio zhostilo úkolu uspořádat na Křižíkově fontáně Country festival.. Při pohledu na oblohu jsem si vzpomněl na loňský ročník. Tehdy při bouřce nad Prahou, uletěl zvukařům stan nad hlavou, Kameloti v čele s Romanem Horkým vyklidili pódium a program byl na necelou hodinu přerušen. Pár kapek spadlo když jsem byl v tramvaji, ale pak se vyjasnilo a nakonec svítily nad Výstavištěm i hvězdy. Jak se říká: konec dobrý, všechno dobré.

    Program vypukl v 16,00. Bohužel pro nás kteří pracujeme déle je to začátek trochu brzký, ale co se dá dělat Jako první a druzí (bohužel si nepamatuji kdo hrál kdy) vystoupili na Tony Linhart a Pacifik a Zelenáči. Já přicházel za zvuků Karla Černocha a jeho Transitu (nikoliv vozidla). Nemohu říci, že mně ničím nezaujal, např. pozval na pódium svého syna (který sice neměl Stetson, ale modré sluneční brýle) a ani na lehký nátlak moderátora Josefa Mladého nehodlal vyklidit pozice. Čtvrtým účinkujícím, byla Zuzana Navarová a KOA. V tomto případě se musím přiznat, že skupinu KOA vnímám víceméně od onoho Faux-pas s udělováním cen hudební akademie, což je přibližně rok a půl. Za poslední rok jsem je slyšel nespočetněkrát a líbí se mi stále víc a víc. Extraligovou kvalitu potvrdil i Robert Křesťan a "kapela která ještě nemá jméno". Robert tentokrát vystoupil s malou variantou tzn. Luboš Malina (banjo, klarinet), Luboš Novotný (dobro), Martin Ledvina (kytara, mandolína) a Petr Surý (kontrabas). Po těchto dvou kapelách, které jsem absolvoval v přední řadě (i kvůli focení) jsem se na následujícího účinkujícího Allana Mikuška odebral trošku dále. Tento leckdy nazývaný slovenský Jakub Smolík byl dle mého osobního názoru nejslabším článkem celého dne. Opakované pokusy nechat zpívat publikum se ani jednou nesetkaly s odezvou. Pokud ano, asi budu muset navštívit svého ušaře. Předposledním článkem řetězu byl Ondřej Hejma a Žlutý pes. Tito pánové v letech a dvě mladé vokalistky ze sebe na pódiu vydali snad všechno a publikum vřelo. Vzduchem létali nafukovací balónky jednoho ze sponzorů a i na tanec se dostalo. Soudní, tancechtiví návštěvníci si našli svá místečka hlavně vedle scény. Ne tolik však dvě dámy okolo 50 let věku. Ty vtrhly na pódium a sukně létali hodně vysoko, až je musel jeden z pořadatelů "vykázat" do patřičných lokalit.

   Úplně posledním vystoupením byla vodní produkce Křižíkovy fontány na známé westernové melodie a ohňostroj.

Mário Bihári	Robert Křesťan s kapelou
Ondřej Hejma	Křižíkova fontána
Tančící diváci