FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Tři písně zahráli Žamboši, ale o těch až v rámci páteční reportáže.

Hlavní kapelou byli Nezmaři. Šárka Benetková, celá v bílém a jen zářící, opálený Tonda Hlaváč vzbuzující šum fanynek, kapelník Pavel Zajíc "Zajda", ten večer mimořádně slovně perlící a "konferenciér" Pavel Jim Drengubák.

Ale o "obrazovém dojmu" kapely nechci dál mluvit. Spíš bychom si měli položit otázku: Nezmaři, kam dál? Připravované CD má vyjít v říjnu. Postupně Nezmaři "pouštějí" na koncertech ukázky. Zatím čekám s úsudkem a první dojem bych vyjádřil výrazem "jak která". Laťka nasazená Lubošem Hrdličkou, Míšou Rohrichem a samozřejmě i Pavlínou Jíšovou je vysoko. Uvidíme a držím Nezmarům palce.

Vrcholem večera (ale nejen večera) byl Jablkoň. Loni si Jablkoň přizval sólistu Národního divadla a harfenistku. Tak jsem se už dlouho nezasmál.

Letos stačily vlastní síly, ale pozorovat Michala Němce jak s rukama za zády kontroluje kvalitu hráčů včetně "hraní na větev" , to se musí vidět.

Sice nezněla Bláznivá, ale nevadí. Cestu k Jablkoni. jsem hledal dost dlouho, ale našel jsem jej a  už ho neopustím. A při písni Buď zase chvíli mladá mě mrazí. Mám na to bohužel vzhledem k věku nárok a vím o čem Michal Němec zpívá.

V pátek 6.8.  bylo magnetem vystoupení Vlasty Redla a kapely Každý den jinak. Poprvé od začátku bylo na nádvoří nabito.

Na Kocouří scéně vystoupila pražská kapely Mrakoplaš. Dobrý zvuk akustického rocku i dobře šlapajícího blues. Základem jsou vlastní skladby, ale je zařazován i cizí repertoár. Bližší o kapele na http://www.mrakoplas.cz/.

Na zámeckém dvoře, tentokrát se zvukem manželů Horynových,  jako první vystoupila kapela z Prešova Hrdza. Kapelníkem je Slavo Gibarti ( kytara a zpěv), dále hrají Róbert Hatala (basová kytara), Anton Potočňák (housle), Marek Szarvaš (bicí) a Lukáš Matulka (bicí). Zpěvem a velkým slovenským dívčím půvabem doprovází Veronika Rabadová. Veronika zaujme i pohybem a dokáže roztleskat publikum. Hlavní slovo v repertoáru má dnes více než módní upravená lidová hudba (kostýmy á la Koňabojm chybí) zpívaná i jazykem zvaným hútorenie (šarišské nářečí) či rusky. Jistě víte, že kapela dostala letos na Zahradě Krtečka.

Moje poznámka: Kdyby nebylo tolik "přemorováno" (viz článek Džexny), kapela by mě oslovila víc. Hrdza za to ale nemůže.

Hlavním lákadlem bylo, jak jsem již uvedl, vystoupení Vlasty Redla. Přes všechny výhrady, která lze vznášet k osobnosti Vlasty Redla, jsem zase seděl jako očarovaný a Vlastova kytarová sóla, jeho výraz a celá jeho vynikající kapela mě dostaly ze sedadla, byť na zámku jen imaginárně.

Nocturno v plně obsazeném sklepě zahajovalo trio z Jihlavy Honzíkova cesta (pro později narozené jde o knihu Bohumila Říhy líčící poznání  malého Honzíka, jaký je rozdíl mezi vajíčkem záhumenkové a družstevní slepice, tedy nikoli chuťový). Kapelu, tedy nejprve duo založil  Jan " Honzík" Fous, což mi řekla zpěvačka a  flétnistka Jana Havlová (čím to, že folkové dívky a ženy jsou tak půvabné ? Ony mají totiž taky duši). Třetím členem je baskytarista Bedřich Němeček. Kapela je z Jihlavy. Hlavním autorem je Honza Fous, který hraje na kytaru s Janou zpívá. Slyšel jsem zhudebněné verše, například Františka Gellnera, hebrejské písně a další z Honzovy dílny. Kapela se líbila.

Jako druhá vystoupila Lucie Redlová, která nenosí slavné příjmení jen tak, protože je dcerou Vlasty Redla. Lucce je 22 let, hraje na kytaru a mandolínu a pochopitelně zpívá , především své osobité písně. Lucka má krásný hlas (gesta "celý táta") a jako každá mladá zpěvačka musí ještě dozrát. Ale dojem je velmi milý.

Jako poslední zazpíval Honza Žamboch se Stáňou Brahovou, zkrátka Žamboši ze Vsetína. Honza je vynikající kytarista, píše melodické písně a je vynikající textař. Stáňa čistě zpívá a má nesporný komediální talent. Prostě ti se hledali, až se našli. Přesto, že den před koncertem nebylo Honzovi moc dobře, na koncertě to nebylo znát. Zazněly už notoricky známe písně jako Znakoplavka, Loutkář a se zpěvem pomohla i Lucka Redlová.