Do Chlumce na guláš na hudbu a na komáry

Reportáže

Chlumec je malé městečko za Ústím nad Labem. Nevím jestli se k němu vztahuje píseň "Ten chlumecký zámek je za lesem", ale jisté je to, že se zde každý rok v srpnu v areálu zámecké zahrady koná festival trampské, country a folkové hudby Chlumecký guláš . Letos to bylo 17. a 18. srpna. První ročník se konal v roce 1989, a jak uvádí pořadatelé "Chlumecký guláš je po Trampské Portě nejstarší a největší festival svého druhu v ústeckém regionu".

Za dvanáct let své existence se Chlumecký guláš stal z původně trampské záležitosti kulturním pořadem pro široký okruh veřejnosti. Proto je guláš odvozen nejen od lahodného pokrmu, který zde výborně vaří, ale i od bohaté hudební nabídky, nezařaditelné do jednoho žánru. Představte si, že každoročně se zde navaří a sní přes 1200 porcí guláše..

Na pódiu tohoto festivalu se vždy objevovaly nejenom známé osobnosti trampské, country a folkové hudby, ale také skupiny a písničkáři méně známí. Nejedna skupina také v Chlumci odstartovala svou dráhu. V minulosti dávné i nedávné bylo možné na Chlumeckém guláši zhlédnout vystoupení Jaroslava Samsona Lenka a skupinu Máci, Wabiho Daňka, Jiřího Dědečka, Jana Nedvěda, Jakuba Třasáka se skupinou Faces, skupiny Cadilac, Hop-trop, Nezmaři, Vabank unit, Pacifik, Roháči, Katalog, Poutníci. Pravidelnými hosty jsou písničkáři Jarda Holán a Jindra Kejak a skupiny Náplava, Báry, Šafrán, Bafalo, Juwel folk , U-style , Huberta a další a další.

Jak jste se mohli dočíst mají se pořadatelé čím chlubit, no a jak vypadal letošní ročník z pohledu muzikantského?

My jsme přijeli s kapelou v pátek navečer a přivítal nás příjemný areál u rybníka s pohledem na Krušné hory. Odhadem 400 diváků se pomalu ale jistě dostávalo do varu a každou kapelu ocenilo bouřlivým potleskem. Ten bouřlivý potlesk jakoby předznamenával co se bude dít později. Nejvíce však u nás zabodovala scéna. Přírodní vyvýšenina pod velkým dubem, v němž byla natažená plachta nad muzikanty. Dle mého soudu to byla asi nejlepší scéna, kterou jsem kdy viděl. Vybavili se mi okamžitě malí hobité ve svých norách , no prostě jako scéna vystřižená z knihy J.R.R. Tolkiena. Hudební nabídka pro diváky skutečně byla veliká. Nechci jmenovat kdo všechno tam hrál, ale jména Kapitán Kid, P.O.L., Michal Braxatoris či COP, hovoří za vše. Kromě stánků s občerstvením zde byla přistavená i maringotka - střelnice, která byla až nevídaně obklopená liščími ohony a nejen jimi. Když jsme začali hrát tak dvě podnapilé rozzářené tanečnice nás doslova konsternovaly tím, když nám donesly dvě krepové růže až pod nohy. Od té doby se Honza nějak nesoustředil na svou kytaru a tropil chyby, které nikdy nedělá.

Zpět od střelnice a hraní. Nám počasí ještě přálo, díky bohu, co se ale sneslo na Braxu a diváky, to byl doslova tropický déšť, a tak Braxa dohrával půlnoční přesilovku. Lidé totiž začali panicky utíkat do stanů a hospod s výkřiky "Druhý Wúúúúdstok zachraň se kdo můžeš", ...včetně zvukaře. Ostrůvky diváků v hospodských hangárech se už hudby nedočkalo. Pomohli si tedy sami a za pomocí rumu a kytar rozjeli další koncert.

Na startovní čáře byly připraveny ještě dvě kapely. Jestli slavné o tom nechci polemizovat. Jisté je, že jedna se slavnou cítila a vyhubovala pořadatelům za to, že prší. Nevím jak vypadají smlouvy u jiných kapel, ale chtít po pořadateli celou gáži včetně provize aniž bych udeřil do strun, je i pro mě silné kafe. My slušně vychovaní (co v noci nebékáme, neponocujeme a vůbec) jsme zalezli do klimatizovaných ubikací pro muzikanty, (rozuměj stany, které nešly zapnout) a pokoušeli se usnout. Proti tomu ovšem byli hned tři. Zpěvačka z vedlejšího hangáru, basák z vedlejšího hangáru a hejno komárů. Po velmi krušné noci plné zážitků, kdy mě pili krev střídavě komáři, zpěvačka a basák, jsme se těšili na koupel v místním rybníku. Byla senzační a všechny stíny noci dokonale smyla. Stejně jako na pódiu jsme se střídali s Jarretama tak i při koupeli jsme dodrželi stanovené pořadí. Takže když jsme vylezli ven oni šupky hupky do vody. Sluníčko, osvěžující koupel a žaludky plné párků s hořčicí nám opět vrátili dobrou náladu a my jsme věděli, že sem přijedeme příští rok zase a rádi.

Sdílet na...

| Více...