Finále Trampské porty 2003

07.07.2003 Finále Trampské porty 2003 (Drak)

Letošního ročníku Trampské Porty se zúčastnilo rekordních 375 kapel, písničkářů a duet, což je o 45 soutěžících více než vloni. Převedeme-li tento počet na jednotlivce, dojdeme k číslu 1.320 lidí!! Porta proběhla ve dvanácti oblastech v rámci 29 vystoupení. Připočteme-li k tomu ještě semifinále a finále v Ústí, dojdeme k zajímavému počtu 31 koncertů naplněných dobrou TFC hudbou.

Do Ústí nad Labem jsem dorazil vlakem v pátek 13. června 2003 zhruba v 17:30. Původně jsem chtěl být na Portě už dopoledne. Stejně jako vloni mi to nevyšlo. Před rokem byly parlamentní volby. Letos bylo pro změnu referendum o vstupu do EU. Doufám, že naši zákonodárci napřesrok vyberou pro případné volby jiný termín!! To dělají Trampské Portě snad naschvál.

Ani jsem se v DK Chemiků, respektive na zahrádce tamější restaurace, neohřál a už tu byl páteční galavečer s názvem TRAMPSKÝ POTLACH. Začal v 19:00 tradiční "Vlajkou" v podání Pacifiku, Standy Chmelíka, Peteho Gutha a Václava Křemene ze Zlatého orla. Zahráli a zazpívali ji akusticky na forbíně jeviště. Poté přišel na pódium konferenciér Tony Linhart. Po úvodním projevu uvedl prvního hosta - Kapitána Kida. Tentokráte si dal Kid záležet. Slovo zpívané převážilo nad slovem mluveným. Zazněly Kidovy nejznámější songy a překrásná píseň "Srdce trampů" od Gézy Včeličky. Potěšil mě i evergreenem "Nezralé maliny". Po této kultovní písni dorazila suita gratulantů, včele s místostarostou Neštěmic ing. Puchernou. Kromě něj přišli Kidovi k sedmdesátinám poblahopřát i Petr Křivohlávek (náčelník ČTU) a Jindřich Šrejber (předseda štábu TP). Po tomto slavnostním okamžiku přidal Kapitán Kid ještě jednu píseň a v dobré náladě opustil jeviště. Za mikrofonem ho vystřídala Jitka Vrbová se Standou Chmelíkem. Jitka se opět ukázala jako skvělá jazzová zpěvačka. Nejvíce jí slušela "Čajová růže" od Jarky Mottla. Při vystoupení zavzpomínala na Evu Olmerovou její známou písní "Čekej tiše". Na rozloučenou Jitka přidala "Sochu svobody" v mistrném jazzovém provedení. Něžné pohlaví bylo vystřídáno drsnými muži. Na pódium přišlo trio Huberťák, Samson a Šroub aneb kapela HOP TROP. Zazněly opravdu ty největší pecky, například "Jonatán", "Tři kříže", "Amazonka" či "Trajda copatá". Myslím že tuto trojici není třeba blíže představovat. Z ústeckého kulturáku je lidi pustili až po dvou přídavcích. Nastala přestávka vyplněná hity z Madonina alba "American Life". Po ní vystoupil Wabi Daněk s Milošem Dvořáčkem. Začali lochotínskou hymnou "Rosa na kolejích". Po této písni zahrál Wabi jeden hit za druhým. Nejvíce mě potěšil nově nastudovanou "Jižní eskadronou" od Mirka Jaroše alias "Skunka". Poslední písničkou v normálním čase byl "Outsider waltz". Poté se strhl velký potlesk a pískot, takže musel Standa ještě dvakrát přidávat. Závěr večera patřil PACIFIKU, který zahrál své nejznámější songy. Zaujal mě "Kalendář" v podání Pepy Blažejovského a písnička "Bát se nemusíš" se sólovým partem Marcely Voborské. Nechyběla ani parodie na prvorepublikové šlágry s názvem "Orion". V ní exceloval především Tony Linhart. Také Pacifik měl obrovský divácký úspěch a musel přidat dvě písničky. Pacifikem skončil páteční program a začal skvělý celonoční sejšn na "zahrádce" restaurace za Domem kultury. Sejšnu kralovala renomovaná Falešná karta.

Sobotní program začal v 9:00 na místě včerejšího sejšnu. Nastal čas semifinále TP. Představilo se čtrnáct ze šestnácti nominovaných semifinalistů. Úvodní blok patřil slovenské skupině NOTABENE z Dolného Kubína. Zazpívali tři akusticky pojaté slovenské lidové písničky. Předvedli hezký vokální projev a pěkná sóla na housle a flétnu. Poté zahrála olomoucká skupina PŘÁTELÉ, která představila autorskou tvorbu na pomezí country, folku a trampské písně. Všechny tři songy měly co říct. Oslovili mě skladbou "Poslední" pojednávající o vandrech, trampských campech a písničkách. Nejlepší písní byl swingující "Sluneční vlak", při němž jsem si vesele podupával do rytmu. Třetí startovní pozice patřila teplické folkové skupině NASPĚCH. Představili se v nové sestavě. Z té původní zbyli jen tři členové. Mile překvapili svými zpěvačkami. Předvedli příjemnou rytmickou hudbu. Z jejich repertoáru mě zaujala písnička "Kniha kouzel", v níž je zpracována konfrontace světa fantazie s realitou všedního dne. Po folkovém pohlazení vystoupila vokálně-spirituálová kapela BEZEFŠEHO z Prahy. Znám je už několik let a musím říct, že jsou čím dál tím lepší. Jejich písně umí rozproudit krev v těle. Dneska zahráli tři šlapavé spirituály. Skupina funguje jako dobře promazaný stroj. Když se rozjedou, strhnou s sebou diváky a vytvoří skvělou atmosféru. Nejvíc vynikla výborná zpěvačka Radka Geigrová. I další zpěvačka stála zato. Byla jí mladá brněnská písničkářka Lucka Faltýnková. Má výrazný, sytý hlas s velikým rozsahem. Na kytaru zahrála dvě vlastní písně a přejatou hitovku "Někdo jiný než jsem já". V originále ji zpívá Pavlína Jíšová. Lucka ji zazpívala také skvěle. Dle kritika Milana Jablonského prý lépe než Pavlína Svůj hlasový fond předvedla v písni "Zpívám si". Byla to opravdu mňamka. Aby pěnic nebylo málo, následovalo duo PROTI SRSTI ze Slaného. Tvoří ho dvě dámy s pěknými hlasy - Slávka Podobová a Simona Klímová. Zpívají sólově anebo v duetech. Oslovili mě hned dvěma songy. První píseň "Za tepanou mříží" byla dost romantická. Připomněla mi pseudohistorické songy skupiny Klíč. Druhá píseň "Světlo a stín" mě upoutala skvělým vokálním provedením. Po triumvirátu zpěvaček přišlo na pódium HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ ze Zruče n./S. Toto kvarteto má mezi sebou také dobrou a pěknou zpěvačku. Představila se ve druhé písni "Pro další den". Nejvíc se mi líbila skladba "Fanbérie" od Pavla Škopa. Vypráví o zemi, v níž vládne fantazie, a také o vydařené hudební pařbě. Kuriózní je, že se tato skupina dala dohromady z nadšenců objíždějících všechny možné festivaly. Poté vystoupili další Slováci - PACIPACIFIK ze Zvolena. Zahráli šlapavou country či spíše country beat. Něco ve stylu Fešáků anebo K.T.O. Podobnost s K.T.O. je hlavně díky jejich výbornému harmonikáři, který mi připomněl Mildu Tottera. Zahráli přejaté americké hity s vlastními texty, kterým nechybělo vzácné koření humoru. Nejhezčí písničkou byl "Pacibál" na melodii "Wabash Cannon Ball". Tato věc mě zaujala nejen mistrnou foukačkou, ale především textem. Zpívá se v něm, že na mašině sedí Allan Mikušek jako čestný host a cestou přistoupí Míša Tučný, Greenhorni a Taxmeni. Byla to velice dobrá kapela. Následovala skupina ŠNEK A SPOL. z Blanska. Zaujali mne nástrojovým obsazením: kytara, baskytara, klarinet, akordeon, klávesy a bicí. Zahráli melodickou hudbu s prvky jazzu a dalších stylů. Upoutali mě sóly na klarinet a akordeon. Jejich skladby stojí též za zmínku, ať už to byla jazzová píseň "Hanba" či moderně pojatá lidovka "Už ty pilky" z jazz-beatovém provedení. Podobného ražení byla i následují kapela BŮHVÍ, která do Ústí přijela z Prahy. Zahráli ve složení - baskytara, jazzová kytara, varhany, trubka a bicí. Zvláště podmanivá trubka Radima Knappa stojí za všimnutí. Umí na ni skvěle sólovat!! Zazněla rytmická hudba na pomezí beatu, jazzu, folku a dalších žánrů. Nejvíce mne oslovili songem "Než se rozední". Píseň pojednává o kubánských uprchlících, kteří se na vorech vydávají na nebezpečnou plavbu po moři ke břehům Floridy. Touha po svobodě je silnější než strach ze smrti. Poté zazněl folklór v podání prešovské skupiny HRDZA. Disponují pohlednou zpěvačkou s nádherným sametovým hlasem, která se jmenuje Veronika Rabadová. Členové skupiny hrají na kytaru, housle, baskytaru a bubínek djembe. Zaujali mě už první písní, ruskou lidovkou "Koně", v níž předvedli, že i na housle se dá vybrnkávat. Znělo to skoro jako cimbál. Způsob, jakým píseň zahráli, mi připomněl Honzu Hrubého s kapelou, když nahrávali hudbu k pohádce "Císař a tambor". Pěkná byla i písnička "Vrchárka" o pití slivovice. Dalším soutěžícím byla plzeňská folková FREGATA. Zahrála tři autorské songy. Nejzajímavějším z nich byl "Křížový král". Píseň pojednává o výkladu z karet, ve kterých je napsaný osud. Tuto skladbu zahrála Fregata s velikým drajvem. Nejvíce vynikl skvělý duet zpěvaček. Po Fregatě vystoupila folková skupina UKUME z Hodonína. Zazněly tři autorské písničky, které měly velice pěkné melodie. Největší devizou skupiny je skvělá zpěvačka s výborným sytým hlasem. Kromě ní se může skupina pochlubit decentní baskytarou a pěknou sólovou kytarou. Závěr semifinále patřil dvojici Katka Křížová & Honza Franc z Českých Budějovic. Katka píše písničky a zpívá, Honza ji doprovází na jazzovou kytaru. Navzájem se doplňují. Texty písní jsou vlastně zhudebněnou Katčinou poezií. Převažují epické příběhy ze života. Tato hudba se hodí spíše do klidného klubového prostředí než do hlučné městské zástavby. Po poslední písni se šla porota radit. Neměla to věru lehké, neboť ze čtrnácti semifinalistů postupují pouze tři nejlepší. Nakonec se porota dohodla na trojici BEZEFŠEHO, HRDZA a PŘÁTELÉ. Bylo mi líto, že nepostoupili moji favorité: Lucka Faltýnková a Bůhví.

Po skončení semifinále nastala zhruba dvouhodinová přestávka na oběd. Poté jsem se přesunul do letního kina, kde se konalo finále Trampské Porty. Začalo jak jinak než "Vlajkou" v podání Zlatého orla. Po posledních tónech přišli na pódium konferenciéři Jindra Šťáhlavský a Pavol Hrašek. Současně bylo mezi lidi vhozeno patnáct barevných míčků. Každý, kdo míček chytil, se stal diváckým porotcem. Po úvodním ceremoniálu nastal čas pro prvního hosta, trampskou kapelu ZLATÝ OREL. Zahráli šest krásných písní. Zazněly takové hity jako "Tak ahoj" od Wabiho Ryvoly či "Sedm žlutých kamínků" od Heleny Mandysové. Poté začalo finálové klání o čtyři keramické trofeje jménem "porta".

Jako první vystoupila skupina HORIZONT z Veselí nad Moravou. Hrají vlastní folkové písničky, které mají velice pěkné melodie. Upoutalo mě sólo na příčnou flétnu. Kromě flétny mají v "inventáři" dvě kytary, mandolínu, banjo a baskytaru. Dohromady vzniká zajímavý sound. Druhá startovní pozice připadla kapele PŘÁTELÉ z Olomouce. Zazněly songy na rozhraní folku a trampské písně. Zajímavá byla úvodní "Píseň o flétně" vyprávějící o větru a tulákovi. Nejlepší byla šlapavá swingovka "Sluneční vlak". Pojednává o vlaku jedoucím na jih za sluncem, do něhož může na podzim nasednout každý, kdo nemá rád zimu. Další finalistkou byla písničkářka Jana Bauerová z Čáslavi. Hraje na velice exotické nástroje. Mistrně ovládá zlatou chromatickou sopránovou lyru a diatonickou norskou lyru "kantele". Původně hrála s čáslavskou kapelou Jitrocel. Po loňském rozpadu skupiny se plně věnuje písničkářské dráze, kterou započala už v roce 1999. Na lyry hraje v sedě na koberci, což na pódiu vypadá opravdu zvláštně. Skládá netradiční písně ovlivněné východními filozofiemi. Jsou plné metafor. Pojednávají o horských bystřinách, řece spadaného listí, kamenných andělech atd. Texty písní mi připomínají zenové básně haiku. Bylo to naprosto skvělé. Škoda, že písně zanikly v kotli ústeckého letního kina. Rád bych si Janu poslechl v tichém klubovém prostředí. Po meditativní hudbě zazněly folkové písně s nádechem fantazie a přírodní lyriky v podání skupiny NA VĚTVI z Rájce-Jestřebí. Všem členům je méně než 18 let, z čehož vyplývá, že do finále postoupili jako absolutní vítězové Brány 2002. Členové skupiny mají pěkné vokály a dobře zvládají hru na své instrumenty. Mezi nástroji se kromě dvou kytar a baskytary objevují i housle a klarinet!! Zajímavá kombinace. Romantické texty písní vyprávějí o létě, přírodě, noční obloze a jiných "věcech". Dalším soutěžícím byla country kapela PÁDLO z Pardubic, která má v repertoáru i několik trampských songů. Pádlo se snaží profilovat jako countrybálová kapela. Tomu odpovídá i repertoár, určený především k tanci. Zahráli tři písně - jednu o náklaďáku, druhou o toulání a třetí o baru jménem Tahiti. Country bylo vystřídáno folklórem v podání prešovské skupiny HRDZA. Zahráli dvě přejaté lidové písničky a vlastní skladbu "Jarná". Stejný repertoár jako v semifinále. Opět předvedli své muzikantské a vokální umění. Opět excelovala pohledná zpěvačka Veronika Rabadová. Poté vystoupila bluegrassová kapela VEGET z Prahy, která do finále postoupila z Podbrdské oblasti. Hrají tzv. "český bluegrass", tj. pohodové písně s velkým důrazem na texty. Tomuto žánru odpovídaly i nástroje: banjo, mandolína, kytara a dobro. Mají výbornou zpěvačku Markétu Kalistovou. Zahráli dvě vlastní a jednu přejatou skladbu. Byla to pěkná svižná muzika. Po bluegrassu přišla na pódium druhá písničkářka - Magdalena Brožková z Turnova. Magda "vzešla" z hudební školy Ciskotéka Dalibora Cidlinského. Prošla různými juniorskými soutěžemi, např. Bránou nebo Folkovým kvítkem. Soutěžila v Severočeské oblasti TP a postoupila přímo do finále. Zpívá pěkné písničky ze života. Její příjemný alt mi vzdáleně připomíná Věru Martinovou. Po Magdě vystoupil druhý host, pražská kapela ÚSVIT. Zazněly známé trampské písničky, například "Osada stará zas", "Niagara" či "Askalona". Následovala plzeňská skupina NEBOYSA, která se specializuje na lidové písně. Na rozdíl od Hrdzy hrají lidovky v tvrdším folkrockovém podání s použitím elektrické kytary, bicích, baskytary, kytary, houslí, zobcové a příčné flétny. Dělají velmi zajímavou hudbu podobnou Fleretu či karvinské Benediktě. Zahráli pěkné songy. Zajímavá byla píseň "Truhla", ve které jako text použili lidovou poezii. Dalším finalistou byla bruntálská kapela LA MESTA, která dělá tvorbu na pomezí folku a country. Kvarteto muzikantů hraje na kytaru, baskytaru, mandolínu a dobro. Jejich nevšední název znamená u Indiánů věc, která nepatří nikomu a zároveň patří všem. Z tohoto výrazu se vyvinulo slovo mustang. Členové kapely spolu hrají tři roky. Moc mě nenadchli. Divil jsem se, jak mohli postoupit z prvního místa. Po průměrné kapele vystoupil skvělý pražský LÍSTEK. Zazněly tři trampárny - romantický "Kříž" od Zbyňka Zatloukala a dvě drsné "hobousárny" z autorské dílny Jiřího Maťka. Nejlepší instrumentalistkou Lístku byla Sylva Čekalová, která skvěle hraje na Panovu flétnu. Kromě toho umí i pěkně zpívat. Produkce Lístku byla příjemným osvěžením portovního finále. Následovala svižná, rytmická a melodická muzika v podání humpolecké skupiny SÝKORA A SPOL. V jejich nástrojovém složení se kromě kytar a kontrabasu objevilo i netradiční violoncello. Největší zážitek jsem měl z jejich sólové příčné flétny. Zaujali mě i svým repertoárem. Zazněly pěkné romantické písničky "Vločka" a "Studánka". Ve druhé jmenované vynikla zpěvačka se sametovým hlasem Katka Hrbková. Poté přišla na pódium pražská spirituálová formace s názvem BEZEFŠEHO. Zazněl stejný repertoár jako v semifinále, tj. dva špičkové spirituály a vokálně pojatý blues "Ostrý stín". Bylo to úžasně spontánní!! Měli velikou šanci na získání některé ze čtyř portovních trofejí. Po bouřlivých spirituálech zazněl opět bluegrass v podání petřvaldské kapely KŘENI. Vystoupili stylově oblečení, jako kdyby se před chvílí vrátili z Nashvillu. Na sobě měli košile, kravaty, oblekové kalhoty nebo kovbojské džíny. Předvedli dřevní bluegrass. Nechyběly ani dva gospely, které tradičně zazpívali na jeden mikrofon. Ukázali, že umějí dobře ovládat své nástroje a pěkně zpívat. Chyběla jim jenom praxe. Tři roky jsou na tak náročnou hudbu málo. Dalším finalistou byla nejvzdálenější kapela BOBOVA DIÉTA z Košic, vítěz slovenské Porty. Hrají folkové písničky ovlivněné jazzem a latinskoamerickou hudbou. Kapela má pět členů: tři muzikanty a dvě velice dobré zpěvačky - Martinu Rinkovou a Silvii Sokolovou. Zpívají buď sólově nebo v duetech. Muzikanti hrají na kytaru, baskytaru a perkuse. Ze tří předvedených písní mě zaujala skladba "Červené jablúčko", která mi připomněla lidovkou píseň. Posledním soutěžícím byla trampská kapela FALEŠNÁ KARTA z Nového Města na Moravě. Do finále se kvalifikovali vítězstvím v Jihomoravské oblasti. Zahráli tři skvělé písně. Dvě z nich napsali jejich kamarádi "Roby" a "Sam". Třetí byla autorská od Pavla "Jima" Macháčka, který u kapely hraje na basu. Jejich písně jsou ovlivněné Ryvolovkami. Voní dálkami a kouřem táborových ohňů. Po Falešné kartě začala přehlídka hostů.

Nejdříve došlo ke změně konferenciérů. Dosavadní moderátoři se odebrali do zákulisí. Na pódium přišel bavič TV Nova Petr Novotný, který se stal uvaděčem "galakoncertu". Prvním vystoupivším byla mladá brněnská skupina PŘÍSTAV, která hraje hudbu na pomezí folku a trampské písně. Oslovili mě třemi songy - "Smutnou nedělí" od Wabiho Ryvoly, "Velikým kamarádem" od brněnského muzikanta Vladimíra "Rolfa" Staňka a skvělou brazilskou instrumentálkou "Tico, Tico". Po Přístavu vystoupila ústecká NÁPLAVA, která zahrála plno svých hitů, např. "Rybářovu prosbu". Poté přišli na pódium Radek Strnad z Ústeckého deníku a Michael "Tony" Antony z festivalového časopisu Portýr. Společně vyhlásili MISS PORTU 2003. Tento prestižní titul získala Veronika Rabadová z prešovské kapely Hrdza. Od šéfredaktora Portýra "Tonyho" dostala šedý stetson, kytku, dárek a polibek. Byla upřímně dojatá. Poté vystoupil TOMÁŠ LINKA S PŘÍMOU LINKOU. Zazpíval jeden hit za druhým, např. "Půlnoční kovboj", "Tisíc mílí nikam", "Paní má se má" nebo "Hraj fér".

V té chvíli se už porota dohodla a vyhlásila výsledky Trampské Porty. Ve finálové porotě zasedli: Wabi Daněk (předseda), Milan Jablonský (hudební kritik), Ivan Doležal, Pavel "Čiča" Jelínek, Renata Lankašová (zpěvačka Náplavy), Václav Mladý, Honza Šrámek (spíkr Country rádia), Miloš Dvořáček a Jiřina Třešková alias "Georgina" (brněnská trampka a novinářka). Nejprve byla vyhlášena Divácká porta, kterou získala FALEŠNÁ KARTA z Nového Města na Moravě. Cenu předal Jindřich Šrejber, předseda štábu TP. Poté následovalo vyhlášení Autorské porty. Získala ji písničkářka Magdalena Brožková z Turnova. Stejně jako Falešňáci obdržela portu, diplom a dar od sponzorů z rukou ředitele DK Chemiků Zdeňka Ečera a místostarosty Neštěmic ing. Pucherny. Následovalo vyhlášení dvojice Interpretačních port. První portu předali bývalý primátor Ústí nad Labem a současný poslanec ing. Miroslav Pátek a náčelník ČTU Petr Křivohlávek. Dostala ji pražská vokální skupina BEZEFŠEHO. Druhou portu předal nynější primátor Ústí nad Labem Mgr. Petr Gandalovič. Obdržela ji prešovská skupina HRDZA.

Poté patřil amfiteátr jen hostům. Zahrál plzeňský COP, bratislavská kapela FUNNY FELLOWS (nadchli mě instrumentálně předělanou písničkou "Září" od Mikiho Ryvoly), Wabi Daněk s Milošem Dvořáčkem a pražský ŠVEJK BAND. Závěr Trampské Porty patřil skupině TAXMENI. Poslední tři formace jsem bohužel neslyšel, neboť jsem byl na bezvadném sejšnu. Letošní Porta skončila. Už nyní se těším na další ročník. Ahoj za rok!!

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Pavel - Re: Finále Trampské porty 2003

|160.218.145.xxx |08.07.2003 01:38:00

Milý Draku.
Jen pro uipresnení: Pan Šrámek již pomerne dlouho není spíkrem country rádia, ba není již dávno ani jeho zamestnancem. Pokud se nepletu, pracuje nyní na ministerstvu vnitra a má tam na starosti jejich internetové radio vnitro. :-

Odpovědět