FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Přihrádek je místo v Pardubicích, které spojuje historickou část města s nedalekým zámkem a svým výhodným umístěním i krásným prostředím přímo vybízí k muzicírování. Jedná se o uzavřený prostor obklopený domy, které v minulosti sloužily jako sklady, kanceláře panských úředníků, vězení a byty. V současné době je v jednom z nich umístěna galerie, která je jedním ze spolupořadatelů série koncertů nazvaných Folková pohlazení na Přihrádku. První červnový den se tam konal v rámci tohoto cyklu první letošní koncert, na který si pořádající Marien pozvali domácí Pidilidi a jindřichohradecké Jen tak taky.

Krátce po 14 hodině přivítal Víťa Troníček na rozpáleném prostranství všechny přítomné diváky a k mikrofonům pozval prvního účinkujícího - kapelu Pidilidi. Ti zahájili svůj blok stylově písničkou právě o Přihrádku. Je vidět, že toto místo slouží už dlouho hudbychtivým Pardubičákům k pravidelným hudebním sejšnům, končícím až ráno. Ale zpátky k Pidilidem. Začátkem letošního roku u nich došlo ke změně ve složení a vlastně i v nástrojovém obsazení. Honzu Škarku nahradil Ondra Podeszwa a v kapele tak ubylo fléten a přibyla další kytara. Mně osobně se nové pojetí písniček líbilo a podle ohlasů v hledišti jsem nebyla sama. V závěru celého bloku jsme se dočkali i vystoupení prapůvodních Pidilidí, dua Píďa - Šárka. Kapela sice tvrdila, že toho už víc neumí, ale protože potlesk diváků v tropickém letním dni neubíral na síle, museli se Šárka s Píďou ještě jednou vrátit k mikrofonům. Pak už ale následovala pauzička nutná k nazvučení další kapely a k ochlazení se odvážných diváků, sedících celou dobu na sluníčku. Někteří k němu využívali chladný prostor galerie, jiní chlazené nápoje, a ti zbývající klasicistní kašnu s osvěžující vodou.

Marien už dávno není jen pardubická kapela. Ivan Němec žije v Hradci Králové, Michal Paták dojíždí z Jindřichova Hradce a Zbyněk Zubřík Rosendorf z Prahy. Na dvě písničky se už tak početná kapela rozrostla ještě o Zubříkovu manželku Mirku, zpěvačku již zaniklého Magisonu. První skladbou s příhodným názvem První sníh jsme si mohli právě na Magison zavzpomínat, druhá písnička už byla z tradičního repertoáru kapely, díky Mirce ale obohacená o další hlas. A protože okolnosti tomu chtěly a závěrečný Jen tak tak byl stále někde na cestě, Marieni hráli a hráli a bavili početné publikum. Dočkali jsme se i několika premiérových písniček, které údajně kapela ještě nikdy nedohrála do konce. Ale to už se pomalu blížil závěr druhého hudebního bloku a všichni napjatě vyhlíželi jednak příjezd třetího účinkujícího, a také pohyb mraků na nebi. Z různých stran k nám zaznívaly informace, jak už jsou Jen tak taci blízko, stejně jako průtrž mračen. A jak to celé dopadlo?

Jen tak tak přijel včas, a protože se celý den hrálo pod širým nebem bez jakéhokoli zastřešení, řešilo se, co dál. Nabízely se dvě možnosti - zůstat venku a v případě průtrže se urychleně přesunout do galerie, nebo se přestěhovat hned, zahrát akusticky a zvukaři umožnit v klidu sbalit aparát. Poslední informace od meteorologů potvrdila, že do 20 minut spadne na město spousta vody, a tak vyhrála akustická verze koncertu. Jen tak takům to zase až tolik nevadilo, oni často a rádi akusticky vystupují. Divákům to také až tak nevadilo, v galerii bylo příjemně chladno, a tak jsme si všichni společně vychutnávali závěrečný hudební blok. Tvořil ho běžný repertoár kapely proložený mexickými skladbami, několika historkami z jejich daleké cesty a neustálým očekáváním, kdy že se to venku budou konečně ženit všichni čerti. Kapela se sice snažila hrát písničky o počasí, ale dokonce ani závěrečná Přeháňka neměla očekávanou kulisu. V galerii se díky klenbám hlasy i nástroje krásně nesly a závěrečný potlesk byl natolik silný, že Jen tak tak přidal hned dvě písničky najednou.

A tím skončilo první z řady Folkových pohlazení na Přihrádku. To další se bude konat 29. Června, a koho si tentokrát Marien pozvou, to se nechme překvapit. A jak to nakonec dopadlo s tím deštěm? Průtrž, která byla opravdu hodně silná, Pardubice minula jen velice těsně.