01.04.2000 Na Modrých houpackách (Stráša) |
Reportáže | ||||||||||
Byl čtvrtek 23.3. a do Liberce konečně přišlo jaro. Odložila jsem svetr a vydala se o poznání teplejším večerem do Experimentálního studia na koncert Modrých houpaček. Protože na nenápadných plakátcích stálo, že se jedná o kapelu hrající bluesswing, řekla jsem si, že by to mohla být docela příjemná změna. A byla. Hned po prvních tónech a slovech úvodní písničky jsem si řekla, že přesně to jsem dneska chtěla slyšet. Po druhé písni O větru (ve skupině jí říkají Hrachová, proč, nevysvětlili) odešel kytarista ladit a my se v "nucené pauze" dozvěděli, že skupina v tomto složení vystupuje poprvé. Dávali se dohromady čtyři roky a hrají něco mezi blues, swingem a jazzem. Hudbu i texty písní "má na svědomí" Jarda Pátek a zpěv je doménou jediné zástupkyně něžného pohlaví Terezy Staňkové. Po několika vesměs melancholických písních a jednom blues nastupuje host. Je jím Jana jazz duo, které tvoří Jana zpívající a hrající na kytaru a Vadim Horn, jehož saxofon jsme mohli obdivovat již v Houpačkách. Doprovází je bubeník vypůjčený od Houpaček. Tlumené světlo reflektorů, na jevišti zpěvačka v černém zpívá svým lehce nakřáplým hlasem jazzové skladby, plačtivý zvuk saxofonu proniká tmou a přísahala bych, že v tu chvíli ke stropu stoupaj proužky kouře z cigaret s dlouhou špičkou, u baru sedí dámy v šatech temných odstínů a v rohu se mihne stín Amstrongovy trubky. Pohodu černých kotoučů v odřených papírových obalech ještě dokresluje balada pro saxofon Mystic a v závěru jazzová klasika Sentimental Journey. Následuje přestávka, a sotva oči přivyknou světlu a mysl se začíná vracet do reálna, sál opět pohasíná a druhou půli vystoupení Modrých houpaček zahajuje jeden z hráčů na el. kytaru Petr Kabátek, který nám představuje svůj svérázný hlas ve dvou písních s neméně svéráznými texty. Vystřídá ho zpěvačka Tereza, která jen s kytarou v doprovodu houslí Karla Šrejbra zpívá cikánskou píseň v originále. Na pódium se vrací zbytek kapely a po několika spíše smutných a pomalých písních vyhlašuje kapelník David změnu v podobě "pakárny" o slečně Bláhové, která "bydlela v suterénu, byla do něj zamilovaná a lepila se na něj, jako by byla z chemoprénu". Modré houpačky se pak loučí převzatou skladbou od George Gershwina "Summertime" a po dlouhém potlesku ještě přidávají jednu svoji. Ulice jsou liduprázdný, vzduch trochu mrazí, tak schovávám ruce do kapes, čekám na tramvaj. Nad střechami spících domů prosvítá ukrojený měsíc a mně se najednou zdá, že se houpá. A nebe je možná, oproti jiným večerům, o něco modřejší. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...