Orlovský špagát 22.3.2003

31.03.2003 Orlovský špagát 22.3.2003 (Dušan Trličík)

Ač ráno mráz, modrá obloha a sluníčko po tak dlouhé době půstu vytáhlo v sobotu 22.března ven mnoho lidí. Málokdo zůstal doma. Snad jen ti, kteří nechtěli nebo nemohli. A tak ani já jsem s několika přáteli nelenil a vyrazil do Orlové, protože jak jsem zjistil na orlovských internetových stránkách: "Orlovský špagát je tradiční folková soutěž písničkářů a dvojic, jež je součástí celostátního konkursu nejvýznamnějšího a nejkvalitnějšího českého folkového festivalu - Zahrada 2003, protože se současně koná i jako moravské semifinále Zahrady písničkářů, jejíž finále se uskuteční v Kuřimi (semifinále pro Čechy se koná v Turnově)". Letos se Orlovský špagát konal pošesté.

Během sobotního odpoledne vystoupilo celkem šestnáct uchazečů o místo na folkovém slunci, z toho jedenáct jednotlivců a pět duet. V první polovině, pojistém úvodním časovém skluzu jich vystoupilo celkem devět. Soutěž zahájil domácí a svým fanklubem řádně podpořený Milan Sova, který si postup do finále vysloužil nepochybně svým příjemným humorem a který také dostal nejvíce hlasů od diváků a odnesl si tak navíc plnou tašku uzenin sponzorovanou masokombinátem Martinov. Dále všestranně folkový harcovník Tomáš Zeno Václavík, který měl trošku smůlu, že nebyl ten den příliš ve formě, ale i když nepostoupil, do Kuřimi prý stejně pojede. Po něm přišel Martin Jílek z Brna, kterému "vyfoukl" Milan Sova téma o komárech. První duo toho dne Lukáš a Věra Hradilovi z Dětmarovic zpívali pěkně, ale nevím o čem, protože anglicky neumím. Další v pořadí byl zřejmě nejstarší začínající písničkář Mirek Machalík z Uherského Ostrohu který si písněmi Diskžokej, Bílá košilička a Betonová zahrada zajistil také postup do finále (anebo se porota zalekla jeho obranářského psa Augusta, který písničkářovi asistoval na pódiu?). Tereze Terčové v duu s Pavlem Elvisem Krásou k postupu bohužel nepomohla ani daleká cesta z Tachova, ani u vstupného prodávané CD. Vyznavač countryturistiky Květoš Huťa z Budišova nad Budišovkou sice také nepostoupil, ale jeho country podpořené bicím automatem by se mohlo stát zajímavým zpestřením nejednoho festivalu. Dalším finalistou toho dne se stala Beata Bocek, avšak s napomenutím hlavního porotce Oty Maňáka, že to s polštinou nebude mít v českých folkových kruzích a hájích nijak jednoduché. První blok soutěže uzavřel jednoznačně postupující excelentní kytarista David Vysloužil, který svým výrazem a tématy připomenul nejednoho známého interpreta. David by určitě ze svého vystoupení mohl vytěžit ještě více, kdyby sám sebe přece jen nebral tolik vážně.

Druhý blok vystoupení zahájilo dobře sehrané ale bohužel nepostupující mužské kytarové duo Karel Kloupar a Petr Hudec. Po té se sálem rozezněly tóny folkové veřejnosti už známé písně Krteček, jejíž interpretka Lucie Faltýnková z Brna v duu s kytaristou Buriánkem do finále v Kuřimi zaslouženě pojede. Do finále však bohužel nepostoupil loňský finalista, harmonikář Oldřich Olaf Martínek, vzdáleně připomínající Vaška Koubka, jehož autorský repertoár rozhodně stál za větší pozornost porotců. Milan Šťastný z Příbora snad nebyl nešťastný že nepostoupil, patří k písničkářům interpretujících zhudebněnou poezii, která je určená poučenému publiku naladěnému na stejnou poetickou vlnu. Zdeňek Hamřík z Mohelnice odvedl také dobrou práci, ale ani on na kuřimskou finálovou laťku nedosáhl. U Renaty Moravcové z Dobré je nutno ocenit velkou odvahu a pěkné zabarvení jejího hlasu. Poslední vystupující toho dne bylo duo Lucie Bublová a Roman Kiedroň Panta Rhei, kteří vystoupení soutěžících uzavřeli a také se stali posledními postupujícími do finále písničkářů v Kuřimi.

Nutno říci, že si místní organizátoři s průběhem akce dobře poradili a i přes časové skluzy konferenciéři Richard Jerry Hýsek a Patrik Neuvirth v součinnosti s přítomným zvukařem zajistili dobrý a zábavný průběh akce, zpestřený o scénické uvádění jednotlivých účinkujících. Škoda jen, že se soutěže a porotování nezúčastnil nikdo z "folkových celebrit", určitě by to přispělo ke zlepšení celkové atmosféry a většímu protížení verdiktu poroty.

Pěkný a co se týče oblohy neposkvrněný den byl zakončen smířlivě hodinovým koncertem Karla Plíhala, který nikdy nezarmoutí. Radost postupujích byla znásobena, smutek nepostupujících umenšen. Kouzlo vyzrálé písničkářské osobnosti, která však na sobě stále viditelně (slyšitelně) pracuje, v sobě zahrnuje zvláštní optimismus, který jsme si možná za ta léta zvykli přijímat tak jaksi samozřejmě. Nicméně otázka, která se tu a tam, byť s nadsázkou objevuje, může být časem pro písničkářskou veřejnost docela aktuální: rekrutují se ze současné písničkářské generace osobnosti Karlova formátu? Věříme že ano, a že jedna z cest může vést třeba i přes Orlovský špagát. Proto ještě nakonec díky pořadatelům z občanského sdružení Futra a nashledanou v Kuřimi, potažmo na Zahradě!

Sdílet na...

| Více...