Bob a Bobci (pro německy hovořící - Große Bob und kleine Scheißen), vloni bramboroví Krtci na Zahradě a finalisté Trampské Porty v Ústí, kde bojovali bez náhle onemocnělého kapelníka baskytaristy a violisty Josefa Boba Zelenky. V kapele dále zpívají a na rytmické nástroje nebo flétny hrají Věra Teršípová (autorka textů), Lenka Vokounová a Lenka Špinková, na ukulele, ukebanjo, kytaru a baskytaru Jan Vyskočil, na akustickou kytaru René Ježek Kříž (autor hudby), který zároveň kapelu vtipně uvádí. V Zahradě, jak se nakonec ukázalo, vážného konkurenta neměli. Energičtí, uvolnění, s chutí zazpívali své vlastní písničky, odehráli jich celkem deset, a naznačili šíři repertoáru. Celá šestice působila naprosto kompaktně a dynamicky, hlasy zpěvaček dobře souzněly v triu i ve sboru s třemi barevně odlišnými mužskými hlasy. I sólově se jednotliví členové představili v příjemných melodických písničkách folkově laděných (Ve vzduchoprázdnu, Na cestě), s trampským nádechem, v dixie s ukebanjem Lechtivá (Pozval jsem si pozdě k ránu do podnájmu vztah) i v reggae Po nás potopa, dokonce mají i vlastní "lidovkou" Čekání.  Když se zmínili, že s sebou přivezli čtyřpísničkový demáček, nezaváhala jsem a za 50 peněz si zakoupila Krásný pozdrav z Křižanova Bob a Bobci - Vám.  Svůj styl tu nazývají "svobodný folk" a přejí při poslechu jen ty nejpříjemnější pocity a pohodu. V Zahradě jim jejich sázka na písničku vyšla, obdrželi nejvíc (15) diváckých hlasů.

Za hluboké nedorozumění patrně považuje pražské Hluboké nedorozumění svá soutěžní vystoupení. Běžte na jejich koncert a uslyšíte kapelu v dobrém rozmaru. Užijete si jejich pohodové folkově-trampské písničky i dobrou náladu, kterou dokážou z jeviště rozdávat. Tentokrát navíc dlel kdesi na britském souostroví baskytarista Pavel Škopy Škop, a v duchu hesla "Škopy za všechny, všichni za Škopyho" Hluboké nedorozumění vystoupilo jako trio: Láďa Jepťák Černý (kytara a zpěv) Eliška Zachariášová (zpěv) a Petr Klokan Vratný (kytara a zpěv). Basa tvrdí muziku, a bohužel tato pohonná jednotka v aranžích chyběla citelně, Jepťák ani Klokan na své kytary basový spodek nevytvořili. Skladby tak postrádaly dynamiku a to se projevilo i na nevýrazném zpěvu. Škoda, velká škoda, neboť zpěvné písničky ztratily svou sdělnost. S blížícím se koncem vystoupení jakoby Elišku i oba pány opustila svázanost soutěžní trémou a začali hrát a zpívat tak, jak je známe z koncertů a sejšnů.  Poslední písničky  Co vzalo léto a přídavek Pro další den, který Eliška zazpívala svým nevelkým jemně zastřeným mírně rozechvělým hlasem, nám připomněly, že Hluboké nedorozumění, jedna z mála mladých kapel s trampským srdcem, patří ke skupinám, které věrně slouží písničce. Ale tentokrát o tom přesvědčili jen 7 diváků. Tak pro příště, až zase někam půjdou soutěžit, neříkejte jim to. A zahrají vám jako například vloni na Osecké kytaře, která ač soutěž, svou atmosférou připomínala spíš přátelský happening.

Jupp nás seznámil s novou vizí festivalu Zahrada. Amfiteátr nebude mít hlavní scénu, alébrž v místech, kde se obvykle předvádí moře umělců se plánuje moře skutečné. Na pohled pěkné. Uklidňující pohled na bárky v dáli jistě uspokojí pocuchané nervy přepracovaného občana, ovšem jak budou šploucháním oceánu uspokojeny uši hudbymilovných příznivců??? Ze své připravované knížky Umakartový totem přečetl povídku Tunel s koncem neméně neobvyklým. Jestli si z nás po celou dobu nějak neutahoval. Juppe??? :-)

A když už skoro všechny lehce stírám, měla bych se také pustit do Bezefšeho. Jenže za co, že? Ale znáte to o tom psovi a holi. Především měli o přestávce vlastními těly zatarasit hlavní vchod, aby Zahradu neopustila část méně vytrvalých diváků. Ale to by se zase nestihli nazvučit. Tak jinak. V posledním půlroce Bezefšeho vystupují i s velkou bicí soupravou. Fakt je, že John do schlagwerku nijak přehnaně nebuší, leč některým kouskům možná bicí příliš nesvědčí. Například v aranžmá hitovky o dámském bědování Běda běda přehlušil dupák Zdenálovu basu a v šelestu se ztratila i Mikloňova kytara. Naopak jiným skladbám zase bicí prospívaly, a proto je nezatracuji. Jmenujme například dávnou Chladilovu swingovku Jezdím bez nehod, ve které Timil zvládl zpěv i saxofonovou sekci. Velký taneční orchestr Bezefšeho a sbor Michala Miklánka nám pamětníkům připomněl šlágr asi z roku 1962 (a v našich vzpomínkách i filmové zpracování - tehdy se neříkalo klip - s Milanem Chladilem v otevřeném kabrioletu zn. Škoda Felicia a Jardou Šterclem(?) na mopedu). Ovšem, sečteno a podtrženo: Bezefšeho ten večer opět nenechali nikoho na pochybách, že jsou naší špičkovou vokálně instrumentální kapelou a nám, kterým rostli před očima, bude velkým potěšením je letos vídat v hlavních programech velkých letních festivalů.

Shrňme si ještě výsledky diváckého hlasování: Bob a Bobci (15), Hluboké nedorozumění (7) a Samo sebou (4). Příště a naposledy se na Ozvěnách sejdeme ve čtvrtek 13. dubna a uvidíme Krtečka Šantré spolu s triem pokonkursistů Do větru, Vesna Vaško Caceres a Sekvoj.