Pierre Prowo, Jauvajs, Lidee a Ořešák - trochu netradiční Folkotoč 12.3.2002

15.03.2002 Pierre Prowo, Jauvajs, Lidee a Ořešák - trochu netradiční Folkotoč 12.3.2002 (Martin Šíl)

Klub Bodlák v Kobylisích provozuje spřátelená kapela Jauvajs a naše hraní bylo další ze série Folkotočů, které se v Bodláku konají. Z předchozích hraní jsme byli namlsaní a na březnové hraní se těšili. Průběh večera ukázal, že bylo opravdu na co.

Ještě ve čtvrt na osm (hrát se mělo od půl) byli v klubu asi dva diváci. Pak se ale během několika minut klub příjemně zaplnil. Ne, že by bylo narváno, ale diváci se hezky rozmístili a bylo jich akorát. Začínali jsme my, tedy Lidee noire. Hráli jsme bez nervozity, v klidu a pohodě. Pro Kubu Linharta - kapelníka Jauvajsu - jsme měli dokonce jedno překvapení. Před nějakým časem nám totiž věnoval vlastnoručně vyrobenou cabasu. Svěřil se přitom, že základ tohoh výjimečného nástroje tvoří prázdná konzerva od luncheonmeatu. My ji přijali s povděkem a posléze napsali i píseň Modrá chuť zapomenout, ve které jsme Kubův výrobek uplatnili. No a v úterý při koncertě jsme Kubovi a celému Jauvajsu slavnostně a s vděčností darovali novou konzervu luncheonmeatu. To kdyby měl zas chuť něco vyrábět. Celý ceremoniál byl trochu pokažený Míšinou sklerózou. Nechala totiž cabasu ve škole. A tak při výše zmíněné písni šustila místo na ni na kokosák.

Pak jsme dokončili náš blok písniček a povídání, obě má děvčata se rozpovídala tak, že jsem je já musel okřikovat a upozorňovat, abychom přece jen začali hrát. Kdo mě zná, ví, jak je tahle situace neobvyklá. Na konci nás moc potěšily tři přídavky, i když podezírám publikum, že bylo prostě zvědavé, co je zač ta Okarína, o které holky prohlásili, že bude jako přídavek a já odmítl s tím, že by musela být až jako TŘETÍ přídavek. A bylo to. Skutečně se na ni dstalo. Bylo to hezké.

Po nás se k neobvyklému výkonu vzepjal Jauvajs. Kluci nastoupili v oblecích, dívky v šatech, Jana s příčnou flétnou, Roman s cembalem, Kuba s tubou (nikoli od pasty) a Pavla s houslemi. Kuba prohlásil, že toho potrhlého folku bylo dost, zasedl k tubě a všichni odehráli Sonatu F Dur Pierre Prowa, a sice části courante, sarrabande a burre. Bylo to parádní a lidi chvíli koukali jak malí. Po odehrání se Jauvajsi zvedli a důstojně odkráčeli za mohutného potlesku a výkřiků "Barvo!".

Poslední část večera patřila brněnské kapele Ořešák. Je to parta kolem Davida Maroše, který se v Brně stará o koncerty v divadle Barka a také tam pořádá festival Folkový Oříšek. Ořešák te dost trampsky orietntovaná kapela, ovšem není to vůbec ke škodě věci. Asi úplně první, co vás zaujme je neobvyklý hlas zpěvačky. Myslím, že mezi folkovými hlasy je naprosto nezaměnitelný. Hezký byl začátek jedné jejich písně, kdy fičel vítr, houkala sova, a vůbec se zvukově projevovala všelijaká havěť. Chystali jsme se ale odjet, abychom se dostali v přijatelnou dobu do postýlek, a tak jsme z Ořešáku neslyšeli víc než nějké čtyři písně.

Podtrženo a sečteno - krásné hraní uprostřed bodláčí. A jedna dobrá zpráva nakonec: Jauvajs bude 7. května křtít desku. Bude to určitě krásné poslouchání. Moc se na ni těším.

Sdílet na...

| Více...