Tak tedy, první Plumlovský dýchánek to má za sebou. Naše dojmy? Festiválek s
povedenou mediální propagací, se skvělým hradozámkem v inventáři, a také s
nádhernými výhledy na vodní plochu Plumlovské přehrady. Festival plný třesku
mečů, halaparten a sekyr, plný zajímavých a krásných žen, plný chrabrých
rytířů a divadelníků, plný horké medoviny. Festival, který zorganizovalo
Z? Hnutí Brontosaurus - Modrý kámen, a který navštívilo přes 700 Lidiček a
dalších 150 se jej zúčastnilo v rolích pořadatelů a účinkujících (bez nároku
na honorář a často i na jakékoliv cestovné). Festival plný naplněných
divadelních sálů. Festival s vlastní hymnou (z pera dramaturga festivalu
Petra Sedláčka) a profesionálním konferenciérem Tomášem Zenem Václavíkem,
který toho dne vyřkl tolik slov, co jindy za celý týden. A kdyby se jeho
slova a vtipy měnily v perly, jistě by si každý návštěvník domů odnesl
slušný základ na nějakou tu brož či náhrdelník.
 Festival plný písniček Martiny Trchové, Ivoše Cicvárka, Honzy Žambocha, Terezky Terčové a mnohých dalších zajímavých písničkářů či hudebníků. Festival plný poznávání a mísení
kultur. Festival plný úsměvů Žofky Kabelkové. Festival plný zdravých výrobků
a zdravých myšlenek. Festival plný Hlubokého nedorozumění, a to doslova a do
písmene, nebo? přímo z pódia šla tato skupina muzikantů mazat džem a ještě
za ranního kuropění to kolem zámku sladce vonělo, až se z toho hlava točila
a nechtělo se (či nedalo se?) spát.
Festival s mezinárodní účastí, a to ve formě nejkrásnější slovenské písničkářky Janky Kúdelové, která nám sličně
připomněla, jak se vlastně mluví a zpívá u sůsedů za humny. Festival se
speciální Brontopolicií a vůbec sehraným pořadatelským týmem, který sice
téměř nebylo vidět, ale právě díky tomu tak skvěle fungoval. Festival, jehož
zvukaře neporazila ani zima, ani déš?, ani střílení v aparatuře zaviněné
pravděpodobně tím, že stavitelé areálu zámku nepočítali s možností pořádání
festivalu pod okny hradních pánů a zapomněli na rozvody elektřiny, a které
asi někdo za čtyřicetileté vlády Komsburků dodělával hodně narychlo.
Festival, na který nezapomenou ani ti, kteří na něm nic nezapomněli.
Festival, jehož výtěžek (nejaktuálnější čísla hovoří o padesáti tisících
korun českých) bude použit na akce prospěšné přírodě, zámku Plumlovu a další
úctyhodné činy. Festival, který stál téměř všechny nervy své organizátory v
čele s Robertem Robbym Kubáněm. Festiválek, na jehož konec se přiletěl podívat i
tříhlavý drak plivající oheň. Festival, na jehož úplném konci zmíněná
tříhlavá saň opékala nad ohněm. Festival, na který si určitě zajdeme příští
rok. A vy?
Plumlovský dýchánek má od letoška i svoji vlastní hymnu. Chcete si ji poslechnout? Sdílet na...
|
Na to není nikdo zvědavej?
Rok 2025 a my stále posloucháme kundu Zaňákovou, x...
Druhé semifinále Notování – říje...
Řekl jsem si, že jako vtip stačí to Brno, ale vidí...
Druhé semifinále Notování – říje...
Takže znovu k názvu MandalaBanda. Sice už jsem to ...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Dušan řekl spoustu mnohem horších věcí
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Haló... to je omyl... Dušan to rozhodně neřekl o H...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Tak Madam v tričku jde za mnou, v tom jsem jako ko...