|
V pondělí 22. dubna se v pražském Mlejně už po několikáté v tomto roce sešly pražské FCT kapely, aby se v soutěžním večeru utkaly o postup na velký festival. V tomto případě se jednalo o postup do finále Trampské porty 2002, které se uskuteční v červnu v Ústí nad Labem.
V celém večeru vystoupilo celkem 12 kapel a sólistů, které nám od spíkrovského mikrofonu představil osobně místonáčelník pořádající ČTU, Petr Křivohlávek, zvaný Lochness. O zvuk se již tradičně postaral Pavel Jindrák, tentokrát s většími i menšími úspěchy.
Úvodní výkop dnes připadl na Františka Vlčka. Písničkář pohybující se jednoznačně na horní hranici věkového průměru všech soutěžících již tradičně nasadil svou největší zbraň, kterou jsou jeho poeticko-humorné texty. Tím si získal na svou stranu publikum a patrně i porotu, která ale nakonec zřejmě přihlédla k jeho celkem zakřiknutému projevu, a do finále jej nevybrala. Stejně tak nonhudební faktory zřejmě ovlivnily porotu u následující Pražské čtvrti, která k velice nejistému projevu přidala ještě poněkud sníženou manuální zručnost, neboť nandání jednoho kapodastru trvalo nejmenovanému členovi kapely celé dvě minuty dvanáct vteřin. Jejich nesourodý bluegrass navíc ihned přebila další soutěžící kapela The Imperial, která zahrála v pohodě a uvolněně i přes občasné výpadky rytmu. S rytmem sice neměl problémy další bluegrass band Formát, nicméně jsem si všiml, že diváky v sále občas nudily jejich dlouhé instrumentální pasáže. Není se čemu divit, některé harmonické celky byly zcela bez nápadu, jiné nápady by si zase zřejmě netroufli zaranžovat ani pánové Novotný a Malina. Duo Nestíháme se proto nejprve zdálo vysvobozením do jednoduché písničkářské formy, sotva se však ta zabydlela na spodním patře Maslovova diagramu, jukla na nás z jeho hořejšího patra instrumentální dovednost (obě kytary většinou synchronní beglajt), a z ještě hořejšího dovednost vokální. A zde mají Petr Ovsenák i Honza Řepka ještě malé rezervy. Oproti tomu vokální projev Květy Krejčové a Qjetenu neustále zraje, ve dvojhlasech jsme tentokrát měli možnost slyšet i famózní flétnistku Míšu Kocourkovou, což dalo některým Květiným písním další příjemný rozměr. Qjeten byla bohužel první dnešní kapelou, kterou tak trochu Pavel Jindrák odstřelil svým zvukem, a je už jen v dohadech, zda dokázala porota při svém rozhodování vzít tento fakt na vědomí. Podle konečných výsledků se dá říct, že celkem ano.
Druhou polovinu soutěžního pole přivedl na pódium vokální Pětník. Jejich letošně jarní eso, ryvolovská Poslední míle, se opravdu povedla a také další dvě písně byly vybrány, zaranžogvány i provedeny zcela bravurním způsobem. Pětník byl podle mého dnes nejlepší kapelou večera. Následný Lístek se po dramatické změně obsazení i repertoáru opět dere na výsluní, ke slyšení byly nové i osvědčené písně, v refrénech byl na odiv vystaven také opravdu pěkně vyladěný lístkovský vokál, který zabral na diváky v sále do té míry, že téhle staronové kapely přidělili v diváckém hlasování příčku nejvyšší. Na tu chvílemi aspiroval i folkový Štrůdl, který však i díky občasným intonačním a artikulačním nepřesnostem nakonec neuspěl. Devizou Strůdlu však i nadále zůstávají pěkné harmonické i melodické motivy, které tahle mladá kapela umí již celkem šikovně prodat. Stejně tak, jako Štrůdl, na sobě pracuje i Batiko, jejich výkony jsou na rozdíl od minula už celkem stabilní, jisté rezervy jsou ještě v celkovém výrazu na pódiu, a také malinko v aranžích. Aranže jsou naopak silnou stránkou skupiny Jauvajs, která dnes opět podala bezvadný výkon. Bohužel porota se (ovlivněna jinou, zavedenější značkou) rozhodla stejně jako loni, že jim bránu do Ústí neotevře, což považuji za takovou malou tragédii, neboť Jauvajs jsou jednoznačně jednou z nejvýraznějších mladých folkových kapel, které se poslední dobou na českých folkových scénách pohybují. Obrovský kontrast mezi nimi a "průměrnými" portovními kapelami byl nakonec vidět (a především slyšet) už po prvních tónech dnešního posledního účinkujícího, countryového Sentinelu. Ten hrál technicky poměrně dobře, ale občasné zahoukání Jindrákovy aparatury svědčilo o tom, že až příliš nesměle, tudíž i potišše. Je možné, že akustické nástroje mají pro účely bluegrassu nejlepší zvuk, jsou-li snímané nástrojovými mikrofony, myslím si však, že pouze v případě, že se muzikanti opravdu nestydí "hrábnout" do strun a umí s mirofonem i nástrojem alespoň trochu dynamicky pracovat.
A výsledky? V sobotním finále si v Ústí zahraje Lístek, do pátečního semifinále postoupil Pětník, na divokou kartu si ještě zhruba měsíc počkají Jauvajs. Udělila jim ji porota ve složení Ivan Doležal, Jirka Holoubek, Roman Pokorný, Václav Křemen a Ásim El Amin. V sále sedělo něco kolem padesáti diváků, večer byl příjemný, později chladný, vítr mírný, pivo chutné.
Sdílet na...
|
postoupila aspon na finále do Plzne.
Zemřel Vojta Zícha
Poslední rozloučení s Vojtou Zíchou, který zemřel ...
Zemřel Vojta Zícha
Je mi to velmi líto.Znala jsem ho osobně z Blatotl...
Zemřel Vojta Zícha
Upřímnou soustrast rodině.Jarda
Zemřel Vojta Zícha
Ale ne, už zase jich tam nahoře jamuje více. Člově...
Folk opět tekl mezi veselskými ř...
Iva Hovorková v JTT nezpívala, nýbrž s Flow tracke...
Koncert kapely Fo3 v Balbínce
Jirka Kyncl nám napsal: Tak mi haxna po pádu z kol...