Trampská Porta: Prístav Martiny Trchové

17.06.2004 Trampská Porta: Prístav Martiny Trchové (Džexna)

Nadpis vám připomněl jména vítězů letošního 37. ročníku Trampské Porty, která proběhla o víkendu 11. a 12. června v Ústí nad Labem. Autorskou Portu převzala Martina Trchová z Prahy za píseň Křížem krážem, zároveň byla zvolena Miss Trampská Porta 2004, interpretační i diváckou Portu a šek na 20 hodin v nahrávacím studiu Macac si do Brna odvezla kapela Přístav. Zvláštní ocenění poroty za muzikantskou všestrannost dostala Romama Tomášková. "Doživotní" čestnou Portu převzal jeden z otců zakladatelů, pan Zdeněk Friedl. Ve finále rozhodovala porota ve složení: Ivan Dostál (Ústí n/L) - předseda, Marcela Voborská (Praha), Renata Lankašová (Ústí n/L), Jiřina Třešková (Brno), Petr Kocfelda (Praha), Ivan Doležal (Praha), Miloslav Feltl (Hradec Králové), Václav Mladý (Cheb), Václav Jeriga (Bratislava), Milan Tesař (Brno), Bohumil Röhrich (Plzeň).

Tolik oficiální zpráva.

O pátečním programu, večer vygradovaném společným koncertem Mikiho Ryvoly a Nezmarů, si jistě přečtete v reportáži některého z mých kolegů. Já vás provedu sobotou.

Počasí bylo jako tenkrát, když pejsek s kočičkou sušili prádlo, ale přece jen s převahou sluníčka. Finále se uskutečnilo v nově zrekonstruovaném letním kině a předcházely mu dvě semifinálové přehlídky, v nichž se pětičlenným porotám představilo

foto: Klára Pergelová©

Martina Trchová a Karolína Skalníková

foto: Klára Pergelová ©
celkem 26 soutěžících sestav z Česka a Slovenska. Letošní novinka, zdůvodňovaná jistým zvýhodněním semifinálových účastníků před přímými finalisty v dřívějších ročnících (stávalo se, že vítězi Port byli semifinalisté, porotci je za den slyšeli dvakrát), měla přinést rovnost podmínek pro všechny, ale ukázala se jako dvojsečná. Proč? Neměla jsem kompletní přehled o úrovni výkonů všech semifinalistů, sice jsem poctivě přebíhala ze scény u Domu kultury (říkejme ji A, porota: Ivan Doležal (Praha) - předseda, Ivan Terry Zeman (Bratislava), Miloslav Feltl (Hradec Králové), Václav Mladý (Cheb), Václav Rainiš (Brno)) a na Lidickém náměstí (B, porota: Václav Jeriga (Bratislava) - předseda, Milan Tesař (Brno), Pavel Rada (Praha), Milan Jablonský (Praha), Renata Lankašová (Ústí n/L), ani nevím, podle jakého klíče se kapely do semifinálových skupin vybíraly. Ale podle slyšeného či informací od kolegů jsem měla dojem, že na Áčku byla nabídka pestřejší a kvalitnější a výběr zde byl těžší než na Béčku. Odtud třeba postoupila sestava Morgana (Ostrava), věrně kopírující Kamelot obsazením, interpretací i stavbou písniček, asi již nebylo z čeho vybírat. Z Áčka se do finále například neprobojovala instrumentálně i autorsky nápady hýřící newgrassová kapela Acoustic Flash (SR). Do letního kina si nakonec muzikantská fidlátka stěhovalo 12 finalistů a my se tam za nimi pojďme podívat.

Letní kino opravdu prokouklo. Nová dlažba, bytelné dřevěné, oranžově namořené sedačky, scéna v kombinaci dřeva a betonu se zkulturněným zázemím pro účinkující pod jevištěm, nové sněhobílé plátno, kam se promítal znak TP, to vše posazené do upraveného parku, se městu Ústí nad Labem opravdu povedlo. Co se naopak ukázalo jako nepříjemná komplikace pro mistry zvukaře i diváky, bylo zazdění průhledů do parku v zadní části zastřešeného hlediště. Zvuk se od kompaktní zdi odrážel jak míč zpět ke stěně překryté promítacím plátnem nad scénou a zase šup zpátky. Zvukařské týmy Mirka Hrona a Páji Jindráka s tímto ping pongem bojovaly statečně, leč jediným účinným prostředkem, když už se do investice za 32 miliónů nevešel výpočet akustických vlastností amfiteátru, by věru byl krumpáč. Na několikanásobné echo jsme si po čase zvykli, co jiného se dalo dělat. Raději se věnujme dění na scéně.

Vlajku, netradičně frázovanou, zazpíval dětský sbor společně s pánskou sekcí Pacifiku, Petr Křivohlávek Lochness s konferenciérem Jindrou Šťáhlavským finálový koncert zahájili. Představili jedenáctičlennou porotu včele s předsedou Ivanem Dostálem, házením míčku do obecenstva byla ustanovena porota laická. Poté Pacifik připomněl repertoár z počátků svého účinkování na Portách v sedmdesátých letech a pět minut před čtvrtou začalo na scéně, rozdělené na dvě poloviny, finále. O několik poznámek k soutěžícím se s vámi podělím, písmeno v závorce označuje semifinálovou skupinu, ze které postoupili:

Rybníkáři (A) z Českých Budějovic, omlazené trio, dvě kytary s baskytarou, přímočará čistá trampská muzika s romantikou dálek, skal a toulání, autorské písničky vybízející ke společnému zpívání, k ohni?
Alibaba (B) z Olomouce, smíšená početná country folková sestava s bicími, flétnami i banjem, s vlastními melodickými skladbami, druhá v pořadí textově silná Unavení koně. (Můj druhý tip na autorskou Portu, kapela na Portu interpretační.)
Toman a lesní panna (B) z Blovic s energickou Romanou Tomáškovou, ocenění za muzikantskou všestrannost si z Ústí odvezla, trio s přesně odměřenou dávkou melodie, textu i interpretace v každé písni (můj druhý tip na interpretační Portu.)
Morgana (B) z Ostravy, (viz popis výše), po originalitě ani památky, navíc písničky byly dlouhý!
Martina Trchová s Karolínou Skalníkovou (A) z Prahy. Píseň Křížem krážem byla i mým favoritem číslo 1. Je vyvážená textově melodicky aranžérsky (flétna!!!!), po vyhlášení Porty se do výrazu písničky Martina položila víc než ve finále. V soutěži se jim povedla Od nikud nikam, možná by prospělo zařadit jednu svižnější skladbu.
Pidilidi (A) z Pardubic, s frontmanem Radkem "Píďou" Bartošem, (pamatuji jej z Baboraď), jen standardní folk s odpichovkou Příhrádek v závěru.

foto: Klára Pergelová©

Pidilidi

foto: Klára Pergelová ©

Hlediště zaplněné asi ze dvou třetin sledovalo, jak se o předěl před druhou polovinou soutěžících postaral Kapitán Kid. Amfiteátrový zvuk okomentoval slovy: "Co jeden chlap a jedna kytara nadělají kraválu." Publikum potěšil svými songy, inovovaným Šansonem a před přídavkem suchým humorem. "Víte, já se nerad vnucuju." Opravdová legenda. Pak přenechal scénu dalším finalistům.

Na chvíli motýli (B) z Brna, dívčí kvarteto předvedlo vlastně a capellové zpívání, ačkoliv spodní tóny dokreslovaly klávesy. Původní skladby profesora Lerchova gymnázia Pavla Žemly připravily prostor pro promyšlený dívčí čtyřhlas.
Pětník (B) z Prahy, suverénní skutečná a capellová skupina volila repertoár pestřejší, vlastní No, tak jo (Rychlovarná konvice), Ryvolovku Poslední míle a swingovou Bye, bye blues. Pája Jindrák je nazvučil přesně, jejich hlasy se o zeď netříštily, nicméně, chyběl mi hlas energické Manči Sršňové, chystající se rozšířit řady pětníkovského potomstva. Na Portu nedosáhli.
Hrdza (A) z Prešova, loňský držitel interpretační Porty s Miss TP 2003 Veronikou Rabadovou, úpravy slovenskej l'udovej pesničky ve folkrockovém kabátě. Zhudebněná báseň Janko Král'a Na horách naroubovaná na "irské" motivy postrádala větší melodický nápad. Dobře zahrané, své příznivce si v hledišti jejich muzika našla.
Kvinta (B) z Litvínova, folková sestava s výraznou rytmikou a klávesami, z obavy, aby nepřivolali déšť, vyměnili 3. vlastní skladbu za originální anglicky zpívanou píseň jejíž název mi unikl, ale přesně se mi trefili do vkusu. Vynikající zpěvačka Petra Petrásková v závěru excelovala.
P.M.P. (A) z Krajkové, vítěz ze západních Čech, trojice pánů včele se zpěvákem a kytaristou Martinem Čarným, syrový černý blues, pánové jej cítí, umí podat, nezajímavější Nezaměstnanecký blues, v němž použili prvky z vám také jistě známého textu: Práci nedostanu, protože černou kůži mám.
Přístav (A) z Brna, (postoupili ze Slovenska?), trampfolk v písních Velikej kamarád, Píseň ze srdce a Vinohrad, nehýřili příliš nápady, s chřestidly a "johoho" písničky prodlužovali, interpretačně dobré, ale nic víc. Přístav si nakonec odvezl Porty dvě, diváckou, ačkoliv v hledišti diváci reagovali bouřlivěji na jiné formace, a interpretační od poroty.

Jindra Šťáhlavský provázel soutěží velmi střídmě, vzhledem k výborné koordinaci zvukařských týmů měl jen prostor k nezbytnému představení kapel, tu a tam přidal pozvánku ne některou z připravovaných akcí. Po skončení finále předal slovo

foto: Klára Pergelová ©

Dvě třetiny skupiny Hop Trop

foto: Klára Pergelová ©
Petrovi Novotnému - baviči, který se ujal uvádění slavnostního galaprogramu. I on průvodní slovo proti loňsku příliš neprotahoval. V úvodu se zeptal, kdo volil ve volbách do Evropského parlamentu Dolly Parton, (tedy Buster :-))), ale když se nikdo nepřiznal, pozval první hosty, swingový Tramp Evergreen Band z Brna. Po vyhlášení Miss 2004, zavítali zahraniční hosté, Harvestri Tramp Art ze Slovenska, kteří svou tvorbu charakterizují jako slovenské ryvolovky. No! Po vyhlášení výsledků, ale vy už je znáte, pokračoval hlavní program koncertem Pacifiku, dixielandových veteránů Steamboat Stompers, s nimiž v závěru Pacifik zfúzoval na společné scatování při Všech svatých, co pochodují. Pavel Bobek s Lídou Noppovou zahájil přesně načas, diváci jej bouřlivě přivítali, ale já se s Trampskou Portou musela rozloučit. Mirek Hoffmann se Zelenáči i Hop Trop se v zákulisí chystali, Fešáci, kteří měli galakoncert uzavírat, možná ještě doma večeřeli. Proměnlivé počasí divákům na náladě neubralo a organizátoři mohli být s návštěvou letošního finále i obou galavečerů spokojeni.

Neodpustím si poznámku k samotné soutěži a udělování cen. Divácké ocenění nijak nekomentuji, divák se rozhoduje podle sebe, vlastního vkusu, na co je zvyklý, případně podle jména interpreta, kterého si pamatuje, může se nechat i ovlivnit míněním souseda... Odborná porota musí vždy zůstat nad věcí. Její rozhodnutí vždy respektuji, ať se mi líbí, či ne. Ale dovolte mi srovnání výroků poroty v pražských kolech a poroty celostátní. Shoda v případě udělení autorské Porty vypovídá o tom, že se Martině Trchové podařilo napsat mimořádně silnou píseň, málokdo z poučených tipoval jinak. Při udělování interpretační Porty si shodou tak jistá nejsem. V Praze při rozhodování o postupujících nad hlídáním trampského žánru stála originalita repertoáru a osobitost kapely, v Ústí se ve finále zřejmě preferovala nikde nepsaná žánrová čistota. Bylo-li tomu tak, a proč? Toť otázka.

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Tomáš Pohl - Re: Trampská Porta: Přístav Martiny Trchové

|80.188.224.xxx |21.06.2004 16:58:00

Jednou rekl Hornícek, že je to hruza, když je nekdo hezkej a ješte chytrej. Takže Martine a taky Karolínce preju cenu za Krížem krážem,byt ani Odnikud nikam to není špatné. A ty Miss, sice za to nemuže, že je hezká, ale taky jí to preju . Až budou volby trampského krasavce, to bude teprve legrace. Bob Hurikán bohužel už v roce 1965 odešel do vecných lovišt

Odpovědět