Své povídání o TPortě jsem zahájila od konce, posledním vystoupením, které jsem, byť ne celé, v Ústí slyšela. Z portovního programu mě jako vždy nejvíce zajímá soutěž o Porty, ale než s

Vítězní Marien

foto: Sunny ©

Konec prvního semifinále se kryl s úvodním blokem písní skupiny Zlatý orel, z vystoupení Kapitána Kida jsem zaslechla jen poslední přídavek. Pacifik měl za sebou dlouhý den, vstávali už ve čtyři, aby stihli propagovat Portu ve Snídani s Novou, po únavě ani stopy, úspěch měli obrovský a dvakrát přidávali. I minulost Paběrek s Marko Čermákem nejen v této sestavě je spojena s počátky Porty. Nekorunovaná královna  trampské písničky a především jazzová zpěvačka Jitka Vrbová se Standou Chmelíkem si svým nádherným altem podmanila i ústecké publikum a zavzpomínala i na interprety, kteří už tu nejsou. Benjamínky trampské sešlosti byli Hop trop, přestože na scéně působí již 28 let, a postarali se o závěr svými songy, které si s nimi zpívali diváci všech věkových kategorií.

Když Mirek Černý končil páteční potlach, rozloučil se s diváky a pozval je na příští 41. ročník, jakoby zapomněl, že Porta zdaleka nekončí a to nejdůležitější, finálový koncert, na diváky čeká v sobotu v letním kině. A mě trochu zamrzelo, že program k jubileu Porty nabídl pohled pouze do první dekády festivalu a příliš akcentoval trampskou píseň na úkor ostatních žánrů FTC, které se díky Portě zdárně rozvinuly a v dalších letech získaly mnoho příznivců. 

Semifinále a finále TPorty

Dobrá snaha zajistit rovné podmínky všem soutěžícím rozdělila semifinále do dvou dnů. V pátek odpoledne a v sobotu dopoledne v kinosále kulturního domu v jednotných a velmi dobrých zvukových podmínkách a před jednou porotou. Nepřítomnost několika vybraných porotců a oficiálně neoznámené posunutí začátku sobotní části o hodinu tuto snahu poněkud mařilo. Divácký zájem o semifinále byl nevalný, ani kapely samy nesledovaly své konkurenty. Pravda, některé účinkovaly v samostatných recitálech na dalších scénách. Uváděl Jeroným Lešner, dovolím si při vší úctě k šedinám a zkušenostem ostatních moderátorů na TPortě konstatovat, že jeho moderování bylo suverénně nejpoučenější, operativní, s informacemi, ještě v zákulisí si je u kapel doplňoval a nezapomněl je, glosoval vtipně nenadálé situace, reagoval pohotově a opět sloužil věci. Milí pořadatelé, nehleďte na Jeronýmovo mládí. Hledáte-li vhodného průvodce i finálovým dnem, tady máte možný tip.

Porota semifinále měla posuzovat interpretaci a z 27-i soutěžících vybrala 12 finalistů. Jak se podařilo postupujícím vybrané písně vzhledem k jejich charakteru zaranžovat, provést instrumentálně, pěvecky a celkově zaujmout? 

Rozhodnutí odborné poroty respektuji, ale podobně jako vloni, kdy ze semifinále překvapivě nepostoupilo interpretačně originální duo Barbora Koubová a Patrik Henel, o pár týdnů později na jihlavské Portě oceněno interpretační a autorskou Portou, letos mne zaskočil nepostup opět dua, pražsko­nelahozevských Nestíháme, kteří vloni v Jihlavě také uspěli. Pokusila jsem si pojmenovat možné důvody, proč nezaujali: Dlouhé průvodní slovo, volba prostřední diváky rozezpívávací písně Jdu na odlehčení, nebyli trampští. Z mého pohledu Honza Řepka a Petr Ovsenák předvedli koncert v malém, recitál s navázáním

Sobotní Jam s Vladimírem Čechem v pozadí...

foto:Sunny ©

Z finálových vystoupení jsem byla dost rozpačitá, téměř všichni postupující zahráli v semifinále lépe a pravděpodobně svůj díl viny na tom měly špatné akustické podmínky letního kina s pingpongovým zvukovým efektem, se kterým si mnozí nedokázali poradit. Ozvučení dvou scén měli, jako v minulých letech, na starosti Pája Jindrák a Mirek Hron, tlumící závěs zadní stěně jim letos příliš nepomáhal. Ale také zřejmě platilo ono známé: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Načas, Marien a Martin Rous byli naprosto suverénní i v těchto podmínkách a až na posledně jmenovaného Porty získali. Mrzí mě, že na Martina Porta nezbyla. Minimálně by si zasloužil zvláštní cenu za vynikající interpretaci. Problematická poprvé udělovaná cena Ústecký stříbrňák za nejlepší trampskou píseň (v Portýru se přesněji uvádí za přínos v oblasti trampské písně) byla paradoxně udělena písni 30 let staré (!), a spíš než kladný dojem z jejího zavedení se nabízí pochybnost nad smyslem takové ceny. Jaká kritéria taková píseň musí splňovat, aby byla dosti trampská? A proč podporovat zrovna trampskou píseň, když se TPorta profiluje jako festival všech žánrů FTC? 

Ještě zbývá dodat, že předskokany finálového koncertu se stali poprockoví Buty ve velké sestavě, jejich hity si publikum také prozpěvovalo. Slavnostní úvod i s tradiční Vlajkou a recitálkem patřil pražské skupině Sekvoj, vítězům z InterPorty a TPorty v Ústí z let 1991 a 1992, která se letos vrací na festivalová pódia.

Finále uváděl moderátor ČRo Hradec Králové Franta Mifek, nepodařilo se mu kompletně představit finálovou porotu, ta se proti plánu rozrostla o neukázněné páteční porotce, představoval jmenovitě členy kapel a soutěžní písně, ale dalšími informacemi například z historie i současnosti Porty již šetřil. Raději bavil žertovnou netovou poštou, ale jak se podle smíchu publika ukázalo, ne každý je připojen. Na pohled charismatický Vladimír Čech vystoupil v úloze vyhlašovatele výsledků a nakonec se mu to podařilo. Oceněné a šťastné kapely zahrály po jedné písni a pak už nastoupila domácí countryová skupina Fešáci kapelníka Antonína Kny s Tomášem Linkou, Petrem Kocmanem, Jindrou Šťáhlavským s hostujícími Robertem Mouchou a Jindrou Malíkem s repertoárem, který měl u diváků bouřlivou odezvu. O Rosanne "Růžence" Cash jsem se již zmínila v úvodu, plzeňský Cop večerní galakoncert uzavíral již bez mé přítomnosti.

Jak bylo oznámeno Petrem Lochnessem Křivohlávkem za TPortu a Zdenkem Schwagerem za Portu v Jihlavě, příští rok už bude finále Porty jen jedno, v Ústí nad Labem. Porta se po letech vrátí na místo činu sjednocená a uvidíme, jaké změny v organizaci a průběhu kdysi nejslavnějšího festivalu žánrů FTC se v 41. ročníku Porty projeví. Za sebe bych uvítala "portovní" model finále, kdy soutěžící účinkují v blocích mezi hosty večerních programů a doufám, že to bude před vyprodaným hledištěm. A za všechny účinkující se přimlouvám za dořešení akustických nedostatků jinak velmi dobře připraveného a vybaveného letního kina v Ústí nad Labem.