21.12.2006 V zrcadle byly ctyri zdi (Tomáš Pohl ) |
Reportáže | |||||||||||||||||||||||||||||||
(reportáž ze 4. základního kola soutěže Notování pod Vyšehradem) Po dvou omluvených absencích na druhém a třetím základním kole písničkové soutěže Notování pod Vyšehradem jsem den po Mikuláši opět zasedl v sále P - klubu Trojická. Po chvíli přisedli ještě Cimbura, Jeroným Lešner a nakonec i Pavel Rada. Vedle u stolu seděl Martin Rous s kytarou, na kterou učí v hudební škole, a sálem se občas mihly culíky Inky Tognerové ze Šantré. Nejen pachatelé, ale i vítězové soutěže se vracejí na místo činu. Vše podléhá změnám a nic co má platit, neplatí zcela. Na ten večer původně přihlášená jihlavská Epy-De- Mye nemohla přijet a jako náhradník soutěžila pardubická kapela Balzamína. Balzamína hraje poměrně krátce a, jak řekl Cimbura poté, co se podařilo na jevišti změnit černé divadlo v osvětlenou scénu, hrála jako poslední host na posledním koncertu pardubických Pout. Každý ze soutěžících hraje, jak známo, čtyři sladby. Od Balzamíny to byly 11. přikázání, Postav mi dům, Jarní a Instantní polévka. Balzamína je odborný název pro rostlinu netýkavku. Nejsem botanik a ani se na mě tato přezdívka nehodí. Na Balzamínu se ono označení ten večer také moc nehodilo. Dva chlapci a dvě kytary, Ondra Podeszwa a Ondra Víšek, a dvě zpívající děvčata - blonďatá Bětka Hofericová a černovláska Tereza Řeháková, mají jistě velmi nízký věkový průměr. Pokud Cimbura opět nepábil, tak Tereza Řeháková dokončuje základní vzdělání v řádném termínu. (Ale tento člověk mě několikrát mystifikoval, tedy, ne že by lhal, takže berte informaci s rezervou.) Každopádně přes nízký věkový průměr mi "netýkavky" zněly sympaticky. V textech občas klišé styl "básně - krásně", či úvahy o stokrát opakovaném stavění domu a zasazení stromu, ale uvedené úvahy mládí dobře vyvážila Instantní polévka, docela vtipný nápad s doprovodem mlaskajícího publika. Zpěv Bětky Hofericové si mi velmi líbil a dodávám...jen tak dál!Písničkář Oldřich Nouza by mohl od hodiny hrát romantického dumasovského hrdinu. Jeho štíhlá postava, černé vlasy a mušketýrsky střižené vousy jsou jistě samy o sobě lákadlem pro dívčí část publika. Oldřich si navíc přivedl část rodiny a své kamarády. Za doprovodu kytary jsme od něj vyslechli: Za chvíli už odlétám, Řídit budu sám, 20. století a Vlakovou směsku. První píseň byla "folková Škoda lásky", Denverova Leaving On A Je
Pravidlo, že duo tvoří vlastně tři muzikanti, potvrdila štíhlá blonďatá Lucie Minaříková. Lucie je oběžnicí folkové scény a v současnosti je nejvíce spojena s kapelou Zlomzas. Z tohoto uskupení si k ní přisedl i dobrista Michal Sojka. Pak duo umocnil ještě perkusista, jehož jméno jsem si nezapsal, ale viděl jsem ho i v jiných kapelách, například v Krátké předehře. Uvedené tříčlenné duo nám sdělilo, že Ve vlnách (se stala) Vražda. Celek doplnila Studánka a Sny. Lucčin zpěv zněl suverénně, vynikající bylo dobro, a snad nejvíce mě dostala píseň Vražda o lásce a nevěře. Po doznění čtvrté písně mi začala kroužit tužka kolem hlasovacího lístku. Pelhřimovskou kapelu 4ZDI jsem slyšel poprvé. Kdo projíždí po silnici z Pelhřimova směrem na Kamenici nad Lipou, projíždí obcí Božejov. Zahnete-li kolem zámku doleva, dojedete do vesničky s názvem Vlásenice - Drbohlavy, kde můžete občas potkat písničkáře a překladatele Milana Dvořáka. Pokračujete - li dále, uvidíte po pravé straně poutač se jménem Hynek Pavlů. Hynek Pavlů vyrábí kytary a před léty spoluzaložil kapelu 4ZDI. Byl jsem mile překvapen, že kapela nedávno křtila na Křemešníku s kmotry Pavlem Zajícem a Lubošem Hrdličkou již svou druhou desku s názvem Mezi tebou a mnou. Kromě Hynka s ním v kapele sdílejí spíš dobré než zlé obrýlená zpívající blondýnka Zuzana Holubová, baskytarista Petr Sejk a houslista Petr Žižák. Kapela se dvěma deskami má co v soutěži nabídnout. A tak zněly písně: Nedospalá, 4ZDI, Mezi tebou a mnou a V plamenech. 4ZDI se velmi dobře poslouchají, je slyšet pečlivou práci s vokály, písně mají pěkné melodie. Asi je laciné používat jako berličku recenzenta podobenství, ale lásku k jihočeským Nezmarům jsem občas v písních cítil. Ale kdo by Nezmary neměl rád? Pavel Zajda Zajíc se jistě musel při křtu CD na Křemešníku a jeho křížové cestě cítit jako zamlada. Michala Šimíčka, který si říká Kosmonaut, jsem občas vídal v Balbínce spolu s některými členy textové dílny Slávka Janouška. Když jsem byl malý, neustále bylo oficiálně zdůrazňováno, že všichni mladí chtějí být po vzoru Jurije Gagarina kosmonauty. Člověk jako já, kterému bylo zle jen při pohledu na řetízkový kolotoč, se tahle idea nelíbila. Michal žije v jiné době a patrně by snesl i centrifugu. Zřejmě. O lety do kosmu však ten večer nešlo. Zato mě Michal přesvědčil, že do textové dílny (podle mého soudu stále dost nedoceněného) Slávka Janouška, patří právem. Kosmonaut oznámil, že Mlčení je tma, potom zpíval O mém stínu, konstatoval, že Něco se ve mně zlomilo a uvedl na pravou míru Polární kruhy v obilí. Michal má velmi bohatou slovní zásobu, zajímavé metafory a poslední píseň Polární kruhy v obilí mi zněla malinko třešňákovsky, čímž nechci naznačit, že to je něco negativního. Rád se s Kosmonautem setkám někdy někde, kde bude větší prostor jej blíž poznat. Šestým a posledním účinkujícím byla pražská kapela OldaCrz. "Zrcadlo" jsem potkal na Notování již potřetí, byť hrálo v trochu jiné sestavě, než původně. Na místě Ondry Militkého dnes stojí Jiří Šmejkal s kytarou od Huberťáka. Hlavní pěveckou hvězdou je malá, ale o to více slyšitelná právnička Ministerstva kultury Sabina Vališová, s těžkým kontrabasem statečně a zručně zápolí "vodácká holka" Markéta Surgová a na šestistrunnou kytaru hraje "kus pořádného chlapa", Tomáš Bystřický. O tom, že za tři roky ušla kapela kus poctivé muzikantské cesty, mě uvedená čtveřice přesvědčila v písních: Zakopanej pes, V nekonečnu, Na Nový rok a Nahoru dolů. Reakce diváků i tváře některých členů pořadatelské rady po doznění čtvrté skladby svědčily o tom, že fiktivní "Olymp čtvrtého kola" má žhavého favorita. Vzhledem k tomu, že kapelník nedávno jubilující Sekvoje Olda Dolejš hrál "služebně" v Brně, byla pořadatelská rada krom odborníka Jerryho Lešnera doplněna o dalšího člena, kterým byl autor této reportáže. Z tohoto důvodu jsem stihl jen polovinu vystoupení hosta, dua Barbora Koubová - Patrik Henel. Nicméně i jen část vystoupení, včetně výkřiku Báry Koubové "I love you Cimbura", krásné a Bárou neoblíbené písně Maldoror a nádherné Moravské mě dobře naladila. Dozněl přídavek a tajemství volební urny bylo odhaleno. Takže, pokud jde o pořadí písní: Pořadí kapel: Podle rozhodnutí pořadatelské rady je druhým postupujícím kapela 4 ZDI. V dalším, pátém základním kole dne 4. ledna 2007 budou soutěžit: Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |