| 30.11.2004 Ve Mlejne byla Trojhlavá san (Tomáš Pohl) |
|
|
|
| Reportáže | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Když jsem ve středu 24. listopadu projížděl tunelem Mrázovka směrem na Radlice a Stodůlky, zněly v programu Country rádia Hudební vydavatelství představují vedle písní z nového alba Druhé Trávy Good morning friend i písničky z nové CD kapely Hop Trop Trojhlavá saň. Bylo to jako na objednávku, protože ten samý večer se v Klubu Mlejn Trojhlavá saň křtila. Tak nějak poslední dobou, a ta poslední doba není zas tak krátká, nebývá na koncertech vyprodáno. Ale ten večer přišly "ke slovu" i židle na přístavek, protože pevné řady by to samy nezvládly. A tak jsem čekal až se u tří mikrofonů objeví tři známé postavy: Jarda "Samson" Lenk, Láďa Kučera " Huberťák" a Míra Vondra (jak zaznělo na první LP live z Petynky - "říkáme mu Šroub").
Nějak jsem je dost dlouho neviděl, ale pověst o Jardově značné ztrátě hmotnosti nelhala. Podle důvěrných informací od fanynek kapely jde nejméně o dvacet kilo. A tak zbytek kapely zachraňoval pověst věty vyřčené Džexnou, že kluci byli o pár kilo mladší. Ale váhové poměry kapely neřeším, ty patří tělesům typu Maximum Turbulenc, která jsou váhově a především umělecky jinde. Co říci o Hoptropácích, aby to nebyla opakovaná pravda? Pro mě jsou ti tři kluci ztělesněním lidí, se kterými při setkání na vodě, ve vlaku nebo v hospodě je vždy o čem povídat, cítím z nich lidství a je s nimi jen sranda a pohoda. Jardu jsem za ta léta neviděl jinak než s úsměvem, totéž platí o Huberťákovi. Šroub patří do kategorie kontrabasistů typu Jima Drengubáka z Nezmarů, Davči Hofrichtera z Devítky či Saši Medka z Kvokálu. Příliš se při hraní nederou kupředu, zas tak často nezpívají sólově a jejich slovní projev vždy "sedí", byť není, kromě zmíněného Jima, zas tak častý. Ale některé písně Hoptropáků si bez Mírova hlasu neumím představit. K typicky známému Jírovi z Maršova a Chroustům ten večer zněla i nová píseň ze Saně s názvem Slavnostní den neboli Gulášek, prostý příběh guláše v lidském žaludku na slavnosti. Však také před písní Huberťák nabízel igelitové pytlíky a není třeba vysvětlovat k čemu. Koncert zahájil Jarda Samson čtyřmi sólo zpívanými písněmi a několika úvodními slovy. Pak už nastoupili zbylí členové orchestru a staré známé pecky střídaly ty nové ze Saně. Na CD si píseň Hledám takovýho chlapa a titulní Trojhlavou saň zazpívala hostující Helena Maršálková z Pacifiku. Bohužel Helenu ten večer Tony Linhart kvůli koncertu Pacifiku neuvolnil , takže křest se odbyl bez hosta. Helenin hlas jen ukázkově zazněl ze záznamu. Většinu písní na nové CD pravidelní diváci Hoptropáků jistě znají, například Silver Hill, Valouny nebo Dvojče. Nechci zde ale psát recenzi CD, tu ponechám povolanějším kolegům. Jen bych dodal, že melodie a texty nesou typické rysy
Troufám si říct, že Huberťákovu skladbu bych poznal téměř při prvním poslechu, byť by jí jako autor nezpíval. Já věřím, že Huberťák s těmi šoféry, lodníky, tuláky a všemi hrdiny svých písní na cestách byl a nebo si s nimi aspoň povídal. Písně jsou velmi sugestivní a opravdové. Na nic si nehrají, nic nepředstírají a nešustí papírem, což se o všem písních s trampskou a tuláckou problematikou říci nedá - viz například vynikající parodie Marka Ebena vystihující v karikatuře určitou prázdnotu a manýrismus takových autorů. Především se ty písně dají zpívat, protože mají hezké a zapamatovatelné melodie a texty. Mezi skladbami diváci čekají příhody z Huberťákova života a vždy se dočkají něčeho nového. Je to tak trošku hospodské vyprávění, aniž by ovšem cinkalo tlachavostí neřkuli tzv. bavičstvím. Prostě úplně obyčejná dobrá sranda. CD bylo pokřtěno za asistence Marušky Navrátilové, dramaturgyně Klubu Mlejn pro folk a country hudby, ale hlavně dobré duše a sluníčka všeho folkového dění ve Mlejně. A tak byl obal polit šampaňským a divák , který uhádl hlas zpěvačky hostující na CD, CD vyhrál. Po křtu se hrálo dál a dál až ke starým a známým písním zpívaných spolu s diváky. A tak už pokolikáté a pořád rád jsem poslouchal Jonatána, Vodáckou holku a do přídavku znějící Džob, Kládu a další. Přídavků bylo asi tak pět a kdo je dneska dá, že? Takže přeji všem ,aby je Trojhlavá saň oslovila stejně jako mě a Sani i Hoptropákům přeji šťastný let. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||



















Na to není nikdo zvědavej?
Rok 2025 a my stále posloucháme kundu Zaňákovou, x...
Druhé semifinále Notování – říje...
Řekl jsem si, že jako vtip stačí to Brno, ale vidí...
Druhé semifinále Notování – říje...
Takže znovu k názvu MandalaBanda. Sice už jsem to ...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Dušan řekl spoustu mnohem horších věcí
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Haló... to je omyl... Dušan to rozhodně neřekl o H...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Tak Madam v tričku jde za mnou, v tom jsem jako ko...