Výberové predkolo Zahrady 2002 pro Liberecký kraj

24.04.2002 Výberové predkolo Zahrady 2002 pro Liberecký kraj (Stráša)

Jako spojení příjemného s užitečným dala by se posuzovat návštěva výběrového předkola Zahrady pro Liberecký kraj, které proběhlo v pátek 19.dubna v Městském divadle v Turnově.

Příjemným budiž strávení večera s písničkami, seznámení s novými tvářemi (možná budoucími hvězdami folkového nebe!) i pozdní návštěva starých přátel. Užitečným pak, kromě zjištění, kdeže mají v Turnově divadlo, i poučení, že napříště netřeba spílat pořadatelům folkových festivalů, cože jim to tam vystupuje za žánru na hony vzdálené formace.

Krátce po šesté se hlediště divadla konečně zaplnilo, evidentně vesměs členy kapel a jejich příbuznými a Mirek Ošanec mohl po úvodních slovech a přivítání hostů zvučných jmen, uvést na pódium první učinkující.

Amazonky z Jeníšovic jsou dívčí kapela z líhně hudební školy Dalibora Cidlinského tzv. Ciskotéky (jak se posléze ukázalo, ciskotéková dítka měla v libereckém předkole většinové zastoupení). Lehce naivní texty o lásce ve folkovém hávu odpovídaly náctiletému věkovému průměru Amazonek. Avšak z jejich ještě téměř dětských tváří lehce uvěřitelné a na poslech příjemné.

Druhou kapelu Půlkočky z Liberce by si jistě většina ráda poslechla někde v klubovém příšeří u vína, ale představit si je v plném slunci někde na pódiu pod širým nebem moc nedovedu. Ačkoliv?dnes je všechno možné.Třetí seskupení z Rumburku na plakátech uvedené jako Bezejmenní se na poslední chvíli stačilo přejmenovat na Otazník. Z mého pohledu bych tipovala, že prodělali pódiový křest.Celkový nepříliš působivý dojem, způsobený zřejmě trémou, nezachránilo ani nástrojové obsazení klarinetem a houslemi ani efekt notových stojanů. Škoda, na první pohled se zdálo, že by mohli zaujmout. Zatím jen s interpretací písní jiných (Žalman,A hosté) však budou muset ještě nějaký kus cesty ujít.

Další liberecká formace S.K.O.R.O (dříve S.R.O) opět 3-členná, dva mužské protějšky obklopující drobnou dívku s violoncellem, svým prvním příspěvkem mírně šokovala. Silně avantgardní skladba s názvem "Dej si bacha,do koho se zamiluješ", ve které kromě tohoto sloganu jiný text chyběl, když nic, tak určitě pobavila. Šlo-li o recesi, tak to beru. Následovala již klidnější "krylovka" a opět poněkud rockovější píseň. Další, v pořadí druhý zástupce Ciskotéky, Slunečnice, opět dívčí ještě o něco mladší kapela s příjemnými folkovými texty z vlastní dílny. Jejich "kolegové" Císařovny nové šaty s o poznání folkrockovější tváří, mezi nástroje zařadily klávesy.

Marigold z Liberce nasadil bicí, tudíž jsme se přenesli opět na trochu tvrdší půdu.Odhlédneme-li od nicneobjevujících textů, byli příjemní na poslech. Ciskotékové Berušky již zaznamenaly úspěch vloni, kdy se objevily i na několika festivalech. Jejich duší je Alena Vítová, která vystupuje a soutěží i jako písničkářka. Berušky mají vlastní repertoár a řekla bych, že jsou lepší a lepší.

Z trochu jiného soudku i když taky ciskotékové bylo Ontário.Ve folkrockovém provedení s elektrikou a klávesy, skvělá muzika i texty (z mého hlediska pro zbytek večera bez konkurence, nepočítám-li ostřílený Juwel Folk). Večer se nepozorovaně přehoupl do druhé noční fáze a na scéně se objevila moje "srdeční záležitost" Juwel Folk z Děčína. K této stálici severočeské folkové scény snad netřeba nic dodávat. Nakonec i můj věčně skeptický vedlesedící uznal, že tohle konečně JE folk.

Modré houpačky z Liberce už v úvodu jistě "protřely" nejedno ospalé oko a to neotřelým vzhledem nové zpěvačky (nechte si vyprávět). Oproti předchozí romantické Terezce nutno však uznat, že o poznání sytější a hlubší hlas Oly se víc hodí k těžko zařaditelnému bluesswingfolkrockovému projevu Houpaček. Co lze určitě ocenit je fakt, že z Houpaček na pódiu vyzařuje pohoda a radost z hraní.

Rebel z Rovenska pod Troskami, který ve svých řadách "hýčká" písničkářku Magdu Brožkovou, jak rockovou muzikou tak texty připomínal kapely hrající na zábavách. Pro mě nepochopitelná byla kombinace bubínku a bicích, jelikož druhé lehce přehlušilo prvé.

Jako oddechovou vsuvku zařadili pořadatelé vystoupení sólisty Jana Cidlinského, který se svými houslemi přednesl několik instrumentálních skladeb.

Další stálicí folkové scény, především té děčínské je Vomiště (dříve známé jako Dr.Rudolf Vomiště). Kapela, jež ukryla klávesistu za složitou třípatrovou soustavou, jinak však nijak nepřekvapila ani nevybočila ze svého standardu.

Lev-H-Art z Lomnice n.Popelkou zaplnil jeviště množstvím svých šesti členů, avšak pomalé a celkem málo se odlišující písně připomínající křesťanský folk, v pozdních nočních hodinách většinu z posluchačů jen příjemně ukolébaly.

Jelikož asi čtyři kapely z programu vypadly (nedostavily se), zbyly v programu už jen dvě. Z nich první Vltavín (dříve Frýdlant nyní Liberec), který se zúčastnil předkola již vloni, předvedl mimo jiné dvě zajímavé folkové písničky s keltskými motivy s doprovodným bubínkem. Obě pocházejí z pera kapelníka Romana Piroha. Za zmínku stojí, že jde o jednoho z členů dnes již neexistujícího legendárního Větrna.

Jestliže v tuto chvíli už dobrá polovina diváků upadla do polospánku, poslední učinkující Netřesk z Jablonce jistě všechny "zvedl"ze sedadel. Opravdu divoký nástup (máničky by zaplesaly) výrazně kontrastoval jak s lehce folkovými texty tak se samotnou nenápadnou až milou vizáží členů kapely.Tedy na závěr nepříliš zdařený pokus o folkrock. Divila bych se, kdyby při něm Jupp nevyšplhal do bezpečí nejvzdálenějšího koutu balkónu, na kterém se beztak celý večer "ukrýval".

Jelikož nebylo daleko do půlnoci, Mirek Ošanec se v rychlosti rozloučil. Pódiová zahrádka, mimochodem velmi pěkná scénická dekorace v podobě plůtku se zavěšenými hliněnými hrnci a se stromem, o který se Mirek celý večer při svých vstupech opíral (vloni prý tak mohutně, že se strom skácel) se ponořila do tmy a s ní i my. Rozešli jsme se do půlnočního deštěm a jarem vonícího města.

Zbývá je dodat, že pořadatelé zaslouží pochvalu za velmi dobře připravený večer (příště by se snad dalo jen zařídit, aby při vystoupení kapel do a ze sálu neproudily "davy").Také učinkujícím patří poklona za jejich snaživé výkony, nejvytrvalejším divákům za trpělivost, zvukařům za dobře odvedenou práci a zástupcům Folk a Country popřát pevný nerv a šťastnou ruku při výběru.

Sdílet na...

| Více...