Devítka - s Honzou a Jindriškou, o nové desce, vydavatelích a nové garde

19.11.2001 Devítka - s Honzou a Jindriškou, o nové desce, vydavatelích a nové garde (Vláďa Konopas)

Sedmého listopadu probehl v Malostranské besede oficiální krest tretího alba Devítky, príhodne nazvaného Tretí vydání. Já jsem se den na to sešel v príjemné žižkovské hospode s Honzou Brožem a Jindriškou Petrákovou, abychom spolecne o desce trochu poklábosili a samozrejme, že nezustalo jen u ní. Odpovedi Honzy i Jindrišky jsem vám oznacil jejich iniciály, protože ackoliv se Jindriška zprvu oznacila za pouhého pozorovatele, nakonec to nevydržela, a do debaty se zapojila taky.

Máte za sebou tretí desku, jak jsi s ní, Honzo, spokojenej?

H: Težká otázka. Vetšina muzikantu, který znám, jsou vždycky strašne spokojený s tím, co delaj, ale znám taky muzikanty, který ve chvíli, když se to dotocí, už ví, že by to udelali úplne jinak. Já jsem nekde tak na pul cesty. Samozrejme, že když clovek po trech letech dodelá desku, tak je to dost velký casový úsek, a už taky vím, co bych udelal jinak. Ale rámcove jsem spokojenej a myslím, že je to nejlepší deska, kterou jsme zatím udelali.

To jste ji tocili fakt tri roky?

H: Netocili, ale psal jsem jí tri roky. A vznikala tri roky. Tocili jsme ji zhruba rok a pul.

Zdá, se mi, že se na desce dost pritvrdilo, to je nejakej trend nebo to tak vyplynulo?

H: No trend... To si musíme pockat, až vyjde nejaká kritika, protože já se vždycky až od tech kritiku dozvím, co píšu a kam vlastne smeruju (smích). Né, já myslím, že ne. Já to beru tak, že když píšu písnicku, vetšinou už slyším nejakou aranž. A ted to zrovna vyšlo tak, že jsem pár písnicek napsal takovejch, že ty škopky tomu sluší. Od vydání týhle desky vlastne už uplynulo víc než pul roku a já jsem od tý doby napsal deset nových písnicek, který jsou zase hodne jednoduchý, rekl bych až primitivní. Takže si myslím, že príští deska asi zase bude mnohem jednodušší. To je proste otázka období, kdy ta deska vzniká.

Jak obtížné bylo nahrávání?

H: To nahrávání s Devítkou je strašná pohoda. Jednak proto, že to deláme doma, tedy ve studiu Jirky Maška, a jednak, protože se mužeš v tý kapele spolehnout na urcitý jistoty. To je Jindrišcin zpev i Medvedova spolehlivá kytara. A David je velmi kreativní basák, který se lepší mesíc od mesíce. Takže s Devítkou je vždycky velká pohoda.

Ti hosté, kterí na té desce jsou, byli plánovaní jen tak pro zpestrení, nebo je to ciste úcelová záležitost?

H: Ti hosti nebyli plánovaní. Opravdu je to o tom, že když tu písnicku napíšu, tak si jí potom poslechnu a reknu si: to by chtelo to a to. Vzhledem k tomu, že skupina Wild West pred tím u nás zrovna natácela cédécko, tak jsem ty lidi znal a rek jsem si, že když potrebuju nejakej band do nejaký písnicky, tak proc si objednávat jednotlivý muzikanty. Když tady je kapela, která funguje, je sehraná a je schopná mi to udelat naprosto perfektne. A to ocekávání bylo splneno. Všechny písnicky, který s náma udelali, jsou vynikající.

Budou nejaké koncerty krome vcerejšího krestu, kde se bicí obcas objeví, když už jsou na desce?

H: No já mužu naše posluchace ubezpecit, že Devítka se nezmení. Devítka bude porád o ctyrech lidech i pres tech pet písnicek, který na týhle desce vyšly v trochu jiným kabáte. Takže pokud prijdou lidi na koncert, urcite uslyší Devítku takovou, jakou jí znaj.

Jaký vidíš rozdíl mezi predchozí deskou Pierot a Tretím vydáním?

H: Rozdíl je tam velkej. Protože Pierot byla deska, která vznikla strašne rychle. Ta vznikla v podstate behem pul roku, já jsem dokonce nekterý písnicky dopisoval ve studiu prímo za behu. A ta deska byla programove jednoduchá a prímocará. Protože tehdy jsem mel pocit, že to tak chci. Tahleta deska naopak vznikala dlouhou dobu a je i v tom o

Sdílet na...

| Více...