FOLKtime - Vaše brána do světa folku

(rozhovor s kapelníkem Jauvajsu Kubou Linhartem o novém CD Do neznámých míst)

Keltská hudba, což je zejména irská hudba či spíše hudba z britských ostrovů či bretaňská hudba, je již delší dobu u nás velmi oblíbená. Jednou z kapel, které tuhle hudbu hrají již od roku 1995, je pražská čtveřice s názvem Jauvajs. Při každých Prázdninách v Telči se po příjezdu dívám, zda členové kapely již do Telče dorazili. Krom toho, že hrají na Kocouří scéně, jsou s nimi krásné zážitky při hraní a zpívání až do rána, což v Telči patří tradičně k zážitkům, na které se všichni těšíme. Jádro kapely tvoří tři kantoři. Flétny a kytara Kuby Linharta, křišťálový hlas jeho ženy Jany či její flétna, kytara, zpěv a akordeon Romana Opavského, to je i část sborovny základní školy. Trojici doplňují housle usmívající se hudební perfekcionistky Katariny Ferenčíkové. Křest nové desky s názvem „Do neznámých míst“ proběhl dne 23. června 2009 v Divadle Za plotem. Křest krom koncertu kapely měl i milé hosty. Tím prvním bylo manželské duo Pavly a Jaroslava Marianových. Bohužel, již několik let bez dodatku Klíč. Bouřlivý potlesk za každou „klíčovkou“ byl důkazem, že nejsem sám, komu kapela chybí. Navíc, hlasů jako má Pavla Marianová tato republika, a nejen ona, mnoho nemá. Jauvajs tradičně spolupracuje s tanečníky ze skupiny Coiscéim. Ten večer jig střídal reel a naopak. Bylo neuvěřitelné, že se chvílemi tanečnice a jeden tanečník nevznášeli s připaženýma rukama ve vzduchu. Nejprve však na jeviště napochodovali bubeníci a dudáci ve skotských krojích, vedeni Václavem Routem. Vždy si při tomto zvuku představím skotské vojáky, které bubny a dudy provázely na smrt v četných válkách. V té chvíli mi běhá po zádech mráz. Jenže ten večer nezněly výstřely, ale spousta krásné hudby. Deska byla za účasti všech, kteří se o ni zasloužili, pokřtěna irskou a skotskou whisky. Dozněla poslední skladba, nádherná acapella Amazing Grace a já jsem si na chvilku sedl a povídal si s Kubou Linhartem:

Kubo, to je třetí deska kapely?

Ano, je to třetí deska. Předchozí vyšla před čtyřmi roky.

V čem se nová deska liší od dvou předchozích?

Je modernější v pojetí hudby, použili jsme nástroje, které nejsou tradiční.

Které například?

Například hammondky, trumpety, trombón, tubu, cajon, ale ten je dnes už více užívaný. Deska se blíží spíše modernější irské hudbě, než třeba Dubliners.

Jaké jsou na desce skladby?

Z hlediska vlastních a cizích skladeb je to tak napůl. Vzali jsme vlastní skladby, které stálo zato natočit a převzaté tradicionály v našich úpravách, které nám přišly dobré.

Jaký je poměr písní a instrumentálních skladeb, podobný jako u předchozích desek?

Je tam více instrumentálek, devět ku sedmi písničkám.

Kde jste desku natáčeli?

Natáčeli jsme u Jardy a Pavly Marianových, ve studiu Klíč ve Vinoři. Oproti minulým deskám je tam rozdíl ve zvuku a ve způsobu nahrávání. Předchozí desky se natáčely v podstatě dohromady, tedy všechny nástroje a všechny zpěvy. U nové desky se natáčelo striktně po jednom nástroji z důvodu, abychom mohli potom pracovat líp se zvukem. Na předchozích deskách jsme se snažili zachovat živost, která v kapele je. Teď jsme ale chtěli zkusit něco jiného.

Jaké máte na desce hosty?

Hostů máme dost, máme tam Vaška Kalendu, který hraje trumpety a natočil i trombón, Štěpánku Kunštátovou na klarinet, můj brácha Honza nahrál všechny klávesové nástroje, Pavel Mazanec točil baskytaru do dvou věcí, a asi největší zvláštností je použití stepu. Protože se známe s tanečníky se skupiny Coiscéim, poprosili jsme Honzu Horu a Marii Luisu Stiborovou o spolupráci a použili jsme jejich stepování jako rytmický podklad ve dvou skladbách.

Stepaři to nahrávali přímo ve studiu?

Stepaři byli ve studiu, napřed dostali nahrávku, aby to mohli nastudovat a nastepovali to na dřevotřískové desce.

Kdo měl na starosti výtvarnou stránku desky?

Obal je nafocená paličkovaná krajka, fotil ji Jiří Pecháček, krajka je z díly Romany Kdýrové, která dělá paličkované krajky už hodně dlouho. Je to má bývalá spolužačka a viděl jsem její práce, tak jsem ji oslovil, zda by nám neupaličkovala něco, co by se hodilo k naší hudbě.

Každá nová deska se prezentuje. Kde Jauvajs potkáme v létě?

Potkáte nás na Dobrušském kulturním létě, to je festival, který probíhá na náměstí v Dobrušce, v Telči na nádvoří zámku, to bude 3. srpna.

Takže ne jako vždy na náměstí, ale na nádvoří?

Ano, na nádvoří spolu s tanečníky. Ten večer hrajeme spolu s Asonancí.

Taky vás konečně uvidíme 5. září na FOLKomínu.

Na to se taky moc těšíme a stihneme i Skotské hry na Sychrově a další akce.

A kde se o vás lidi dozvědí více?

Najdou nás na www.jauvajs.cz

Tak díky za rozhovor.