FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Tvou domovskou kapelou jsou Majerovy Brzdové Tabulky, hudebně jste se velice posunuli, dá se očekávat ještě nějaké překvapení ?

Bude mi samotnému překvapením, jaká překvapení si ještě uchystáme ! Ale něco by se časem zase zrodit mohlo? Ostatně zdržuju to taky já.

Kdy se v tobě probudila myšlenka na vlastní sólový projekt? Je to tvůrčí přetlak, který se nehodí do MBT?

Úplně původně to mělo být další album MBT, ale když jsem si všechno zaranžoval  a pracovně nazpíval doma na počítači, došlo mi, že už vlastně skoro nevím, co dalšího bych do té hudby přidával, že by to album mělo vypadat skoro tak, jak vzniklo. Potěšilo mne, že Miloše Grubera z Indies to při poslechu dema napadlo taky, aniž bych mu to před tím podsouval.

Kdy se objeví deska na světě a máš už pro ni jméno?

Bude to Sudéta, severní sestra Gabréty. Sudéta proto, že všechny texty se nějakým způsobem dotýkají krajiny Sudet a jejích příběhů. Půjde-li všechno dobře, objeví se album začátkem podzimu.

Podzim je pro muzikanty velice plodným obdobím, zůstaneš jen u projektu Sudéta a pak už jen u MBT nebo máš nějaké velmi vzdálené vize, že za nějaký čas se opět objeví něco, co tě popíchne k další desce?

Nejspíš si časem zase něco dalšího objevím, zatím mne samostatná práce hodně baví. Mám třeba takovou mlhavou vizi zkusit zhudebnit nějaké zapomenuté básně zapomenutých regionálních básníků. Ono je zapotřebí nejdřív je přeložit do současné češtiny, zbavit je těch různých legračních spleenů a cigarr a pak z toho vypadne v rytmicky dokonalém tvaru (na to se tehdy velmi dbalo) nádherný obraz uplynulého světa. Ale ještě k Sudétě, kdo ví, jestli to nakonec není téma na více alb.

Máš k Sudetám nějaké citové, či rodové pouto?

Jedna moje babička, Anna Pohl, byla sudetská Němka a pocházela od Rumburka.  A já jsem jako kluk jezdíval často do Jizerských hor, v době, kdy tam bylo ještě plno opuštěných chalup, zarůstajících továren, v době, kdy v potocích, navážkách a na skládkách bylo možno nacházet barevné sklo a všelijaké staré předměty. Tehdy tam dožívalo taky pár německých rodin, co se nemuselo vystěhovat, a já jsem býval u vytržení ze všelijakých mechanických hraček, kolotočů, vodních mlýnků. A pak jsem si ten vztah prohluboval různými cestami a výlety. Myslím, že i mé tříleté dojíždění do Karlových Varů či Krupky u Teplic na zkoušky a soustředění kapely Čp.8 v tom taky sehrálo důležitou roli.

Dá se stále objevovat ještě něco nového?

Naštěstí dá. I pouhé poznávání Sudet by naplnilo několik životů. Dluhů k tomu, čeho bych se chtěl dotknout, mám stále nepočítaně.

Jak objevuješ místa, která jsou třeba dávno zarostlá, nebo už vymizelá z krajiny - ze starých knih, map, internetu?

Někdy se o nich dočtu, jindy mě zaujmou na mapě. Někdy si vzpomenu, že jsem tam už kdysi byl a že bych se tam měl zase vrátit. Někdy na ně přijdu, když pátrám po něčem jiném. Ale je to nějak tak, že si ta místa spíše hledají mne a někdy si dávají docela načas, než si usmyslí, že je mohu navštívit. Skoky (Maria Stock) jsem objevil na mapě, když mi bylo dvacet a vida, po dalších dvaceti letech jsem tam byl poprvé.  A je to dobře, tehdy bych si z toho setkání neodnesl tolik, co dnes.  Taky se mi stále nedaří vyrazit do Pustin nad Tanvaldem, kde jsem strávil mnohé prázdniny. Jednou je průtrž mračen, jindy náhle dorazí řemeslník, pak se stane zase něco jiného. Ale mnohá jiná místa naštěstí takové průtahy nedělají, případně mne potkávají sama, když zrovna pílím za nějakým původně jiným cílem, jako třeba ta neuvěřitelná novogotická věž v Okrouhlé u Nového Boru, která sloužila jako vzorkovnice chrámových oken, vyráběných zdejší sklárnou. A potom jsou místa, o nichž něco napíšu, ač jsem tam ještě nikdy nebyl. Ale znám třeba jejich příběh z nějakého zajímavého zdroje a jednou se tam snad taky vydám.

Ty jsi vlastně přispěl do vod písničkářů, jen jsi byl vždy ukrytý v nějaké kapele, co bylo tou  prapůvodní rozbuškou tvé písničkářské dráhy?

Když člověk jezdí jenom s kapelou, zůstává pro něj mnoho aktivit uzavřených - jednoduše proto, že pro mnohé pořadatele, hlavně v oblasti nezávislé kultury, je ta kapela i při minimálních nutných požadavcích finančně neúnosná. A často to bývají prostory, kde stojí za to hrát a lidé, s nimiž stojí za to se seznámit. Krom toho mi v kapele, která je teď plná energie, trochu chybí ten intimní rozměr tichého sdělení. Já jsem se k tomu dlouho nemohl rozhoupat - jednak jsem nechtěl dělat konkurenci MBT- a vlastně tedy sám sobě - tím, že budu hrát kapelní repertoár a jednak se mi moc nedařilo zpívat. Teď mám Sudétu a se zpěvem mi už otrnulo.

Jaké místo se může pyšnit tím, že jsi tam coby písničkář vystoupil poprvé veřejně?

Kostel v Hrabové u Zábřehu, ale to už je hodně dávno, to byla jen taková epizodka. Písně ze Sudéty měly svoji premiéru v evangelickém kostele ve Strakonicích letos v únoru. Ale umím hrát taky jinde, než v kostele J?

Zůstaneš sám s elektrickou kytarou nebo tě na koncertech  někdo bude doprovázet?

To je otázka trochu moc do budoucnosti.  Někdy o tom uvažuju, ale nijak to neřeším. Pokud má nějaká taková spolupráce přijít, tak přijde.

Hudbou si plníš předpokládám koníčka, jaká je jinak tvá práce?

Já jsem prosím železniční úředník, který chystá jízdní řády.

Hraješ a ovládáš převážně strunné nástroje, jaký z nich bude dominovat Sudétě?

Objeví se tam mandola a elektrická kytara, ale dominovat - to je asi silné slovo.

Rád experimentuješ s elektronikou a samply, budou na albu písně spíše v akustické nebo folktronické podobě?

Vypadá to, že budou krotce folktronické, chvílemi možná i s mírou akustické. Možná.

Některé reakce na desku Pálava MBT jsou takové, že samply tam být nemusely, že by se to dalo zahrát přímo, nebojíš se, že i na tvou desku budou podobné?

Nebojím. Na Sudétě plno věcí zahrát přímo nejde. A pokud ano, tak já to neumím, takže se s tím stejně nedá nic dělat. Kdybych na Pálavě nepřiznal, že španělská kytara na začátku je z počítače, všichni by si říkali - vida, jak pěkně to ten hoch mastí ! Ony jsou totiž ty vzorky živých nástrojů samozřejmě nejprve kýmsi velmi dobrým živě nahrány a pak se s nimi teprve dále pracuje, takže až taková umělá hmota to zase není.

Máš hranici, za kterou bys v použití samplů už nešel? Jako že by se na koncertech stalo, že si pustíš nahraný podklad a na ten budeš zpívat.

To je věc, o které stále dokola přemýšlím. Vím, že použití samplů na koncertě funguje - Dlhé diely alias Longital jsou prostě geniální. U nich však obrovskou práci vykoná Šinino charisma spojené s Danovou výbornou, plnou a barevnou kytarou, takže melodika vzniká do přednahraných podkladů přímo na pódiu. Oni jsou vlastně kapela s kytarou, basou a virtuálním DJ. Já se zatím na koncertech minimalisticky doprovázím na delayovanou elektrickou kytaru, ale rád bych v tomto směru ještě pokročil. Nesmí to ale dopadnout tak, že budu jenom zpívat do playbacku, to by byla mrtvá voda. I zde však samozřejmě platí jisté výjimky: dotknout se živého nástroje v tabulkovské Digital country (píseň z alba Pálava) by byl strašlivý hřích.

Vystupuješ sám, tichý muž s tichou kytarou, chystáš na plánovanou desku nějaké hosty?

Chystám, ale zatím je nemohu prozradit, a to i kdybych chtěl ! Řekli jsme si s Markem Štifterem, který bude Sudétu  ve studiu spoluvytvářet, že si to tentokrát velmi užijeme. Nejprve zkusíme zrealizovat všechno vlastními silami a když nám pak přijde, že někde někdo nebo něco chybí, začneme různým lidem telefonovat, mámit, doprošovat se a tak všelijak podobně. Takže uvidíme, jak nám kostky padnou.

Zůstaneš věrný stáji vydavatelství Indies?

Jsme si věrni navzájem.

Teď jsou v módě CD s výpravnými booklety, plánuješ něco podobného?

Booklet je ve stadiu hledání motivů, takže zatím mohu odpovědět jen podobně nesmysluplně jako na otázku o hostech. Jedna věc je však jistá - chtěl bych, aby Sudéta měla jakýsi vyšší, stále živý a doplňovaný booklet, což jsou požadavky, které nejlépe splňuje webová stránka. Zatím mám sekci s albovými ukázkami na www.petrlinhart.cz, možná zřídím i samostatnou adresu www.sudeta.cz. Na webu bude mít každá píseň svůj příběh, svoji fotogalerii, svoji diskuzi, svoje odkazy.

Bude se na nějakou píseň natáčet videoklip?

To bych samozřejmě rád, ale víme, jak to chodí. Majerovky se prvního, ač výborného klipu dočkali až po osmnácti letech. Třeba budu mít zase štěstí na nějakou další skvělou bakalářskou práci...

Předpokládám, že křest by mohl proběhnout na nějakém netradičním místě??

To je jistě zajímavá inspirace? Škoda, že kostel v Maria Stock je toho času zazděný, aby se do něj nemohli vkrádat lišáci a lumpové.

Tvé koncerty mají zvláštní atmosféru, každá píseň má duši, jaké jsou ohlasy po koncertech?

Lidé jsou na mne poměrně hodní. Poslouchají a potom si třeba přicházejí povídat.

Zaujala tě v současnosti nějaká kapela, projekt či interpret?

Největší kočičky jsou Dlhé diely / Longital, ale ty už jsem tu vynachválil. Velmi mne nadchl Caine, on je totiž irský světec z pátého století, ale neví o tom.  Mám moc rád kapelu Moimir Papalescu & The Nihilist. Mile mne překvapila Martina Trchová. Jinak toho ovšem taky hrozně moc neznám.

Jaké máš favority z dřívějších dob?

Oldřich Janota, Jan Sahara Hedl a ze zahraničních -  Björk a U2.

Děkuji velice za rozhovor a přeji spousty nových a tajemných míst.

Diskografie :

Majerovy  Brzdové  Tabulky :
Místa častých zjevení, F-ART 1992 a Indies 2000
Gabréta, Indies 1996
Babí Jan, Indies 1998
Ryba ryb, Indies 2000
Pálava, Indies 2004

Čp.8:
Jaroslav J. Ježek a Čp.8, Sdružení Porta 1991
Čerstvý vzduch, Indies 2001

František Stralczynský:
Na skleničku s Napoleonem, Lenkem a Linhartem, Monitor 1993

Pepa Lábus:
Morana, Lenkow Records 1996  (aranže několika písní spolu s Majerovským kolegou Tondou Bernardem)