FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Šany, vím, že jsi delší dobu hrála a zpívala se známou kapelou Bokomara, se Slávkem Janouškem a v současnosti hostuješ také jako kytaristka, mandolinistka  a  zpěvačka v Každý den jinak Vlasty Redla. Co dá takové hraní a zpívání  písničkářce?

V muzice je skrytý celý můj život, moje lásky, přátelé i nepřátelé, štěstí i neštěstí, touhy a sny, úspěchy i neúspěchy.  Díky ní skutečně žiji, co by jsi chtěl víc?

V letošním roce prudce zazářila jako hvězda tvá pražská kolegyně Radůza.  Co myslíš , že je rozhodující k tomu, aby se z písničkářky vystupující v  klubech a na festivalech stala hvězda nebo alespoň zpěvačka známá širší  veřejnosti než jsou folkoví fanoušci?

No..., je několik cest. Ve všech případech je dobré mít vedle sebe iniciativního člověka, který  uvěří ve tvé i své schopnosti. A když má ještě trochu více finančních prostředků, je zcela možné, že do roka a do dne se z tebe stane superstar :-). Pořád však platí, že záleží jenom na tobě, jakou cestou se chceš vydat. Jestli tou snadnější či trnitější. Také záleží na tom, jestli vůbec stojíš o to, být tak slavný, a  jestli si tu svou slávu nechceš raději zasloužit, řeknu to asi blbě, ale přece, třeba trochu "poctivěji". Ta cesta je sice delší, ale pro někoho má  určitě smysl.

V jakém prostředí se ti nejlépe hraje?

V životním. :-)

Vím, že nemáš hlubší hudební vzdělání, ale přesto ovládáš několik hudebních nástrojů. Na kolik hudebních nástrojů si troufáš zahrát před publikem?

Neustále zkouším, kolik toho divák vydrží. Zatím jsem se odhodlala zahrát na kytaru, na mandolínu, na flétnu, na tahací harmoniku a trošku na klávesy. A skutečně, diváci jsou obdivuhodně stateční. Ráda bych hrála i na bicí, nebo na perkuse, ale s vejcema nemám ještě tolik zkušeností. :-)

Kdy jsi složila svou první písničku a o čem byla?

Matně si pamatuji , že jsem nosila malý notýsek, do kterého jsem si zapisovala své první veršíky. Mohlo mi být tak kolem devíti let. První písnička vznikala za asistence mé sestry Míši, později jsem ji jaksi dokončila sama. Byla o Vinetouovi a Oldu Shatterhandovi. Se smíchem vždycky vzpomínám na svůj první a zatím doposud poslední absolutní rým:. "Těch banditů bylo málo, byli jenom dva Old si s nimi poradil, svázal je jeden dva"

Jak vznikají tvé písničky? Tvoříš lehce nebo motiv písně v sobě nosíš delší dobu a píseň vzniká postupně?

Hudba ke mně čas od času nějak přichází sama, ale ty texty. Představ si, že rodíš třeba 3 roky. První rok vyleze hlavička, druhý pak ručička, bříško a tak dál. Většinou je to vážně strašný a hlavně dlouhý porod. Jen málokterá má píseň se nechává napsat během jednoho až dvou dnů.

Jakou muziku ráda posloucháš? Nemám na mysli jen folk. Spíš mi jde o to, zda ti něco říká a oslovuje tě i jiný žánr?

No, techno mě moc neoslovuje a hip-hop mi nic moc neříká. Ale i tak si ráda  poslechnu cokoli. Hodně to souvisí s náladou.

Kterou ze svých českých a moravských kolegyň folkařek ráda posloucháš? Inspirovala nebo inspiruje tě nějaká?

Promiň, ale vždycky mě inspirovali muži.

Kdybys mohla vyslovit přání, je někdo ze současných folkových autorů, od něhož bys chtěla složit písničku?

Ano, je takový. Ale, když prozradím jeho jméno, tak už mi ji přeci nikdy nenapíše, ne? :-) Prozatím si texty píši sama. Občas spolupracuji s Věrkou Svobodovou, to je takové šikovné děvče, které napsalo pár písní i pro Slávka Janouška. Nevím, ale prozatím mám jakési nutkání vyjádřit své pocity po svém. A navíc každý autor svým dílům přeci rozumí nejlépe. :-)

Vím, že tě ze zahraničních písničkářek oslovuje zejména dlouhonohá Joni Mitchellová a ani se ti nedivím. Přibyla k ní ještě některá další?

Nevím, snad ... Sheryl Crow, Meredith Brooks...

V loňském roce došlo k osamostatnění tvé kolegyně Pavlíny Jíšové, která po dvacetiletém vystupování v "kolektivu" založila svou vlastní kapelu a  myslím, že má úspěchy. Srovnám­li jí například s Irenou Budweiserovou,  která má sólové úlety jaksi bokem, ne vždy se takový radikální krok podaří. Co myslíš, že je třeba k tomu, aby se to podařilo? Chtěla bys někdy v  budoucnu jít podobnou cestou s kapelou za zády nebo jít cestou sólové  zpěvačky, co zabalí kytaru, zavře pusu a má sbalený "cajk"?

Na první otázku odpovím. Pavlína se do toho vrhla skutečně celým tělem i duší. A zřejmě se jí daří proto, že to nedělá právě jenom tím bokem. :-)  Dobrá, na druhou otázku také odpovím. Když po koncertě balím tři nástroje a k tomu ty šňůry a kapodastry a ladičky, někdy bych si přála být pouze sólovou zpěvačkou. Jsem však spíše raději, když mě někdo řadí mezi muzikanty. A poněvadž jsem člověk celkem společenský, do budoucna počítám, že nebudu chtít ve své kapele zůstat sama.

Otázka pro ty, kteří tě zas tak moc neznají - kdy a kde vznikla tvá přezdívka Šany?

Dumám, že se to chytlo na jednom letním festivalu Prázdnin v Telči, je to už tak dávno. Mám pocit, že jsem se s tou přezdívkou už narodila.

Vím, že chystáš první "placku", mohla bys o ní něco říci? Kdy a kde vyjde, kdo tě na ní bude doprovázet a jaké na ní budou skladby?

Bohužel. Je mi líto, ale nerada mluvím o něčem, co je teprve v plenkách. Jsem tak trochu pověrčivá. Víš, aby se to nějak nepoto.

Jací básníci tě  oslovují jako písničkářku ? Nechtěla jsi někdy zhudebnit verše ?

Líbily se mi některé básně od Skácela, Kainara, Seiferta, Žáčka, Kudrny,... ale mám teď období, kdy čtu spíše scifi-příběhy od Jiřího Kulhánka. Jo, díky Borku za tip! Nikdy jsem neměla tu potřebu. Ale možná jednou to udělám.

Nedávno jsme vstoupili do nového roku, máš nějaké přání ?

Přežít ho šťastně a vesele.

Šany díky, ať máš hodně krásných písniček a život samý smajlík.