FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Nikoliv do Konkursu Zahrady, ale do opravdového konkurzu se dostala těsně před Vánoci známá plzeňská firma Míša Leicht a jeho mateřský podnik COP s.r.o. p.n.t.p. (společnost s repertoárem omezeným pouze na tříakordové písně). Konkurz na COP prohlásil známý plzeňský soudce Lynch, který tak reagoval na stále se vršící nesplněné blíže nespecifikované pohledávky nespokojených copáckých fanynek. Jak teprve nyní vychází najevo, většina členů Copu už má totiž dávno doma své "staré manufaktury", které hochům od Mže a Úhlavy nedovolují současně uplatňovat jejich bohatý potenciál na jiných plantážích. Bylo tak jen otázkou času, kdy k vyhlášení konkurzu na COP dojde.

"První, co jsem podnikl," řekl nám na náš dotaz nucený konkurzní správce COPu, osmdesátiletý František Voráček z Ejpovic, "bylo, že jsem rozprodal mládencům veškeré nástroje, zvukové efekty i aparaturu. Jedinou výjimku jsem byl nucen udělat v případě kytáry pana Leichta (na snímku na ni hraje banjista Martin Fridrich - pozn.red.), neboť výše zmíněný Leicht ji před časem zakoupil až v Bulharsku a vychytrale ji na českých hranicích proclil jako plácačku na mouchy. A na to jsou naše zákony zatím bohužel krátké."

"Když plány se bortí jak z dvou karet dům, zas dál život běží, ty víc nevěříš svým snům," komentoval celou zapeklitou situaci zklamaný Míša Leicht. Na otázku našeho redaktora, jak by ho mohli v jeho nelehké situaci podpořit čtenáři FOLKtimu, odpověděl: "Kdo z vás mi dá radu a drobnejch pár? Já budu zas žít, tak jak se má, kdo poradí, kdo radu mi dá, abych byl ten správnej, co chyby nemívá!" (podle Františka Voráčka měl COP také několik chyb v jinak pečlivě vedeném účetnictví - pozn. red.)

"Míšo, a to se budete ode dneška doopravdy doprovázet jen na tu jedinou kytaru?," položil nešťastnému lídrovi COPu poslední otázku náš dopisovatel:  "Nic víc némám, za nádražím mě čeká náklaďák," ukončil smutně debatu Míša Leicht a pomalu zamířil k vlakovému seřadišti, kde už na něj čekal zbytek kapely, připravený na koncertní turné po východním Slovensku. Byl nejvyšší čas - na obzoru se právě objevila nákladní vlaková souprava, vypravená z Mosteckých uhelných dolů do Jaslovských Bohunic. V krásném zánovním copáckém chrysleru se totiž už od včerejška vozí JUDr. Voráček z Ejpovic.