FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Jsme malá země, ale přesto se u nás našli a najdou velcí lidé ve všech oborech tvorby. Nobelova cena představuje stále jakýsi vrchol ocenění duševní činnosti člověka. Řada osobností naší země byla na tuto cenu navržena, ale jen dvěma se podařilo ji získat. Není třeba připomínat akademika Heyrovského a jeho polarograf a Jaroslava Seiferta.

V roce 2009 se bude zcela vážně a nepokrytě hovořit o tom, že Nobelova cena za fyziku poputuje k nám. Z dobře informovaných kruhů kolem pana Josky Nováka vím, že je to zcela jisté. Co je to z objev, že před ním Švédská královská akademie a celý vzdělaný svět stojí v pozoru, jako se kdysi stálo při zpěvu Vlajky či Rosy na kolejích?

Pro zasvěcené vyslovím jen jediné slovo - "Folkoměr". Autor tohoto objevu je zcela skromný člověk, padesátiletý hráč na kontrabas jménem Pepa Nohejl. Pepa hraje na onen nástroj v zatím zcela neznámé folkové kapele Kamarádi maj se rádi v malé šumavské obci Tři chalupy, které domorodci říkají Tři Prdy. Kamarádi hrají výhradně vlastní repertoár a zatím vystoupili pouze dvakrát. Jednou z vlaku ve Vimperku, ale koncert byl zrušen. Druhý výstup se měl uskutečnit na vrch Svatobor u Sušice , kde se měl konat tradiční Knife Fest of Šumava Mountain, před II. světovou válkou známá vlastenecká akce s názvem Böhmischer Wald Messer Fest. Bohužel, ani zde kamarádi pro prudký liják nevystoupili. Pepu léta trápilo, že zájem o folkovou i trampskou hudbu upadá a po vstupu do EU se k nám čím dál více dere cizácká hudba, kterou náš lid bohužel přijímá často za svou a zpívá si Hip hop, byť mu často není do skoku. Pepa se proto rozhodl bojovat proti cizáckému molochu sám. Protože měl v obou třídách základní školy, které dokončil, z fyziky jedničku, začal si zhruba před 10 lety rozšiřovat vzdělání a byl s prominutou maturitou a bez přijímacích zkoušek přijat na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a zhruba za tři týdny byl promován doktorem přírodních věd a z rukou ohromeného rektora přijal diplom. V rodné vsi pak s několika kamarády z hospody a s dvěma granty z EU založil pracoviště aplikovaného výzkumu. Po šesti letech usilovné práce přinesl Pepa užaslému auditoriu Akademie věd malou, 10 cm dlouhou černou trubičku. Doc. Zvěřina se sice zprvu domníval, že vynález se bude týkat jeho oboru a přítomný MUDr. Uzel již chystal reklamní text do Blesku, ale vše bylo jinak.

Do auditoria totiž napochodovalo několik hudebníků. Pepa požádal o ticho a na pokyn zvukaře přítomní umělci postupně hráli. Jako první vystoupil člověk s uměleckým jménem Bestie Ypsilon a spustil. Trubička se rozsvítila červeně a vydala jekot podobný siréně německého bombardéru Stuka. Jako druhá vystoupila čtveřice muzikantů s uměleckým jménem Mám jednu zásadu, mou starou osadu. Trubička zazářila zeleně a objevilo se na ní číslo deset. Jako třetí vystoupila dívčí dvojice s názvem Hvězdičky moje maličký. Děvčata zalkala, tyčinka zrůžověla a objevilo se na ní číslo deset. Pepa spustil: "Pánové, tohle je folkoměr. Pokud houká a je červený, je to brak pravého českého folku nehodný a nejvyšší číslo 10 znamená největší hrůzu. Zelená znamená trampský folk a růžová je pravým českým a nefalšovaných srdíčkovým folkem. Číslice 10 je známka nejvyšší kvality."

Trubička je patentována u Úřadu průmyslového vlastnictví a brzy se rozšířila do celého uměleckého světa. Jen tak pro zajímavost, byla použita na letošním Pražském jaru. Při skladbě Bedřicha Smetany Z českých luhů a hájů svítila jasně zeleně a objevilo se číslo devět. Totéž se stalo při skladbě Tábor. Ředitelství festivalu proto uvažuje o změně názvů skladeb na Z českých osad a cancáků a The Roar Camp. Zkrátka, velký český Mistr byl jasně tramp a pravý český lidový, tedy folkový skladatel. Při opeře Leoše Janáčka Káťa Kabanová se světýlko vůbec nerozsvítilo a nic se neozvalo. Později se přišlo na to, že operátor do přístroje nevložil plochou baterii.

Jak bylo uvedeno, o epochální český objev má zájem celý svět, na prvním místě Michal Jupp Konečný, který v rámci Konkurzu Zahrady ušetří baterie ve svém digitálním fotoaparátu a především bude mít usnadněný výběr. Velký zájem projevila i pořadatelská rada soutěže Notování pod Vyšehradem. Bohužel, její předseda Olda Dolejš, kapelník Sekvoje, si na páté základní kolo vzal omylem místo tyčinky lékařský teploměr, což velmi ovlivnilo postup na divokou kartu. Hlavní dramaturg festivalu FOLKomín Tomáš Pohl údajně používá přístroj u státních závěrečných zkoušek při ústních odpovědích svých studentů. Konečně je zde i návrh na pojmenování stupnice kvality a nekvality. Zatím vede návrh na název Kellerova stupnice.

Bohužel, tento vynález se projeví i velkou krizí v oblasti uměleckých porot, které by měly být zrušeny a nahrazeny obslužným personálem, včetně zapisovatele výsledků.

Závěrem pogratulujme krajanovi, který se zasloužil o naplnění známého hesla českých obrozenců: Folk is not dead!