Folk-rock-jazz-blues-country-swing-tramp u Kaplicky

14.07.2003 Folk-rock-jazz-blues-country-swing-tramp u Kaplicky (Jaroos)

Kaplička je asi nejsympatičtější scénou Zahrady. Je fajn kombinací klidnějšího prostředí, kde je po ruce téměř vše pro potěchu návštěvníkova těla i ducha. V sobotu dopoledne si tu daly dostaveníčko formace, u nichž byste s čistě folkovou charakteristikou nevystačili.

Jako první se předvedla českotěšínská Alešanka. Sedmičlenná formace hrající svižný folk s výraznými výlety do hájemství rocku, ale i jazzu, popovějších zvuků a někdy jako byste zaslechli cosi jako dixie. Má-li téměř každá kapela svou nejvýraznějších skladbu (a můžete tak soudit z krátkého vystoupení), pak je to u Alešanky často zmiňovaný zhudebněný Žalm 133 (píseň krále Davida), podaný v záhoráckém nářečí.

Stylově podobní jsou pražští Bůhví. Formace vysokoškoláků, které jsem poprvé zaznamenal loni na Folkování pod komínem, kde "utrpěli" fantastický ohlas. Je jedině dobře, že se takové skupiny, kteří by bezpochyby měly uspět i v jiných žánrových vodách, realizují právě na akcích folkových, tedy tam, kde je daleko větší možnost, že vejdou do širšího povědomí. Bůhví ve svých skladbách zabrousí krom rocku i do swingu a jazzíku a ve všech těchto polohách působí velice sebejistě. Jsou zároveň i velice aktivní co se vydavatelské činnosti týče. Na svém kontě mají už tři nosiče.

Letokruhy

foto: Vítek Školník Urban ©

Následující Šnek a spol pokračoval v nastoleném trendu žánrově pestrého pojetí. Ačkoliv mi po vystoupení předchozích Bůhví přišli maličko méně výrazní, každý musí ocenit vybroušené bluesové kousky, podpořené výbornými výkony instrumentalistů.

Poloband se držel svou muzikou folku pevněji než jeho předchůdci, ačkoliv nástrojové obsazení má velice podobné. Nikoliv ovšem ke škodě věci. Pokud zabrousí k jiným stylům, pak dokáží zahrát velmi dobré skladby rockovějšího ražení a vzápětí se obrátit snad až k čistému country.

Na slovenské Letokruhy jsem se, přiznávám, hodně těšil. Slyšel jsem je poprvé letos v Nedvědicích při křtu CD trampské Falešné karty. Už z toho se dá předpokládat, že se svou hudbou na Kapličce lišili. Nezapadli by rozhodně právě na trampské scéně. Mají hodně příjemné, melodické kousky, výbornou dvojici zpěvaček (ostatně, půvab má v této kapele dosti silné zastoupení, neboť zapomenout na velmi dobrou banjistku by bylo hříchem). Malinkou kaňkou byl zvuk, zlobící baskytaru.

Takové bylo folkově přívlastkové poledne u sobotní Kapličky.

Sdílet na...

| Více...