gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

10.07.2003 Lonští vítezové - odpolední pátecní program na Radnici (Jarda Síbrt)    PDF Tisk Email
Soutěže

Druhá část pátečního odpoledne byla na scéně Radnice věnována recitálům loňských vítězů, tedy držitelů ceny krtečka. To je sám o sobě vcelku dobrý nápad, uvážíme-li, že si obrázek mohou udělat Ti, kteří Zahradu navštívili loni (srovnáním posunu kapel a písničkářů za jeden rok), i Ti, kteří v loňském roce festival navštívili.

Program začal pochopitelným, půlhodinovým zpožděním (přídavky kapel z předchozího bloku), což mě mrzelo pouze z toho důvodu, že jsem doslova přiběhl ze zámku, kde ve výborné atmosféře probíhaly recitály písničkářů, kterým bych býval dal přednost před křtem desky Mošen.

foto: Vítek Školník Urban ©

Mirek Ošanec si vzal na jeden z rozhovorů také šéfredaktora FOLKtimu

foto: Vítek Školník Urban ©

Poté už však zahájila kaplická Exfanta, vokální skupina vedená kapelnicí Lenkou Menšíkovou. Pro tuto kapelu se toho loňským vítězstvím změnilo celkem dost, neboť za něj mohla ve vyšebrodském AV studiu natočit CD zdarma. Nabídky samozřejmě využila, a tak nové CD zdobí 14 spirituálů a renesančních písní. Spirituálem za doprovodu kytary začal i jejich recitál. Pak kytaru odložili a zpívali, vyjma poslední písně, už bez doprovodu. Vystoupení se postupně rozjíždělo k stále lepším výkonům. Vzhledem k tomu, že jsem Exfantu slyšel poprvé, tak nemohu srovnávat, ale přesto se mi zdálo, že o něco výš nad ostatní ční pěkně zabarvený hlas nejmladší členky kapely, Jany Perníkové. Velmi příjemný je i fakt, že spirituály, které Exfanta zpívá jsou povětšinou neoposlouchané.

Ostravští Tempo di vlak, kteří se hlásí k trampské písni, předvedli v tomto duchu standardní výkon v tom dobrém, i v tom horším slova smyslu. V dobrém slova smyslu jde o slušně zahrané, šlapající písničky vlastní tvorby, které těžko někoho urazí a kapela se za ně nemusí stydět. V tom horším slova smyslu je však lze nahlédnout jako standardní i proto, že ničím nevybočují, v textech používají stále stejných atributů, nejsou hudebně ani textově ničím zvláštní. Diváci si je však rádi poslechli a ocenili je, včetně momentu, kdy praskla struna na kytaře, a tak zpěvačky vystřihly z voleje nezmarskou Dávno se známe.

Pro mne nejpříjemnějším hudebním zážitkem odpoledne byla smršť jménem Acoustic Impact, kapela, jež dostává svému názvu. Není divu, že instrumentálně virtuózně zvládnutá hudba, postavená na souhře dvou akustických kytar (jedné s nylonovými a druhé s kovovými strunami), doplněné o perkuse a jazzový klavír, loňskou porotu při konkurzu "doslova posadila na zadek", jak prohlásil Jiří moravský Brabec. To se ovšem stalo nejen porotě konkurzu Zahrady, ale patrně i většině diváků, kteří se s těmito hudebníky setkali poprvé. Poměrně nepočetné a doposud spíše vlažné publikum to dalo jednoznačně znát svým ohlasem. Málokdy se totiž slyší a vidí, aby někdo suverénně přehrával tvorbu kytaristů Paco de Lucii, Al di Meoly a Johna McLaughlina, nebo hrál vlastní skladby v podobném stylu.

Následující recitál Jeronýma Lešnera byl na letošní Zahradě jeho již několikátým vystoupením. Jeroným dorazil ze scény na zámku, kde krom vlastního vystoupení uváděl i recitály všech ostatních mladých písničkářů. Hned z počátku se přiznal k jisté přetíženosti, která se, bohužel, projevila i v jeho nasazení. Příliš povzbuzující nebylo ani to, že již začínal program na hlavní scéně a někteří diváci se tedy přesouvali tam. Přesto byly čtyři odehrané písně kytarově nadprůměrné, na což si už Jeronýmovo publikum téměř zvyklo a pohříchu spíše očekává výkony s vysoko nasazenou laťkou. Hraní za hlavou hned v prvním písni však vyznělo po výkonech Acoustic Impact poněkud tristně. Po lehkém přemlouvání si diváci mohli poslechnout již tradiční přídavek Rozbíjení džbánu.

foto: Vítek Školník Urban ©

Acoustic impact

foto: Jana Condíková ©

Celý odpolednem provázel diváky i účinkující Mirek Ošanec, což bylo příjemné zvláště proto, že se proluky mezi programem nesnažil za každou cenu vyplnit povídáním o ničem a po uvedení podstatného dal divákům i vydechnout. Snad jediným nedostatkem bylo, že se za celou dobu nezmínil o tom, proč na scéně nevystoupili Matěj Rak a Šárka Burešová (nebyli uvedeni ani v programu), přestože patří k loňským držitelům krtečka a na letošní Zahradě je bylo možné potkat.

Celé odpoledne pak už, mimo program, uzavřeli Jen tak tak, kteří kvůli problémům s dopravou nestačili dorazit na vystoupení v předešlém bloku. Podle jejich slov "veřejná zkouška" však nepostrádala radost z hraní, a tak si zpěvačky vybíraly své oblíbené písně a kapela jim vycházela vstříc. Většina lidí se však přesouvala do Amfiteátru, kde už téměř hodinu běžel hlavní program dne.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
j  - Tristně...   |195.113.46.xxx |10.07.2003 16:06:00
Jardo... a co bys hrál po Akustiku Ty?

Jan-Matej Rak  - Re: Tristně...   |62.177.107.xxx |11.07.2003 01:38:00
Jen si, jako muzikant, troufnu poznamenat, ze do skutecne virtuosity maji Accoustic Impact jeste hodne daleko. Zahrat to, co Paco De Lucia, Al di Meola, John McLaughlin, Django Reinhardt, Stochelo Rosenberg, nebo Tchavolo Schmitt,totiz tim tempem teprve zacina. Ale chce to taky jejich kvalitni ton (u akusticke kytary pak zcela bezvyhradne), citlivost, obrovskou osobitost a takove veci. Hrat rychle je efektni, ale zdaleka to neni vse. Daleko vic clovek slysi, kdyz Paco de Lucia, nebo kdokoli z vyse jmenovanych, zahraje pomale melodicke solo, tam totiz efektnim strihanim stupnic posluchace neosidi. Accoustic Impact odvedli opravdu hodne prace, to priznavam a velmi ocenuji, ale jeste daleko vice je ceka, protoze mezi folkacema, to je jako s tim jednookym mezi slepyma. Meli by hodne zapracovat na doprovodne kytarove technice, protoze - a to je pohrichu casto prehlizeno - to je to hlavni, co stavi spanelske, nebo cikanske kytaristy na zcela mimoradne misto: rasance, citlivost a motoricky tep doprovodu. A kdyby nekdo snad chtel namitnout - co to ten Rak zase keca, jen kdyby to umel taky - rikam: hraju jen to, na co stacim. A to, na co nestacim si hraju jenom doma, pro sebe.
M
Šaolín  - Re: Re: Tristně...   |62.77.87.xxx |14.07.2003 12:22:00
Také zde si dovolím poznamenat, že Jarda Síbrt hned po Zahrade odjel na zahranicní dovolenou, a tak na vaše diskuzní príspevky bude reagovat, samozrejme pokud bude chtít, jakmile se vrátí
Jarda  - Re: Tristně...   |62.24.86.xxx |21.07.2003 21:28:00
...mno, tristne není "co", ale "jak".
Jerry, o tom, že jsi dobrý kytarista asi nikdo nepochybuje, ani když hraješ své písne "bežným" zpusobem. Osobne nechápu, jak hraní za hlavou muzice prospívá. Dokážu pochopit, že se v zajetí muziky clovek nechá unést emocemi a pak je schopen lecceho, ale to asi zrovna nebyl ten prípad..

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Květen 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1 2 5
 6 7 8 9
131419
21
27  

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib