Strakonické Jamboree bylo, jest a bude?

09.06.2014 Strakonické Jamboree bylo, jest a bude? (Džexna)

Ve dnech 23. - 24. května se sešli příznivci bluegrassu na Jamboree 2014, které po roční přestávce opět pořádalo Městské kulturní středisko ve Strakonicích. Ačkoliv předpovědi věštily bouřkové přívaly, počasí, až na páteční pozdněvečerní déšť, festivalu přálo a diváci si mohli vychutnat vystoupení naší domácí bluegrassové špičky v galaprogramech v letním kině i na sobotním hradním nádvoří. Nechyběli ani vzácní hosté ze zámoří, poprvé do Strakonic zavítala legendární bluegrassová skupina Nashville Bluegrass Band. Pětici výtečných instrumentalistů v pátek i v sobotu se zájmem sledovali i mnozí vystupující muzikanti - z Druhé trávy, Copu, Monogramu, Modrotisku, Blanketu, Poutníků a dalších účastníků Jamboree…

Tak začínal článek, který jsem původně psala, jenže… Přečetla jsem si ve Strakonickém deníku zprávu pod názvem Jamboree: Za dva dny 1000 diváků… a ten mě, mírně řečeno, rozladil. Eva Dresslerová z MKS návštěvnost odhadla na tisícovku diváků a autor článku Petr Šotko v závěru napsal: „Letošní účast diváků na Jamboree o víkendu 23. a 24. května byla ještě přibližně o 400 lidí menší, než v roce 2012. Otázkou tak zůstává, zda se organizátoři ještě nechají přesvědčit a připraví festival i na rok příští.“

Připomeňme si, co vedlo k loňskému zrušení festivalu. Nízká návštěvnost. Vloni Eva Dresslerová v tisku oznámila, proč se Jamboree 2013 neuskuteční. Za poslední větší úspěch Jamboree považovala rok 2004, kdy ve Strakonicích vystoupil Waldemar Matuška s Olgou Blechovou a KTO, v dalších letech návštěvnost jen klesala. V roce 2012 Jamboree navštívilo už „jen“ 1500 diváků. Peníze velkým problémem nebyly (náklady cca 300 000 Kč), stále pomáhalo dost sponzorů. „Spíše to považujeme za zbytečnou práci. Podle mého názoru už nemá další Jamboree žádný smysl,“ uvedla Dresslerová. A osud Jamboree byl zpečetěn, festival byl zrušen. Jenže pro bluegrassové kapely a pravidelné návštěvníky, mezi které se počítám, Jamboree smysl má. Jejich žádosti dát festivalu ještě šanci MKS letos vyslyšelo a Jamboree se pokusilo o comeback.

Dramaturg Petr Kuklík pozval menší počet účinkujících formací, kterým zase umožnil větší časový prostor na vystoupení. A šetřilo se. Nevyšel obvyklý tištěný Banjo Picker, což mi v době ipadů a tabletů nevadilo, podrobné informace byly k dispozici na stránkách Jamboree. Absence dřívějších vymožeností jako videoprojekce v přímém přenosu nebo doprovodné programy, country tance a pouťové atrakce jsem také nepostrádala. Ubylo sponzorů, a tím i darů a „sponzorských ponožek“. O ceny se přesto soutěžilo, ale tolik to nezatěžovalo moderátory. Rosťa Čapek a Míša Leicht měli čas diváky bavit a o kapelách i něco říct. Prostě festival byl hlavně o muzice.

Při pohledu do hlediště se mi jevilo, že návštěvnost po oba dny odpovídala zhruba poslednímu ročníku, ale prý tomu tak nebylo. Zda potencionální diváky odradily zlověstné předpovědi počasí nebo dražší vstupné (např. permice 550 Kč), spekulovat nebudu. Návštěvnost obdobných nekomerčních a úzce zaměřených podniků klesá všeobecně. Pokud chtějí pořadatelé rekordní návštěvu z roku 2004 zopakovat, což takhle příští rok pozvat Karla Gotta. Je to stále zářící hvězda, profesionál, zazpívá i country (album z roku 1981), zahrál si filmového dudáka a bluegrassáka by ve Strakonicích jistě zvládnul také. :-) Nebo ať pozvou písničkáře Tomáš Kluse. Publikum by obsadilo hlediště do posledního místečka. MKS by se vynaložená námaha nezdála tak zbytečná, když letošní počet, troufám si tvrdit spokojených diváků, k nimž připočtěme i vystupující muzikanty, kteří z festivalu neprchají na další štaci a zůstávají, byl pro organizátory málo. Ale „nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.“ My, kteří jsme letos dorazili, jsme si Jamboree totálně užili. S vybraným programem, s vyváženým zvukem, který zajišťoval tým Jirky Maška, i s uživatelským servisem jsme byli spokojeni a rádi bychom si dali příští roky repete. Nakonec, kdykoliv se nás moderátoři zeptali, zda bychom chtěli Jamboree i příští rok, odpovídali jsme sborovým JÓ!!!

Připomeňme si fotografiemi Renaty Králové alespoň několik účinkujících letošního Jamboree, možná posledního strakonického.

Páteční program zahájil Handl, loňský vítěz mezinárodní soutěže Evropské bluegrassové asociace na festivalu v Holandsku a stříbrný v největší celoevropské soutěži La Roche sur Foron ve Francii. foto: Renata Králová	Pěvecká smršť a instrumentální bravurnost českobudějovické skupiny Sem Tam. Vloni vydali polonovinkové CD Návrat a tím zpečetili návrat do bluegrassové extratřídy. foto: Renata Králová
Výlet mimo žánr, tentokrát písničkářský, obstaral Wabi Daněk s Milošem Dvořáčkem. Na samostatný koncert bych už asi nešla, ale na festivalech jeho hlas přehlídku zdobí. foto: Renata Králová	Ruce Luboše Novotného. Před vystoupením Roberta Křesťana a Druhé trávy se i přes počínající déšť hlediště viditelně zaplnilo. Druhá tráva je jedinečná a těžko říci, která z písní její set vygradovala. Byla to Řada snů, Telegraph Road nebo některá z instrumentálek? foto: Renata Králová
Letos třicetiletý Nashville Bluegrass Band přijel z kolébky bluegrassu. Prý pečlivě zvažují, kde zahrají, budiž poctou pro Strakonice, že si vybrali právě jejich festival. Precizní a pohodové tradiční pojetí bluegrassu kazil jen drobný leč vytrvalý déšť. foto: Renata Králová	Jarda ml. a Lenka Luňáčkovi z rodinného bandu Luňáčci na nádvoří hradu. Firma Jardy Luňáčka st. patří mezi tradiční sponzory Jamboree. Jardovy děti už jsou dospělé, dozrávají i jako instrumentalisté, škoda že stejnou péči nevěnují frázování a výslovnosti ve zpěvu. foto: Renata Králová
Bluegrass session no. 14 moderoval tradičně Zdeněk Schwager a uvedl na podium i chomutovskou skupinu Album. Předchozí skupinu předčili právě zpěvem, i když se nějaká nesrovnalost také vloudila, ale nerušila. Bluegrassové publikum je vstřícné. Zvláště, slyší -li novinky v repertoáru. foto: Renata Králová	Banjistka Lucka Matoušková. Grass Road s Petrem Třebickým představil kromě novinek poprvé na Jamboree i novou zpěvačku a houslistku Karol Bendovou. foto: Renata Králová
Traveling Twisted Trio - Zuzka Lišková, Honza Bartošek a Matt Whitten. Tito cestující z Twisted Timber mi opět potvrdili, že trio nadělá spoustu muziky, když se to ovšem umí. A tentokrát uměli i z rockového a country repertoáru (Lennon, Cash, Denver, Pink Floyd, Scorpions), které prostřídávali se svými autorskými bluegrassovkami. Jak trefně připodotkl Zdeněk Schwager: „Bluegrasový muzikant zahraje všechno, málokdo však zahraje bluegrass.“ foto: Renata Králová	Určitě znáte ten fousatý vtip: Co je horší než jedno banjo? Přece dvě banja. A co je horší než dvě banja? Horažďovická skupina Wow Trio měla hned tři „banja hromadného ničení“. K Jaromírovi Zýkovi se přidal Pavel Bursík a Vláďa Ptáček. Pěkné to bylo. foto: Renata Králová
BlueGate s novopečenou maminkou Ilon Leichtovou, novopečenými tatínky Liborem Nývltem a Jirkou Plhou Rybářem a s otcem čekatelem Petrem Šístkem už plánují, jak jejich holčičky založí za pár let bluegrassové kvarteto. Rodičové jim budou těmi nejlepšími vzory. foto: Renata Králová	Monogram obnovil svou činnost. Bratři Jahodové s novými posilami Pepou Malinou, autorsky plodným Jindrou Winklerem a na Jamboree hostující kontrabasistkou Svatkou Štěpánkovou, nová energie a vydařený návrat. foto: Renata Králová
Bravurní mandolinista Honza Máca spolu se svými spoluhráči udržuje vysoko nastavenou interpretační laťku letos již 44. sezónu hrajících Poutníků. Jakub Bílý při zpěvu sice poněkud tlačí na pilu, ale on z toho vyroste. Doufám, tedy, talent to je. foto: Renata Králová	Antonis Timiopulos z Blanketu měl důvod k úsměvu. A my v hledišti také. Texty Petra Kůse, barevně vyvážené vokály, instrumentální lehkost, i přes občasné nahoukávání Mendovy kytary to byl opět zážitek. foto: Renata Králová
Modrotisk hraje a zpívá, jako když tiskne. Dva přídavky hovořily za vše. foto: Renata Králová	Míša Leicht jako jeden z moderátorů a samozřejmě frontman plzeňského Copu. I když jsme musely s Renatou Jamboree předčasně opustit, nepochybujeme, že Copáci sobotní večer korunovali. foto: Renata Králová