FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Máte to taky tak? Když mi je zle a zdá se mi, že se řítíme do pekelně černý budoucnosti sednu ke gramofonu nebo počítači, vyberu si a pustím muziku, která mě nakopne někam jinam. Výš, dál, jinam do světa, který si přeju kolem sebe mít. A tak v téhle podivné době vám zkusíme postupně nabídnout písničky, které nám a věříme že i vám přinesou trochu radosti.
A třeba si zkuste zazpívat. Doma vám to zakázat nemůžou.
Máte-li zážitek spojený z některou z písniček, které se zde objeví, zkuste se o něj podělit.
Nebo vás napadá ještě nějaká další písnička, kterou přidat?
Mějte se báječně a zdravě

Ačkoliv Taxmeni prosluli především ve svém oblíbeném žánru military country, tak dnešní píseň je masově zpívanou klasikou. Taxmeni hrají od roku 1970, část své éry byli bolševiky donuceni změnit název na Krajánci.

Dědečkovy hodiny

V naší malé kuchyni tloukly staré hodiny
dlouhých devadesát let na stěně.
A můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět,
sám je natahoval každodenně.

Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen,
vždycky rád poslouchal jejich hlas.
Život se dál vlek a devadesát let
je jen krátký čas...

Kráčely rok za rokem dědečkovým životem.
Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád,
to snad zná každý z nás...

Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet,
černý vlas ctihodné šediny.
Člověk stárne je to tak, život jede jako vlak,
ať ho ženou roky, nebo vteřiny.

Přitom rok od roku tikaly mu do kroku
hodiny, které měl tolik rád.
Život se dál vlek, za devadesát let,
náhle zůstal stát.

Kráčely rok za rokem dědečkovým životem.
Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád,
to snad zná každý z nás...

Po té noci ledové, přišlo jitro zářivé,
domem zní zase pláč dítěte.
To náš nový syn, způsobem obvyklým,
říká nám, že je rád na světě.

V naší malé kuchyni, visí nové hodiny,
místo těch, které jsou teď ve smetí.
Začaly tik - tak vesele počítat nové století.

Budou kráčet rok za rokem, celým naším životem.
A svým hlasem budou nás varovat co umí čas,
když se rozletí...