Skvělá písnička do blbé doby (135) Krásný místo

03.05.2021 Skvělá písnička do blbé doby (135) Krásný místo (Belmondo)

Máte to taky tak? Když mi je zle a zdá se mi, že se řítíme do pekelně černý budoucnosti sednu ke gramofonu nebo počítači, vyberu si a pustím muziku, která mě nakopne někam jinam. Výš, dál, jinam do světa, který si přeju kolem sebe mít. A tak v téhle podivné době vám zkusíme postupně nabídnout písničky, které nám a věříme že i vám přinesou trochu radosti.
A třeba si zkuste zazpívat. Doma vám to zakázat nemůžou.
Máte-li zážitek spojený z některou z písniček, které se zde objeví, zkuste se o něj podělit.
Nebo vás napadá ještě nějaká další písnička, kterou přidat?
Mějte se báječně a zdravě

Již nehrající skupina Pupkáči z Lipníka nad Bečvou od konce devadesátých let minulého století obohatila moderní trampskou písničku řadou zdařilých skladeb. Předkládáme vám trampské vyznání s názvem Krásný místo.

Krásný místo

Znám jedno krásný místo, často vracívám se tam
Chci abys tam šel se mnou a ten zázrak viděl sám
A pochopil jak čarokrásný umí být náš svět
A proč se mi tak těžko vrací do všednosti zpět

Tam Boží muka bíle září v čtverci starých lip
A čerstvé luční kvítí vůní říká: Pane, dík
Když posadíš se do střapaté trávy na stráni
To údolíčko pod sebou máš jako na dlani

Tam každý ráno lesy zvedaj mlžný obočí
V údivu nad krásou nových rán
A pak nad špičky stromů slunce hlavu vystrčí
A rozevře svou náruč dokořán
Zrcátka rosy v trávě blýsknou do očí
A stékají po tvářích se solí
Z kaskád ptačích trylků se až hlava zatočí
Co bolelo už nebolí

Dnem údolí se rozpustilá říčka proplétá
A samet smrků protkává jak stříbrná nit
Dávný příběh v listí šumí lípa stoletá
A nad údolím rozlévá se tichý mír a klid

Když obzor spolkne slunce, v červáncích se zastydí
A ptačí křik v korunách stromů zvolna uvadá
Na stříbrné rozhledně pak měsíc uvidí
Jak pod hvězdný krov noci kraj se k spánku ukládá

Pak znovu ráno lesy zvedaj mlžný obočí
V údivu nad krásou nových rán
A pak nad špičky stromů slunce hlavu vystrčí
A rozevře svou náruč dokořán
Zrcátka rosy v trávě blýsknou do očí
A stékají po tvářích se solí
Z kaskád ptačích trylků se až hlava zatočí
Co bolelo už nebolí

Tak přej své duši útěchu a aspoň na pár chvil
Dej svým krokům správný směr a nechej se mnou vést
Na místo, kde Bůh na čelo Zemi políbil
Na to místo, kde se můžeš srdcem dotknout hvězd...